Ústní lidová slovesnost: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 10. 2015, 16:13

Ústní lidová slovesnost (ÚLS) je charakterizována jako jazykové projevy "běžného lidu", tj. nikoli elitní sféry vzdělanců. Ústní lidová slovesnost vzniká od nejstarších dob, kdy ještě nebylo známo písmo, až do současnosti. Šířila se a rozvíjela se ústním podáním mezi všemi národy. Její počátky souvisejí s lidskou potřebou sdělovat si své zkušenosti s přírodou, vysvětlovat přírodní jevy, vysvětlit vznik světa a úkol člověka v něm atd.

Lidová slovesnost je součást folkloru.

Charakteristické rysy ústní lidové slovesnosti

anonymita (neznámé autora)
kolektivní st (podílí se zde více autorů, není originální)
všeobecná znalost (všichni známé, např. O Jeníčková a Mařence)
účelovost (je zde účel)
variabilita (existují různé verze)
synkretičnost (spojuje různé žánry, nedodržuje pravidla)

Součásti ÚLS

lidová próza – pohádky, legendy (jejich vřazení do ÚLS je ovšem sporné, mnohé legendy - a to i ty typické - jsou autorské, srov. např. Legendu aureu J. de Voragine), pověsti, pověrečné povídky, humorky, povídky ze života;
malé folklorní žánry – přísloví, pranostiky, pořekadla, hádanky, zaříkání a zaklínání;
textová složka lidové písně;
lidové divadlo – obřadní, obchůzkové, selské a loutkové hry;
dětský folklor – říkadla, rozpočitadla, dětské hry a obřady;
psaný folklor – nápisy či verše na domech, džbánech, kraslicích, šátcích apod.

příklady literárních žánrů v rámci ULS

Epika

pohádka dělí se na akademickou (v syrovém stavu),klasickou ( upravená, klasické charakteristické rysy) a moderní (nedodržuje pravidla; O. Wilde, H. Ch. Andersen, J. Wolker)

Klasická pohádka -vymyšlený příběh -střet dobrá a zla -dobro vítězí (šťastný konec) - kouzelné předměty (koberec, hůlka, ...) - kouzelné postavy (víla, vodník, aj.) - magická čísla 3, 7, 9, 12 - často ponaučení - úvodní a zakončovací formule (Bylo nebylo..., Za sedmero horami..., a žily šťastně až do smrti) - není místní a časové určení

pověst spojuje fantazijní prvky s reálnými

1. místní (O Daliborce) 2. historické (Dívčí válka) 3. o výjimečných lidech (O Bivojovi) 4. heraldické (o vzniku erbů a znaků) 5. démonické (O dvou bezhlavých z Nerudovy ulice) Lyrika

píseň - spojení textu s melodií

             - pravidelná a rytmická stavba
             - refrén
             - dělí se na píseň pracovní, duchovní, vlasteneckou, milostnou a další
             - může být jak epická tak i lyrickoepická

ukolébavka
koleda

Lyrikoepika

balada=literární žánr, který zachycuje stavy i děj, má tragický konec

Drama

loutkové divadlo (Matěj Kopecký)
lidová hra se zpěvy (nápodoba klasického divadla)

V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Leoš Janáček a jiní, na Morava zvláště František Sušil. Literární žánry

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 [[Lidová slovesnost]] je součást [[Folklór|folkloru]].
+== Charakteristické rysy ústní lidové slovesnosti ==
-== Znaky ==
+* anonymita (neznámé autora)
-* autor je neznámý, resp. je jich celá řada, a žádný z nich nevznáší právo na výsledný text (produkt);
+* kolektivní st (podílí se zde více autorů, není originální)
-* šíří se ústně; během přenosu od vypravěče k posluchači (jenž se vzápětí stává také vypravěčem a vypráví příběh jinému posluchači) se text mění; neexistuje tedy žádný "kanonický" text, jen jeho různé varianty;
+* všeobecná znalost (všichni známé, např. O Jeníčková a Mařence)
-* texty ÚLS jsou variabilní;
+* účelovost (je zde účel)
-* ÚLS zpravidla obsahuje ponaučení, obecně platí, že je spíše konzervativní a nese v sobě nahromaděnou zkušenost mnoha generací;
+* variabilita (existují různé verze)
-* kolektivnost (aby ÚLS fungovala tak, jak má, je třeba živého kontaktu mezi vypravěčem a jeho posluchači: počítá se s tím, že posluchači budou vypravěči skákat do řeči, vstupovat do děje atd.).
+* synkretičnost (spojuje různé žánry, nedodržuje pravidla)
 == Součásti ÚLS ==
@@ Řádek 18: / Řádek 19: @@
 * dětský folklor – říkadla, rozpočitadla, dětské hry a obřady;
 * psaný folklor – nápisy či verše na domech, džbánech, kraslicích, šátcích apod.
+==příklady literárních žánrů v rámci ULS==
+Epika
+* pohádka dělí se na akademickou (v syrovém stavu),klasickou ( upravená, klasické charakteristické rysy) a moderní (nedodržuje pravidla; O. Wilde, H. Ch. Andersen, J. Wolker)
+Klasická pohádka
+-vymyšlený příběh
+-střet dobrá a zla
+-dobro vítězí (šťastný konec)
+- kouzelné předměty (koberec, hůlka, ...)
+- kouzelné postavy (víla, vodník, aj.)
+- magická čísla 3, 7, 9, 12
+- často ponaučení
+- úvodní a zakončovací formule (Bylo nebylo..., Za sedmero horami..., a žily šťastně až do smrti)
+- není místní a časové určení
+* pověst spojuje fantazijní prvky s reálnými
+. místní (O Daliborce)
+. historické (Dívčí válka)
+. o výjimečných lidech (O Bivojovi)
+. heraldické (o vzniku erbů a znaků)
+. démonické (O dvou bezhlavých z Nerudovy ulice)
+Lyrika
+* píseň - spojení textu s melodií
+              - pravidelná a rytmická stavba
+              - refrén
+              - dělí se na píseň pracovní, duchovní, vlasteneckou, milostnou a další
+              - může být jak epická tak i lyrickoepická
+* ukolébavka
+* koleda
+Lyrikoepika
+* balada=literární žánr, který zachycuje stavy i děj, má tragický konec
+Drama
+* loutkové divadlo (Matěj Kopecký)
+* lidová hra se zpěvy (nápodoba klasického divadla)
 V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především [[František Ladislav Čelakovský]], [[Karel Jaromír Erben]], [[Božena Němcová]], [[Leoš Janáček]] a jiní, na Morava zvláště [[František Sušil]].