Ozbrojené síly Ukrajiny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 71: Řádek 71:
Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými "aktivisty" ve městech na [[Donbas|Donbasu]] ([[Slovjansk]], [[Kramatorsk]] a [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]]). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.
Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými "aktivisty" ve městech na [[Donbas|Donbasu]] ([[Slovjansk]], [[Kramatorsk]] a [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]]). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.


I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost invaze na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzn. ruské [[Zelení mužíčci (krymská krize)|zelené mužíčky]] na Krymu. Z ukrajinské strany se [[válka]] považuje za [[Vyhlášení války|nevyhlášenou]]. Světoví vojenští analytici označili ruskou agresi proti Ukrajině jako [[Hybridní válka|hybridní válku]].
I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenské intervence na východní Ukrajinu]] a přiznává pouze tzn. ruské [[Zelení mužíčci (krymská krize)|zelené mužíčky]] na Krymu. Z ukrajinské strany se [[válka]] považuje za [[Vyhlášení války|nevyhlášenou]]. Světoví vojenští analytici označili ruskou agresi proti Ukrajině jako [[Hybridní válka|hybridní válku]].


== Struktura ==
== Struktura ==

Verze z 16. 10. 2015, 12:05

Šablona:Infobox armáda

Ukrajinská armáda nese název Ozbrojené síly Ukrajiny (ukrajinsky: Збройні сили України), v souladu s ukrajinskou Ústavou má za úkol obranu Ukrajiny, ochranu její svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti.

Armáda Ukrajiny zajišťuje potlačení ozbrojené agrese proti Ukrajině a následný vojenský odpor proti ní, ochranu vzdušného prostoru státu a teritoriálních vod Ukrajiny, stejně jako účast v aktivitách zaměřených na boj proti terorismu.

Ozbrojené síly Ukrajiny podle zákona mohou být zapojeny do provádění opatření v rámci právního režimu stanného práva a stavu nouze, boje proti terorismu a pirátství, posílení ochrany státní hranice, svrchovaného práva Ukrajiny ve své výlučně (námořní) ekonomické zóně a kontinentálního šelfu Ukrajiny a jejich právní registrace, boj proti pašování zbraní, omamných a psychotropních látek, odstranění následků přírodních a člověkem způsobených katastrof, poskytnutí vojenské pomoci jiným státům, jakož i účast v mezinárodní vojenské spolupráci, mezinárodní protiteroristické, protipirátské a jiné mezinárodní operaci k zachování míru a bezpečí na základě mezinárodních smluv Ukrajiny a za podmínek stanovených zákony Ukrajiny.

Ukrajinská armáda dlouhodobě spolupracuje s NATO a zapojuje se do misí Aliance.

Historie

Po vyhlášení nezávislosti 24. Srpna 1991 Ukrajina zdědila po SSSR jednu z nejsilnějších armád v Evropě vyzbrojenou jadernými zbraněmi a na tu dobu moderními typy výzbroje i vojenské techniky.

24. Srpna 1991 ukrajinský parlament schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky Sovětské armády nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod jurisdikci Ukrajiny přešli: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska protivzdušné obrany, 7 pluků bojových vrtulníků, 3 letecké armády (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 mezikontinentálních balistických raket a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.

Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení a zabezpečení a dalších položek, nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.

Válka na východní Ukrajině

Po vítězství protestního revolučního hnutí Euromajdan v Kyjevě v únoru 2014 Rusko zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo obsazení Krymu, při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50% ukrajinských vojáků sloužících na Krymu dezertovalo a přešlo na stranu Ruska.

Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými "aktivisty" ve městech na Donbasu (Slovjansk, Kramatorsk a Artemivsk). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.

I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost vojenské intervence na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzn. ruské zelené mužíčky na Krymu. Z ukrajinské strany se válka považuje za nevyhlášenou. Světoví vojenští analytici označili ruskou agresi proti Ukrajině jako hybridní válku.

Struktura

Ukrajinská armáda se dělí na pozemní síly (Cухопутні Війська), Vojenské letectvo (Повітряні Сили України) a Námořnictvo (Військово-Морські Сили України). Ukrajinskou armádu celkem tvoří 250 000 osob. Většina využívané techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze těchto starších vzorů, které vyrábí poměrně silný ukrajinský vojenský průmysl (například se jedná o tanky T-84 Oplot, transportéry BTR-4 a transportní letadla Antonov An-70).

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Ukrajiny na Wikimedia Commons

Reference

  1. Ukrajinský parlament schválil navýšení stavu Armády na 250 000 osob v roce 2015; lidovky.cz, 05-03-2015
  2. Putin přiznal nasazení ruských vojáků na Krymu; novinky.cz, 17-04-2014