Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí

Mitrovica ; Косовска Митровица
	Most v centru Mitrovice
Poloha
Souřadnice	42°53′ s. š., 20°52′ v. d.
Stát	Kosovo
autonomní oblast	Kosovo
okruh	Kosovskomitrovický okruh
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	350 km²
Počet obyvatel	71 601
Hustota zalidnění	315 obyv./km²
Etnické složení	Srbové, Albánci
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Status	město
Starosta	Dr. Bajram Rexhepi
Oficiální web	www.mitrovica-komuna.org
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 10. 2015, 14:08

Kosovska Mitrovica (dříve jen Mitrovica, v srbské cyrilici Косовска Митровица, albánsky Mitrovicë) je město a stejnojmenná obština v severním Kosovu. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel mnohem nižší. Albánci tvoří většinu obyvatel města (96,6%), následované menšími etnickými skupinami jako jsou Bosňáci, Turci, Romové, Aškalijci a balkánští Egypťané a další.^[1] Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce 1999, kdy zde působila Kosovská osvobozenecká armáda, po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.

Město je rozděleno řekou Ibar, severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou Severní Mitrovice nebo také SeverokosovskáMitrovice (albánsky: Mitrovica e Veriut, srbsky: Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.

Dějiny

Dávná historie

Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob neolitu, dále pak z časů římské správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti osmanskými Turky spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.

Středověk

Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po první balkánské válce se stala součástí královského Srbska, které se rozšířilo až k Řecku do dnešní Makedonie. Po druhé světové válce bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi Titovi; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.

Současná situace

Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000

Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně albánská, je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po válce došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.

V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár^[zdroj?], eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.^[zdroj?]

Administrativní postavení

V původní srbské správě, kterou Bělehrad stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opštinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší Jugoslávii, kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okrugu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.

Demografie

Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili Albánci, 10,2 % Srbové, 4, 63 % Romové a 0,41 % Turci. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel – kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.

Průmysl

Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády Turků. V 19. století jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému zprůmyslňování oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu jugoslávského hospodářství.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosovska Mitrovica na Wikimedia Commons

↑ 2011 Census: Mitrovica (demographics) [online]. Kosovo Agency of Statistics/OSCE. Dostupné online.

[1] 2011 Census: Mitrovica (demographics) [online]. Kosovo Agency of Statistics/OSCE. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
  | název statistického celku =
 }}
-'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Žije zde přibližně 84 tisíc obyvatel. Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce [[1999]], kdy zde působila [[Kosovská osvobozenecká armáda]], po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
+'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město a stejnojmenná obština v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo  asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel  mnohem nižší. [[Albánec|Albánci]] tvoří většinu obyvatel města (96,6%), následované menšími etnickými skupinami jako jsou [[Bosňáci]], [[Turek|Turci]], [[Romové]], Aškalijci a balkánští Egypťané a další.<ref>{{cite web|title=2011 Census: Mitrovica (demographics)|url=http://www.osce.org/kosovo/122118?download=true|publisher=Kosovo Agency of Statistics/OSCE}}</ref> Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce [[1999]], kdy zde působila [[Kosovská osvobozenecká armáda]], po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
+Město je rozděleno řekou [[Ibar]],  severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou [[Severní Mitrovice]] nebo také SeverokosovskáMitrovice (albánsky: ''Mitrovica e Veriut'', srbsky: ''Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica''). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.
 == Dějiny ==
 === Dávná historie ===
+Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob [[neolit]]u, dále pak z časů [[Římská říše|římské]] správy. V 6. století byzantský císař [[Justinián I.]] nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti [[Osmanská říše|osmanskými Turky]] spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.
-Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob [[neolit]]u, dále pak z časů [[Římská říše|římské]] správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti [[Osmanská říše|osmanskými Turky]] spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.
 === Středověk ===
@@ Řádek 51: / Řádek 52: @@
 [[Soubor:USArmyKosovoMitrovica2000.jpg|right|thumb|Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000]]
-Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně [[Albánci|albánská]], je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po [[Kosovská válka|válce]] došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
+Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně [[Albánci|albánská]], je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po [[Kosovská válka|válce]] došlo k etnickému rozdělení města podle řeky [[Ibar]]. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
-V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár, eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.
+{{Vlastní výzkum|část}}
-<!--
+V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár{{zdroj?}}, eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.{{zdroj?}}
-Aktuální informace od místních a z osobního pozorování (25. září 2012): Mitrovice je obecně velice bezpečné město (ačkoliv úřady typu MZV říkají něco jiného). Most je zatarasen od druhé poloviny roku 2011, lidé z obou stran ho v průběhu dne normálně přecházejí. Mezinárodní jednotky ho stále kontrolují, ale jsou velmi laxní. S turistou si rádi popovídají policisté uprostřed, avšak ti neumí ani slovo anglicky. Podle místních z obou stran je situace obecně velice uklidněná. Jediné k čemu může docházet jsou mírné násilnosti v srbské části města vůči albánským obyvatelům tam se pohybujícím. Ačkoliv by srbové, stejně jako albánci, nikdy neublížili turistovi, nejsou si nikdy jistí, jestli člověk v jejich oblasti je turista nebo albánec. Zároveň zde není dostatečná ochrana z řad KFOR nebo LEXu. Turistovi tedy není úplně doporučeno se později večer v srbské části města pohybovat. Albánská je bezproblémová. -->
 == Administrativní postavení ==

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).