Výhybkář: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 10. 2015, 00:14

Výhybkář je pracovník určený k obsluze výhybek.

Na železnicích SŽDC je výhybkář společný název pro všechny zaměstnance určené k obsluze výhybek, včetně výpravčích, traťových dispečerů, a výpravčích DOZ. Při posunu mohou plnit povinnosti výhybkáře i odborně způsobilí zaměstnanci dopravce, pokud to dovoluje ZDD. V dopravnách D3 a v dopravnách RB bez elektrických přestavníků plní povinnosti výhybkáře vždy odborně způsobilí zaměstnanci dopravce. Přestavuje na příkaz výpravčího nebo vedoucího posunu (není-li jím sám) ručně, místně nebo ústředně výhybky a tím mění jízdní cestu v rámci přiděleného obvodu kolejiště příslušné železniční stanice.

V tramvajovém provozu byla výhybkářská stanoviště, krytá původně dřevěnými, později plechovými budkami, zejména na frekventovaných traťových větveních, kde dosud nebylo instalováno automatické ovládání výhybek a kde by přestavování výhybek řidiči zdržovalo provoz a snižovalo kapacitu trati. V Praze například ještě v 90. letech 20. století byly výhybkáři z výhybkářské budky obsluhovány výhybky například u křižovatek Flora (odstraněno jako poslední v únoru 1998), Strossmayerovo náměstí nebo Palackého náměstí. Krátkodobě pak bylo výhybkářské stanoviště zřízeno kvůli urychlení provozu a zvýšení kapacity tratě v zastávce Vltavská v době po povodni v roce 2002, kdy tudy projížděly tramvajové i autobusové linky nahrazující přerušený provoz metra. Pracovník nastavující výhybky zatahujícím tramvajím ve vozovnách se označoval zavaděč. Obě tyto profese v českých podmínkách na přelomu 20. a 21. století prakticky zanikly. Výhybkář Dopravního podniku hl. m. Prahy 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí hasil hořícího Jana Palacha.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu výhybkář na Wikimedia Commons
Výhybkářská stanoviště, Pražské tramvaje.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Na železnicích SŽDC je výhybkář společný název pro všechny zaměstnance určené k obsluze výhybek, včetně [[výpravčí|výpravčích]], [[traťový dispečer|traťových dispečerů]], a [[výpravčí DOZ|výpravčích DOZ]]. Při [[posun|posunu]] mohou plnit povinnosti výhybkáře i odborně způsobilí zaměstnanci dopravce, pokud to dovoluje [[Základní dopravní dokumentace|ZDD]]. V [[dopravna D3|dopravnách D3]] a v [[dopravna RB|dopravnách RB]] bez elektrických přestavníků plní povinnosti výhybkáře vždy odborně způsobilí zaměstnanci dopravce. Přestavuje na příkaz [[výpravčí]]ho nebo [[vedoucí posunu|vedoucího posunu]] (není-li jím sám) ručně, místně nebo ústředně [[výhybka|výhybky]] a tím mění [[jízdní cesty|jízdní cestu]] v rámci přiděleného obvodu [[kolejiště]] příslušné [[železniční stanice]].
-V tramvajovém provozu byla výhybkářská stanoviště, krytá původně dřevěnými, později plechovými budkami, zejména na frekventovaných traťových větveních, kde dosud nebylo instalováno automatické ovládání výhybek a kde by přestavování výhybek řidiči zdržovalo provoz a snižovalo kapacitu trati. V Praze například ještě v 90. letech 20. století byly výhybkáři z výhybkářské budky obsluhovány výhybky například u křižovatek Flora (odstraněno jako poslední v únoru 1998), Strossmayerovo náměstí nebo Palackého náměstí. Krátkodobě pak bylo výhybkářské stanoviště zřízeno kvůli urychlení provozu a zvýšení kapacity tratě v zastávce Vltavská v době povodní v roce 2002. Pracovník nastavující výhybky zatahujícím tramvajím ve vozovnách se označoval [[zavaděč]]. Obě tyto profese v českých podmínkách na přelomu 20. a 21. století prakticky zanikly. Výhybkář Dopravního podniku hl. m. Prahy 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí hasil hořícího [[Jan Palach|Jana Palacha]].
+V tramvajovém provozu byla výhybkářská stanoviště, krytá původně dřevěnými, později plechovými budkami, zejména na frekventovaných traťových větveních, kde dosud nebylo instalováno automatické ovládání výhybek a kde by přestavování výhybek řidiči zdržovalo provoz a snižovalo kapacitu trati. V Praze například ještě v 90. letech 20. století byly výhybkáři z výhybkářské budky obsluhovány výhybky například u křižovatek Flora (odstraněno jako poslední v únoru 1998), Strossmayerovo náměstí nebo Palackého náměstí. Krátkodobě pak bylo výhybkářské stanoviště zřízeno kvůli urychlení provozu a zvýšení kapacity tratě v zastávce Vltavská v době po povodni v roce 2002, kdy tudy projížděly tramvajové i autobusové linky nahrazující přerušený provoz metra. Pracovník nastavující výhybky zatahujícím tramvajím ve vozovnách se označoval [[zavaděč]]. Obě tyto profese v českých podmínkách na přelomu 20. a 21. století prakticky zanikly. Výhybkář Dopravního podniku hl. m. Prahy 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí hasil hořícího [[Jan Palach|Jana Palacha]].
 == Externí odkazy ==