Děkabristé: Porovnání verzí
typo, odkazy |
m typo |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[Samoděržaví|despotismu]] na konstituční formu vlády. |
'''Děkabristé''' byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v [[Rusko|Rusku]] z [[Samoděržaví|despotismu]] na konstituční formu vlády. |
||
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na [[Senátní náměstí|Senátním náměstí]] v [[Petrohrad]]ě. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník [[Pavel Ivanovič Pestěl|Pavel Pestěl]], dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků |
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [''děkabr'']) roku [[1825]] se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na [[Senátní náměstí|Senátním náměstí]] v [[Petrohrad]]ě. Ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] zemřel, a právě tento den měl nový car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]], či dokonce [[republika|republiku]]. Vůdci povstání byli obdivovatelé [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a jejich ideologických vůdce, plukovník [[Pavel Ivanovič Pestěl|Pavel Pestěl]], dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody [[Konstantin Pavlovič|Konstantina Pavloviče]] na ruský trůn v dynastickém sporu. |
||
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Andrejevič Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže [[Sergej Petrovič Trubeckoj|Trubeckoj]] se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. |
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Michail Andrejevič Miloradovič|hraběte Miloradoviče]]. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže [[Sergej Petrovič Trubeckoj|Trubeckoj]] se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na [[Sibiř]] a zbaveni svých důstojnických hodností. |
||
Verze z 31. 10. 2015, 23:42
Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.
V prosinci (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na Senátním náměstí v Petrohradě. Ruský car Alexandr I. zemřel, a právě tento den měl nový car Mikuláš I. složit přísahu. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii, či dokonce republiku. Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestěl, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.
Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni - velitel povstání kníže Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.
Odkazy
Literatura
- ŠEDIVÝ, Jaroslav. Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu. Praha: Volvox Globator, 2000. ISBN 80-7207-336-2.
- DEDKOVÁ, Denisa. Ženy děkabristů. , 2012 [cit. 2015-10-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.. Dostupné online.
