Claude Debussy: Porovnání verzí
skicy - ci |
+ adata. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
* {{Wikicitáty|osoba=Claude Debussy}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Claude Debussy}} |
||
* http://www.uquebec.ca/musique/catal/debussy/debcbio.html |
* http://www.uquebec.ca/musique/catal/debussy/debcbio.html |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{DEFAULTSORT:Debussy, Claude}} |
{{DEFAULTSORT:Debussy, Claude}} |
||
Verze z 24. 10. 2015, 15:55
| Claude Debussy | |
|---|---|
 Claude Debussy v roce 1908, foto ateliér Nadar | |
| Rodné jméno | Claude Achille Debussy |
| Narození | 22. srpna 1862 Saint-Germain-en-Laye |
| Úmrtí | 25. března 1918 (ve věku 55 let) 16. pařížský obvod |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (od 1918) Passy Grave of Claude Debussy |
| Alma mater | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži |
| Povolání | hudební skladatel, klavírista a hudební kritik |
| Ocenění | Římská cena (1884) rytíř Řádu čestné legie (1903) |
| Choť | Marie-Rosalie Texierová (1899–1905)[1] Emma Bardacová (1908–1918) |
| Děti | Claude-Emma Debussyová |
| Rodiče | Manuel Debussy |
| Příbuzní | Alfred Debussy (sourozenec) |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Achille-Claude Debussy [ašil klód debysy] ( 22. srpna 1862, Saint-Germain-en-Laye - 25. března 1918, Paříž) byl francouzský skladatel, otec a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu. Své umělecké názory sdílel s malíři a básníky, kteří se ve svých dílech snažili zachytit neopakovatelné okamžiky, prchavé vjemy a dojmy, nálady či barevné odstíny.
Život
V sedmi letech se začal učit hrát na klavír a v deseti letech, roku 1872 byl přijat na Pařížskou konzervatoř. Mezi jeho učiteli byl také varhaník César Franck a klavírista Isidor Philipp. Vynikal jako klavírista hrou z listu, rád experimentoval s disonancemi a vzpouzel se klasickým pravidlům. Veřejně hrál hlavně skladby Beethovenovy, Schumannovy a Chopinovy. Roku 1884 získal cenu Prix de Rome a v letech 1885-1887 žil ve Villa Medici v Římě, italské prostředí ho však nenadchlo. V letech 1888 a 1889 navštívil Bayreuth a Wagnerova harmonie na něj udělala velký dojem, podobně jako javánská pentatonická hudba.
Debussy měl řadu milostných afér a společenských skandálů, roku 1904 se seznámil s Emmou Bardac, ženou pařížského bankéře a vynikající zpěvačkou, s níž se nakonec 1908 oženil a měl s ní dceru Claude-Emmu. Zemřel na rakovinu během obléhání Paříže na jaře 1918, za dělostřeleckého bombardování byl provizorně pohřben na hřbitově Père Lachaise a o rok později definitivně na malém hřbitově Passy u Trocadéra.
Dílo
Od 90. let 19. století si Debussy vytvořil svůj vlastní styl, ovlivněný dobovým symbolismem Stéphana Mallarmé a často označovaný jako impresionismus, jakkoli se Debussy sám tomuto označení bránil. Psal hlavně kratší díla, klavírní, komorní i orchestrální hudbu a písně, často na slova Paula Verlaine. 1890 napsal Bergamskou suitu pro klavír, jejíž třetí věta, Au clair de lune na Verlainovu báseň, patří k nejznámějším. Publikoval ji až po úpravách roku 1905 a řada skladatelů ji později upravovala pro orchestr.
Roku 1894 napsal jednu ze svých nejslavnějších skladeb, Preludium k Faunovu odpoledni, krátkou symfonickou báseň pro orchestr, inspirovanou Mallarméovou básní. V letech 1893–1902 složil operu Pelleas a Melisanda, v níž mizí dominantní úloha sólisty, který je postaven na roveň sborovému zpěvu. Z orchestrální tvorby jsou nejdůležitější jeho symfonické skici Moře, cyklus Obrazy a skladba Oblaka z třídílného titulu nazvaného Nokturna. Významná jsou též jeho drobná klavírní díla, především cyklus 24 skladeb Preludia, obsahující mj. slavné tituly "Potopená katedrála", "Dívka s vlasy jako len", či "Mlhy", dále klavírní cykly Obrazy, Rytiny, Pro klavír, Masky a další. Klavírní Preludia byla nedávno zpracována pro orchestr současným belgickým skladatelem Lucem Brewaeysem.
Seznam skladeb
Reprezentativní diskografie
- Pelléas et Melisande - Vídeňští filharmonikové, sólisté: Maria Ewing, François Le Roux, José van Dam, ad., Vídeňský státní operní sbor, dirigent Claudio Abbado. Deutsche Grammophone, CD
- Trois Nocturnes - Berlínští filharmonikové, dirigent Claudio Abbado. Universal Music, CD.
- La Mer, Prélude à l'après midi d'un faune, Marche écossaise, Musiques pour Le Roi Lear Jeux, 6 Images, Printemps - Orchestre National de l'ORTF, dirigent Jean Martinon. EMI, 2 CD.
- Suite Bergamasque, Childrens' Corner, Series I et II, 2 Arabesques, Pour le piano, Trois Estampes, L'Isle joyeuse, Ręverie - Pascal Rogé: klavír. Decca, CD.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Debussy. Sv. 28, str. 253
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Debussy. Sv. 2, str. 1415
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Debussy na Wikimedia Commons - Galerie Claude Debussy na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Claude Debussy
Osoba Claude Debussy ve Wikicitátech- http://www.uquebec.ca/musique/catal/debussy/debcbio.html
