Josiášova reforma: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 10. 2015, 20:51

Josiášova reforma byla pokusem judského krále Josiáše v 7.století př.n.l. o zničení všech pohanských předmětů a objektů v tehdejším jižním království. Ačkoliv chronistická díla Bible ji hodnotí ryze pozitivně, prorocká díla a historikové se k ní stavějí i kriticky, především kvůli násilné centralizaci izraelského náboženství.

Reforma izraelského náboženství

Kniha 2.Paralipomenon (2.Kniha letopisů) uvádí, že náboženská očista začala 12. roku Josiášovy vlády.^[1] Král tehdy dal zničit veškerá kultovní místa ostatních bohů, přičemž cílem bylo odstranit vše, co se v očích běžného lidu stávalo předmětem uctívání.

Moloch v údolí Ben-hinom

Josiáš nechal znesvětit především Tofet v údolí Ben-hinom, kde Izraelité za jeho otce Amóna a vlády krále Manasseho obětovávali děti bohu Molochovi. Taková praxe je vysloveně zakázána v Leviticu 18:21 ("Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi"). Někteří badatelé však tvrdí, že obětování dětí bylo vyjímečné a šlo spíše o zasvěcování novorozeňat ohněm před sochou Molocha - viz 2.Královská 16:3, 17:17, 21:6).

Očista Chrámu

Součástí Josiášovy reformy bylo také očištění Jeruzalémského Chrámu. To proběhlo někdy mezi 12. a 18. rokem Josiášovy vlády - soudě podle oslavy velikonočního beránka spíše ke konci tohoto období.

Ašéra

Josiáš nechal prý odstranit veškeré předměty zhotovené pro kenánského boha Baala, Ašéru (reprezentaci Nejvyšší Matky, neboli manželky boha Ela) i veškerý nebeský zástup (jakési plénum bohů, transformovaných později v zástup nebeských andělů).^[2]

Přikázal také odnést zpodobnění samotné Ašéry, které stálo v Chrámu a mělo v dřívějších dobách podobu sochy, sedmiramenného svícnu nebo posvátného stromu. Nechal toto zpodobnění spálit, rozemlít na prach a ten následně vysypal na veřejném hřbitově.^[3]

Verš v 2.Královské 23:7 zmiňuje, že byly také zbořeny "domečky zasvěcenců bohyně lásky" (v některých překladech také "stánky modlářské prostituce" nebo "domky hanebných sodomářů"), kde ženy tkaly roucha/závoje pro Ašeru.

Sluneční kult

Podle Bible nechal Josiáš odstranit od vchodu do Hospodinova chrámu také koně, které judští králové zasvětili slunci. Tyto koně se nacházely poblíž místnosti komořího Netan-melecha ve sloupořadí (2.Královská 23:11). Bez milosti také dal spálit tzv. "sluneční vozy".

Archeologové a historikové našli doklady o podobném zasvěcování koní slunečnímu božstvu, jako je zmíněno v Bibli, zatím pouze v Persii.^[4] Mnohem častější bylo obětovávání koní slunečním bohům.^[5]

Kritika reformy

Dějepisné biblické knihy hodnotí Josiášovu reformu většinou velice jednostranně a pozitivně. Z kontextu dalších knih však lze poznat, že nebylo docíleno skutečné obrodě izraelského náboženského cítění. Centralizace kultu měla za následek silný důraz na zvířecí oběti (proti čemuž vystupoval zvláště Jeremjáš, syn lévitského kněze) a spoléhání na její očistnou sílu. Judští proroci za Josiášova nástupce Jójakíma i Sedechiáše kritizovali fakt, že lidé nepřestali páchat špatnosti a hříchy. Naopak začali spoléhat na to, že jakýkoliv hřích bude před Bohem smazán prolitím nevinné zvířecí krve. I z toho důvodu se proroci začali více soustředit na kázání osobní morální zodpovědnosti namísto dodržování Mojžíšova zákona.

Reference

↑ 2.Paralipomenon [1]
↑ 2.Královská 23:4
↑ 2.Královská 23:6
↑ Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 12
↑ Herod., 1:216; Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 24; 'Anab.,' 4:5. § 35; Rig Veda, vol. 2. pp. 112

[1] 2.Paralipomenon [1]

[2] 2.Královská 23:4

[3] 2.Královská 23:6

[4] Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 12

[5] Herod., 1:216; Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 24; 'Anab.,' 4:5. § 35; Rig Veda, vol. 2. pp. 112

