Morava (řeka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 21: Řádek 21:
| mapa =
| mapa =
}}
}}
'''Morava ''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''March''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Morva''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Morawa''}}) je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] v [[Česko|Česku]] a po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[České země|historické zemské]] hranice Moravy a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Českem a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354&nbsp;[[kilometr|km]] (z toho 284&nbsp;km na českém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26&nbsp;658&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20&nbsp;692,4&nbsp;km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380&nbsp;km.
'''Morava ''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''March''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Morva''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Morawa''}}) je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] na Moravě a po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[České země|historické zemské]] hranice Moravy a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Moravou a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních moravských řek a je dlouhá 354&nbsp;[[kilometr|km]] (z toho 284&nbsp;km na moravsém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26&nbsp;658&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20&nbsp;692,4&nbsp;km² na Moravě, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380&nbsp;km.


== Název ==
== Název ==

Verze z 15. 10. 2015, 09:48

Šablona:Infobox - řeka Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím na Moravě a po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Moravou a Slovenskem. Je to jedna z hlavních moravských řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na moravsém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² na Moravě, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.

Název

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.

Průběh toku

Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku

Horní tok

Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.

Hornomoravský úval

Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.

Dolnomoravský úval

Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva příjímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.

Sídla

Morava v Olomouci. Úsek na fotografii zobrazuje nejopevněnější a nejužší profil.

Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.

Větší přítoky

U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička

Vodní režim

Jez na Moravě poblíž Otrokovic.
Ústí Moravy do Dunaje.

Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 km² 1,88 m³/s 72,5 m³/s
Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 km² 6,29 m³/s 189,0 m³/s
Moravičany 272,80 1561,19 km² 17,10 m³/s 394,0 m³/s
Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 km² 20,80 m³/s 483,0 m³/s
Olomouc - Nové Sady 232,30 3323,59 km² 26,40 m³/s 551,0 m³/s
Kroměříž 193,70 7030,31 km² 51,20 m³/s 860,0 m³/s
Spytihněv 169,20 7891,12 km² 55,60 m³/s 817,0 m³/s
Strážnice 133,50 9145,84 km² 59,30 m³/s 790,0 m³/s
Lanžhot 79,00 9721,81 km² 61,10 m³/s 791,0 m³/s
ústí 0,00 26658,00 km² 120,00 m³/s

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Zajímavosti

Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.[6]

Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
  2. ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.
  3. ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
  4. ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
  5. ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
  6. ↑ Black River [online]. [cit. 2015-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morava_(řeka)&oldid=12966145“