František Karel Kolár: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
KasparBot (diskuse | příspěvky)
3 566 editací
Autoritní data moved to Wikidata
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Robot: Nahrazení kategorie Osobnosti z Prahy za Lidé z Prahy; kosmetické úpravy
Řádek 15: Řádek 15:


== Život ==
== Život ==
Narodil se v obci Waldheim<ref name="ZlPha1886">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 3 | číslo = 52 | strany = 830 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/3.1885-1886/52/830.png| issn =}}</ref> na [[Tachov]]sku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)<ref>[http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 Historie obce Lesná]</ref> v rodině finančního úředníka.<ref name="ZlPha1886" /> Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířskou akademii]].<ref name="ZlPha1886" /> Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.<ref name="Svet1887">{{Citace periodika | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 21 | číslo = 3 | strany = 33 - 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/3/33.png | issn =}}</ref> Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc [[Josef Jiří Kolár]] uvedl do [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]].<ref name="Svet1895">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1895 | měsíc = 12 | ročník = 30 | číslo = 5 | strany = 57 - 58 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=SvetozorII/30.1895-1896/5/57.png | issn =}}</ref> Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v [[Heinrich Clauren|Claurenově]] veselohře ''Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku''. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře ''[[Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete]]'', když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854–58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.<ref name="Svet1887" />
Narodil se v obci Waldheim<ref name="ZlPha1886">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 3 | číslo = 52 | strany = 830 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/3.1885-1886/52/830.png| issn =}}</ref> na [[Tachov]]sku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)<ref>[http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 Historie obce Lesná]</ref> v rodině finančního úředníka.<ref name="ZlPha1886" /> Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířskou akademii]].<ref name="ZlPha1886" /> Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.<ref name="Svet1887">{{Citace periodika | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 21 | číslo = 3 | strany = 33 - 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/3/33.png | issn =}}</ref> Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc [[Josef Jiří Kolár]] uvedl do [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]].<ref name="Svet1895">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1895 | měsíc = 12 | ročník = 30 | číslo = 5 | strany = 57 - 58 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=SvetozorII/30.1895-1896/5/57.png | issn =}}</ref> Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v [[Heinrich Clauren|Claurenově]] veselohře ''Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku''. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře ''[[Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete]]'', když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854–58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.<ref name="Svet1887" />


V 60. letech přešel Kolár do [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – [[František Ferdinand Šamberk|Šamberk]] – [[Eliška Pešková|Pešková]] – Čermáková.<ref name="Svet1887" /> Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. ([[Ladislav Stroupežnický|Stroupežnického]] ''Velký sen''),<ref name="ZlPha1885">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1885 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 14 | strany = 174 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/14/174.png | issn =}}</ref> šašek (''[[Král Lear]]''), Polonius (''[[Hamlet]]'') a Napoleon ([[Emanuel Bozděch|Bozděchův]] ''Světa pán v županu''). Podle [[Jan Neruda|Jana Nerudy]] (v článku v ''Osvětě'' z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.<ref name="Svet1895" />
V 60. letech přešel Kolár do [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – [[František Ferdinand Šamberk|Šamberk]] – [[Eliška Pešková|Pešková]] – Čermáková.<ref name="Svet1887" /> Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. ([[Ladislav Stroupežnický|Stroupežnického]] ''Velký sen''),<ref name="ZlPha1885">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1885 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 14 | strany = 174 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/14/174.png | issn =}}</ref> šašek (''[[Král Lear]]''), Polonius (''[[Hamlet]]'') a Napoleon ([[Emanuel Bozděch|Bozděchův]] ''Světa pán v županu''). Podle [[Jan Neruda|Jana Nerudy]] (v článku v ''Osvětě'' z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.<ref name="Svet1895" />


V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (''Zvíkovský rarášek'') a Mikuláš Dačický (''Paní mincmistrová'', obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.<ref name="Svet1895" />
V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (''Zvíkovský rarášek'') a Mikuláš Dačický (''Paní mincmistrová'', obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.<ref name="Svet1895" />
Řádek 23: Řádek 23:
Jak v Prozatímním, tak i později v [[Národní divadlo|Národním divadle]] působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy]] r. 1891. [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.<ref name="Svet1895" />
Jak v Prozatímním, tak i později v [[Národní divadlo|Národním divadle]] působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy]] r. 1891. [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.<ref name="Svet1895" />


