Metr: Porovnání verzí
→Hektometr: poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech |
→Zajímavosti: přechod po automatizaci |
||
| Řádek 77: | Řádek 77: | ||
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např. v [[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“. |
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např. v [[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“. |
||
V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v [[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, pro tuto změnu nebyl stanoven termín a kvůli zachování bezpečnosti by se jednalo o složitý proces.<ref>[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu'', hlava 4]</ref> |
V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v [[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] sice hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, ale pro tuto změnu nebyl stanoven termín a kvůli zachování bezpečnosti by se jednalo o složitý a krajně nebezpečný proces.<ref>[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu'', hlava 4]</ref> Pakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu. |
||
=== Nemetrické délkové jednotky === |
=== Nemetrické délkové jednotky === |
||
Verze z 23. 10. 2015, 09:00
Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m.
Definice metru (podle soustavy SI): Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.[1]
Násobky a díly
Z násobků a dílů metru se častěji používají následující:
Attometr
Attometr (značka am) 10−18 neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti kvarku.
Femtometr
Femtometr (značka fm), 10−15 metru neboli 1 biliardtina metru je délková jednotka používaná především v jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům atomového jádra. Jaderní fyzici ji na počest Enrica Fermiho neoficiálně nazývají fermi (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům).
Pikometr
Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10−12 neboli biliontina metru.
Např. poloměr atomu hélia je 31 pm.
Nanometr
Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.
Např. vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru.
Mikrometr
Mikrometr (značka µm) je délková jednotka, 10−6 neboli 1 milióntina metru.
Např. kapička mlhy má cca 10 µm.
Milimetr
Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10−3 neboli 1 tisícina metru.
Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve strojnictví. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v meteorologii. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm × 1 m² = 1 dm³ = 1 l).
Centimetr
Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10−2 neboli 1 setina metru.
Udávání rozměrů v centimetrech bývalo běžné například ve stavebnictví, zhruba v polovině 20. století se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků.
Decimetr
Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10−1 neboli 1 desetina metru.
Hektometr
Hektometr (značka hm) je délková jednotka, 102 neboli 100 metrů
Používá se na železnici. Je to vzdálenost dvou hektometrovníků od sebe. Jsou to kamenné patníky rozmístěné kolem trati a je na nich vyznačena vzdálenost. Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „v km 44,500“.
Kilometr
Kilometr (značka km) je délková jednotka, 103 neboli 1 tisíc metrů.
Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v dopravě.
Historie
Původně byl metr odvozen od rozměrů Země a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (poloviny délky poledníku neboli čtvrtiny obvodu země). Podle této původní definice tedy činil obvod Země přesně 40 000 km. V této podobě se stal základem metrické soustavy (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant. První taková definice byla schválena roku 1960 a zněla: Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86. Nejnovější definice z roku 1983 svázala délku metru přes rychlost světla ve vakuu s velikostí sekundy. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta. Z hlediska teorie relativity je metr definován jako jednotka vlastní délky[2], tak jako je sekunda definována jako jednotka pro vlastní čas.
Vývoj definice v čase
(podrobně též v hesle metrická soustava)
- 8. května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako je délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
- 30. března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimilióntina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
- 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
- 10. prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
- 28. září 1889 – první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma linkami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
- 6. října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0 °C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90 % a iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého
- 20. října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1 650 763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
- 21. října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy (tj. světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299 792 458 metrů).
Zajímavosti
Kromě obvyklé značky m se lze např. v Itálii setkat se značením mt. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.
V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka stopa místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v námořních mílích (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť ICAO sice hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, ale pro tuto změnu nebyl stanoven termín a kvůli zachování bezpečnosti by se jednalo o složitý a krajně nebezpečný proces.[3] Pakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.
Nemetrické délkové jednotky
Odkazy
Reference
- ↑ Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre [online]. Sèvres (Francie): Bureau Internation des Poids et Mesures [cit. 2007-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity
- ↑ ICAO Annex L 5 – Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu, hlava 4
Externí odkazy
Slovníkové heslo metr ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu metr na Wikimedia Commons
