Šlichtování: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 10. 2015, 22:37

Šlichtování je nanášení lepivých a ochranných prostředků na osnovní niti určené ke zpracování na tkacích strojích. Tím se přilepí odstávající vlákna k jádru příze, zvýší se pevnost, hladkost a částečně i stejnoměrnost příze.

Šlichtování je nutné u všech jednoduchých přízí. Osnovy ze skaných přízí s dostatečnou pevností a stejnoměrností se šlichtovat nemusí.

Šlichtovací prostředky

Škrobová šlichta

Škrob v tekutém stavu (pro domácí potřebu)

Škrob má chemické složení (C₆H₁₀O₅)_n. Vyrábí se v Evropě nejčastěji z brambor nebo obilí, ve světě je důležitou surovinou maniok.

Škrob se může nahrazovat deriváty celulózy, např. karboxymethylcelulozou.

Při přípravě škrobové šlichty se dávkuje 4-10 kg škrobu na 100 l šlichty a přidává se 3-6 % lepicích látek (polep). Šlichtuje se při 65 až 85 °C.

Použití: osnovy z bavlny, vlny, viskózy a lýkových vláken.

Syntetické šlichty

Patří sem např. polyvinylalkohol nebo akrylátové kopolymery. Přípravky lze kombinovat se škrobem. Bavlněné osnovy se šlichtují při 80-90 °C, polyester při 60 °C a acetát nebo viskóza při 40-70 °C.

Chromový klih se používá v hedvábnických tkalcovnách.
Šlichtovacími vosky se impregnují (hlavně vlněné) nitě ve snovárně při teplotě 95 °C. Jsou to bezvodé šlichty, sušení osnovy zde proto odpadá.

Šlichtovací stroj

První patent na šlichtovací stroj pochází z roku 1803 od Angličana Johnsona. Asi od roku 1815 se používaly šlichtovací stroje i na evropské pevnině ^[1]. Nové šlichtovací stroje se např. v roce 2005 ve světě prodaly za 260 milionů USD ^[2]

Hlavní části stroje a postup šlichtování na stroji z 21. století jsou schematicky znázorněny na nákresu vpravo ^[3]:

(1) Stojan pro 4-16 předlohových osnovních válů

(2) Šlichtovací a ždímací ústrojí smočí osnovy v ohřáté šlichtě a odždímá přebytečnou tekutinu. Ústrojí je napojeno na přípravnu šlichty se zásobními nádržemi, ze kterých se přivádí hotová (studená) šlichta do stroje. Příprava a přívod šlichty je řízen regulačním zařízením.

(3) Sušící ústrojí sestává ze 3-15 bubnů vyhřívaných párou o tlaku až 50 N/cm². U moderních strojů bývá na sušicí ústrojí napojeno zařízení na rekuperaci tepla, které vede sálající horký vzduch zpět k sušicím bubnům.

(4) Dělicí pole má za úkol oddělit od sebe nitě jednotlivých předlohových válů a tím zamezit tvoření slepenců.

(5) Navíjecí ústrojí spojuje nitě z jednotlivých předlohových válů do jedné osnovy, kterou navíjí na tkací vál.

Šlichtovací stroje pracují s rychlostí do 200 m/min.

Hodnocení ošlichtovaných osnov

Pro zpracování osnovy na tkacím stroji je důležité zejména procento zpevnění příze ošlichtováním, spotřeba šlichtovacích prostředků a zbytková vlhkost v osnově.

Hotová tkanina se musí před dalším použitím zbavit šlichty. Způsoby praní a náklady na odšlichtování mohou být velmi rozdílné, jsou zcela závislé na druhu použité šlichty.

Literatura

Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981

Reference

↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309
↑ Výnos z prodeje textilních strojů podle Gherzi (Švýcarsko): http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf
↑ Příklad šlichtovacího stroje: http://www.benningergroup.com/ger/Webereivorbereitung/Schlichten-Stapelfaser

[Mec-1] Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309

[2] Výnos z prodeje textilních strojů podle Gherzi (Švýcarsko): http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf

[3] Příklad šlichtovacího stroje: http://www.benningergroup.com/ger/Webereivorbereitung/Schlichten-Stapelfaser