Kolár se uplatnil i jako kreslíř, ilustrátor a kostýmní výtvarník. Pro ''[[Humoristické listy]]'' nakreslil množství obrázků, včetně [[karikatura|karikatur]] neoblíbených rakouských politiků [[Eduard Herbst|Herbsta]] a [[Anton von Schmerling|Schmerlinga]].<ref name="HumL1881">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | rok = 1881 | měsíc = 11 | ročník = 23 | číslo = 48 | strany = 378 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/23.1881/48/378.png | issn =}}</ref>
Kolár se uplatnil i jako kreslíř, ilustrátor a kostýmní výtvarník. Pro ''[[Humoristické listy]]'' nakreslil množství obrázků, včetně [[karikatura|karikatur]] neoblíbených rakouských politiků [[Eduard Herbst|Herbsta]] a [[Anton von Schmerling|Schmerlinga]].<ref name="HumL1881">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | rok = 1881 | měsíc = 11 | ročník = 23 | číslo = 48 | strany = 378 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/23.1881/48/378.png | issn =}}</ref>


František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním<ref name="ZlPha1885" />. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.<ref name="Svet1887" />
František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním<ref name="ZlPha1885" />. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.<ref name="Svet1887" />
Řádek 71: Řádek 71:
[[Kategorie:Kostýmní výtvarníci]]
[[Kategorie:Kostýmní výtvarníci]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:Osobnosti z Prahy]]
[[Kategorie:Lidé z Prahy]]
[[Kategorie:Narození 29. ledna]]
[[Kategorie:Narození 29. ledna]]
[[Kategorie:Narození 1829]]
[[Kategorie:Narození 1829]]

Verze z 5. 10. 2015, 20:47

František Karel Kolár
František Kolár (1881)
František Kolár (1881)
Narození29. ledna 1829
Zahájí (obec Lesná u Tachova)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. prosince 1895 (ve věku 66 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníherec, spisovatel, malíř, režisér, karikaturista a scénograf
PříbuzníJosef Jiří Kolár (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
strýc Josef Jiří Kolár

František Karel Kolár (29. ledna 1829 Zahájí (obec Lesná u Tachova)[1] – 4. prosince 1895 Praha), někdy uváděný i jako Kolář, byl český herec, režisér a výtvarník, významná postava českého divadla 70. a 80. let 19. století.

Život

Narodil se v obci Waldheim[2] na Tachovsku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)[3] v rodině finančního úředníka.[2] Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou malířskou akademii.[2] Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.[4] Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc Josef Jiří Kolár uvedl do Stavovského divadla.[5] Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v Claurenově veselohře Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854–58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.[4]

V 60. letech přešel Kolár do Prozatímního divadla a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – Šamberk – Pešková – Čermáková.[4] Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. (Stroupežnického Velký sen),[6] šašek (Král Lear), Polonius (Hamlet) a Napoleon (Bozděchův Světa pán v županu). Podle Jana Nerudy (v článku v Osvětě z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.[5]

V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (Zvíkovský rarášek) a Mikuláš Dačický (Paní mincmistrová, obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.[5]

Jak v Prozatímním, tak i později v Národním divadle působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během Jubilejní výstavy r. 1891. Národopisné výstavy v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.[5]

Kolár se uplatnil i jako kreslíř, ilustrátor a kostýmní výtvarník. Pro Humoristické listy nakreslil množství obrázků, včetně karikatur neoblíbených rakouských politiků Herbsta a Schmerlinga.[7]

František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním[6]. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c František Kolár. Zlatá Praha. 12. 1886, roč. 3, čís. 52, s. 830. Dostupné online. 
  3. ↑ Historie obce Lesná
  4. ↑ a b c d TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. František Kolár. Světozor. 12. 1886, roč. 21, čís. 3, s. 33 - 34. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d František Kolár. Světozor. 12. 1895, roč. 30, čís. 5, s. 57 - 58. Dostupné online. 
  6. ↑ a b František Kolár. Zlatá Praha. 1. 1885, roč. 2, čís. 14, s. 174. Dostupné online. 
  7. ↑ František Kolár. Humoristické listy. 11. 1881, roč. 23, čís. 48, s. 378. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 73, 320, 321, 329, 334, 406, 407, 409, 410, 464, 543.
  • Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 227–229.
  • NERUDA, Jan. Ve službách českého divadla. Praha: vydal L. Mazáč, 1927, str. 200–202.
  • PRŮCHA, Jaroslav. František Kolár (1829–1895). In: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 104–105.
  • VODÁK, Jindřich. Cestou. Praha: Melantrich, 1946. Kapitola Sté narozeniny hercovy, s. 217–219. 
  • VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 49–51.

Externí odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Karel_Kolár&oldid=12942110“