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Kniha 2.Paralipomenon (2.Kniha letopisů) uvádí, že náboženská očista začala 12. roku Josiášovy vlády.<ref>2.Paralipomenon [https://www.biblegateway.com/passage/?search=Druh%C3%A1+Letopisu+34&version=B21]</ref> Král tehdy dal zničit veškerá kultovní místa ostatních bohů, přičemž cílem bylo odstranit vše, co se v očích běžného lidu stávalo předmětem uctívání.
+=== Moloch v údolí Ben-hinom ===
-Josiáš nechal znesvětit především Tofet v údolí Ben-hinom, kde Izraelité za jeho otce Amóna a vlády krále Manasseho obětovávali děti bohu Molochovi (někteří badatelé však tvrdí, že obětování dětí bylo vyjímečné a šlo spíše o zasvěcování novorozeňat ohněm před sochou Molocha).
+Josiáš nechal znesvětit především Tofet v údolí Ben-hinom, kde Izraelité za jeho otce Amóna a vlády krále Manasseho obětovávali děti bohu Molochovi. Taková praxe je vysloveně zakázána v Leviticu 18:21 ("Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi"). Někteří badatelé však tvrdí, že obětování dětí bylo vyjímečné a šlo spíše o zasvěcování novorozeňat ohněm před sochou Molocha - viz 2.Královská 16:3, 17:17, 21:6).
 == Očista Chrámu ==
-Součástí Josiášovy reformy bylo také očištění Jeruzalémského Chrámu. Nechal prý odstranit veškeré předměty zhotovené pro kenánského boha Baala, Ašéru (reprezentaci Nejvyšší Matky, neboli manželky boha Ela) i veškerý nebeský zástup (jakési plénum bohů, transformovaných později v zástup nebeských andělů).<ref>[http://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=2kralovska#23 2.Královská 23:4]</ref> Přikázal také odnést zpodobnění samotné Ašéry, které stálo v Chrámu a mělo v dřívějších dobách podobu sochy, sedmiramenného svícnu nebo posvátného stromu. Nechal toto zpodobnění spálit, rozemlít na prach a ten následně vysypal na veřejném hřbitově.<ref>[http://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=2kralovska#23 2.Královská 23:6]</ref>
+Součástí Josiášovy reformy bylo také očištění Jeruzalémského Chrámu. To proběhlo někdy mezi 12. a 18. rokem Josiášovy vlády - soudě podle oslavy velikonočního beránka spíše ke konci tohoto období.
+=== Ašéra ===
+Josiáš nechal prý odstranit veškeré předměty zhotovené pro kenánského boha Baala, Ašéru (reprezentaci Nejvyšší Matky, neboli manželky boha Ela) i veškerý nebeský zástup (jakési plénum bohů, transformovaných později v zástup nebeských andělů).<ref>[http://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=2kralovska#23 2.Královská 23:4]</ref>
+Přikázal také odnést zpodobnění samotné Ašéry, které stálo v Chrámu a mělo v dřívějších dobách podobu sochy, sedmiramenného svícnu nebo posvátného stromu. Nechal toto zpodobnění spálit, rozemlít na prach a ten následně vysypal na veřejném hřbitově.<ref>[http://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=2kralovska#23 2.Královská 23:6]</ref>
+Verš v 2.Královské 23:7 zmiňuje, že byly také zbořeny "domečky zasvěcenců bohyně lásky" (v některých překladech také "stánky modlářské prostituce" nebo "domky hanebných sodomářů"), kde ženy tkaly roucha/závoje pro Ašeru.
+=== Sluneční kult ===
+Podle Bible nechal Josiáš odstranit od vchodu do Hospodinova chrámu také koně, které judští králové zasvětili slunci. Tyto koně se nacházely poblíž místnosti komořího Netan-melecha ve
+sloupořadí (2.Královská 23:11). Bez milosti také dal spálit tzv. "sluneční vozy".
+Archeologové a historikové našli doklady o podobném zasvěcování koní slunečnímu božstvu, jako je zmíněno v Bibli, zatím pouze v Persii.<ref>Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 12</ref> Mnohem častější bylo obětovávání koní slunečním bohům.<ref>Herod., 1:216; Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 24; 'Anab.,' 4:5. § 35; Rig Veda, vol. 2. pp. 112</ref>
 == Kritika reformy ==
-Dějepisné biblické knihy hodnotí Josiášovu reformu většinou velice jednostranně a pozitivně. Z kontextu dalších knih však lze poznat, že nebylo docíleno skutečné obrodě izraelského náboženského cítění. Centralizace kultu měla za následek silný důraz na zvířecí oběti (proti čemuž vystupoval zvláště Jeremjáš, syn lévitského kněze) a spoléhání na její očistnou sílu. Judští proroci za Josiášova nástupce Jójakíma i Sedechiáše kritizovali fakt, že lidé nepřestali páchat špatnosti a hříchy. Naopak začali spoléhat na to, že jakýkoliv hřích bude před Bohem smazán prolitím nevinné zvířecí krve. I z toho důvodu se proroci začali více soustředit na kázání osobní morální zodpovědnosti namísto dodržování Mojžíšova zákona.
+Dějepisné biblické knihy hodnotí Josiášovu reformu většinou velice jednostranně a pozitivně. Z kontextu dalších knih však lze poznat, že nebylo docíleno skutečné obrodě izraelského náboženského cítění. Centralizace kultu měla za následek silný důraz na zvířecí oběti (proti čemuž vystupoval zvláště [[Jeremjáš]], syn lévitského kněze) a spoléhání na její očistnou sílu. Judští proroci za Josiášova nástupce Jójakíma i Sedechiáše kritizovali fakt, že lidé nepřestali páchat špatnosti a hříchy. Naopak začali spoléhat na to, že jakýkoliv hřích bude před Bohem smazán prolitím nevinné zvířecí krve. I z toho důvodu se proroci začali více soustředit na kázání osobní morální zodpovědnosti namísto dodržování Mojžíšova zákona.
 == Reference ==