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * Škrobová šlichta
-[[Image:AdhesivesForHouseUse006.jpg|thumbnail|150px|Škrob v tekutém stavu (pro domácí potřebu)]]
+[[Soubor:AdhesivesForHouseUse006.jpg|thumbnail|150px|Škrob v tekutém stavu (pro domácí potřebu)]]
-Škrob má chemické složení (C<sub>6</sub>H<sub>10</sub>O<sub>5</sub>)<sub>n</sub>.  Vyrábí se v Evropě nejčastěji z brambor nebo obilí, ve světě je důležitou surovinou maniok.
+Škrob má chemické složení (C<sub>6</sub>H<sub>10</sub>O<sub>5</sub>)<sub>n</sub>. Vyrábí se v Evropě nejčastěji z brambor nebo obilí, ve světě je důležitou surovinou maniok.
 [[Škrob]] se může nahrazovat deriváty celulózy, např. karboxymethylcelulozou.
-Při přípravě škrobové šlichty se dávkuje 4-10 kg škrobu na 100 l šlichty a přidává se 3-6 % lepicích látek (polep). Šlichtuje se při 65 až 85°C.
+Při přípravě škrobové šlichty se dávkuje 4-10 kg škrobu na 100 l šlichty a přidává se 3-6 % lepicích látek (polep). Šlichtuje se při 65 až 85&nbsp;°C.
 Použití: osnovy z [[bavlna|bavlny]], [[ovčí vlna|vlny]], [[viskózová vlákna|viskózy]] a [[lýková vlákna|lýkových vláken]].
-*Syntetické šlichty
+* Syntetické šlichty
-Patří sem např. polyvinylalkohol nebo akrylátové kopolymery. Přípravky lze kombinovat se škrobem. Bavlněné osnovy se šlichtují při 80-90°C, [[polyesterová vlákna|polyester]] při 60°C a acetát nebo viskóza při 40-70°C.
+Patří sem např. polyvinylalkohol nebo akrylátové kopolymery. Přípravky lze kombinovat se škrobem. Bavlněné osnovy se šlichtují při 80-90&nbsp;°C, [[polyesterová vlákna|polyester]] při 60&nbsp;°C a acetát nebo viskóza při 40-70&nbsp;°C.
 * Chromový klih se používá v [[hedvábí|hedvábnických]] tkalcovnách.
-* Šlichtovacími vosky se impregnují (hlavně vlněné) nitě ve [[osnova (textil)|snovárně]] při teplotě 95°C. Jsou to bezvodé šlichty, sušení osnovy zde proto odpadá.
+* Šlichtovacími vosky se impregnují (hlavně vlněné) nitě ve [[osnova (textil)|snovárně]] při teplotě 95&nbsp;°C. Jsou to bezvodé šlichty, sušení osnovy zde proto odpadá.
 == Šlichtovací stroj ==
-[[Image:Schlichte 1.jpg|thumbnail|250px|Hlavní části šlichtovacího stroje]]
+[[Soubor:Schlichte 1.jpg|thumbnail|250px|Hlavní části šlichtovacího stroje]]
-První patent na šlichtovací stroj pochází  z roku 1803 od Angličana Johnsona. Asi od roku 1815 se používaly šlichtovací stroje i na evropské pevnině <ref name = "Mec">Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309 </ref>. Nové šlichtovací stroje se např. v roce 2005 ve světě prodaly za 260 milionů USD
+První patent na šlichtovací stroj pochází z roku 1803 od Angličana Johnsona. Asi od roku 1815 se používaly šlichtovací stroje i na evropské pevnině <ref name = "Mec">Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 309 </ref>. Nové šlichtovací stroje se např. v roce 2005 ve světě prodaly za 260 milionů USD
 <ref>Výnos z prodeje textilních strojů podle Gherzi (Švýcarsko): http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf</ref>
 Hlavní části stroje a postup šlichtování na stroji z 21. století jsou schematicky znázorněny na nákresu vpravo <ref>Příklad šlichtovacího stroje: http://www.benningergroup.com/ger/Webereivorbereitung/Schlichten-Stapelfaser</ref>:
-'''(1)'''  Stojan pro 4-16 předlohových osnovních válů
+'''(1)''' Stojan pro 4-16 předlohových osnovních válů
-'''(2)'''  Šlichtovací a ždímací ústrojí smočí osnovy v ohřáté šlichtě a odždímá přebytečnou tekutinu. Ústrojí je napojeno na přípravnu šlichty se zásobními nádržemi, ze kterých se přivádí hotová (studená) šlichta do stroje. Příprava a přívod šlichty je řízen regulačním zařízením.
+'''(2)''' Šlichtovací a ždímací ústrojí smočí osnovy v ohřáté šlichtě a odždímá přebytečnou tekutinu. Ústrojí je napojeno na přípravnu šlichty se zásobními nádržemi, ze kterých se přivádí hotová (studená) šlichta do stroje. Příprava a přívod šlichty je řízen regulačním zařízením.
-'''(3)'''  Sušící ústrojí sestává ze 3-15 bubnů vyhřívaných párou o tlaku až 50 N/cm<sup>2</sup>. U moderních strojů bývá na sušicí ústrojí napojeno zařízení na ''rekuperaci tepla'', které vede sálající horký vzduch zpět k sušicím bubnům.
+'''(3)''' Sušící ústrojí sestává ze 3-15 bubnů vyhřívaných párou o tlaku až 50 N/cm<sup>2</sup>. U moderních strojů bývá na sušicí ústrojí napojeno zařízení na ''rekuperaci tepla'', které vede sálající horký vzduch zpět k sušicím bubnům.
-[[File:Paterson, New Jersey - Textiles. Jackson Winding and Warping Company - NARA - 518768.jpg|thumb|250px|Šlichtovací stroj z 1. poloviny 20. století (rychlost 80m/min)]]
+[[Soubor:Paterson, New Jersey - Textiles. Jackson Winding and Warping Company - NARA - 518768.jpg|thumb|250px|Šlichtovací stroj z 1. poloviny 20. století (rychlost 80m/min)]]
-'''(4)'''  Dělicí pole má za úkol oddělit od sebe nitě jednotlivých předlohových válů a tím zamezit tvoření slepenců.
+'''(4)''' Dělicí pole má za úkol oddělit od sebe nitě jednotlivých předlohových válů a tím zamezit tvoření slepenců.
 '''(5)''' Navíjecí ústrojí spojuje nitě z jednotlivých předlohových válů do jedné osnovy, kterou navíjí na tkací vál.
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 Pro zpracování osnovy na tkacím stroji je důležité zejména procento zpevnění příze ošlichtováním, spotřeba šlichtovacích prostředků a zbytková vlhkost v osnově.
-Hotová tkanina se musí před dalším použitím zbavit šlichty. Způsoby praní a náklady na odšlichtování  mohou být velmi rozdílné, jsou zcela závislé na druhu použité šlichty.
+Hotová tkanina se musí před dalším použitím zbavit šlichty. Způsoby praní a náklady na odšlichtování mohou být velmi rozdílné, jsou zcela závislé na druhu použité šlichty.
 == Literatura ==
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 == Reference ==
 <references/>
-[[Kategorie:Textil]]
 [[Kategorie:Tkalcovství]]