Bit: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus
Verze 12910061 uživatele 212.20.73.179 (diskuse) zrušena v
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=jednotce počítačové paměti}}
{{Různé významy|tento=jednotce počítačové paměti}}
'''Bit Ahoj, dneska si budeme s Matyášem povídat o''' (z [[angličtina|anglického]] ''binary digit'' - dvojková číslice; angl. ''bit'' = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v [[Číslicová technika|číslicové]] a [[Výpočetní technika|výpočetní]] technice. Značí se malým písmenem ''b'', např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení ''bit'', např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1.
'''Bit''' (z [[angličtina|anglického]] ''binary digit'' - dvojková číslice; angl. ''bit'' = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v [[Číslicová technika|číslicové]] a [[Výpočetní technika|výpočetní]] technice. Značí se malým písmenem ''b'', např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení ''bit'', např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1.


Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut.
Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut.

Verze z 21. 9. 2015, 13:38

Tento článek je o jednotce počítačové paměti. Další významy jsou uvedeny na stránce Bit (rozcestník).

Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1.

Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické hodnoty (true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / -), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto), nebo jakýkoli jiný dvouhodnotový atribut.

Bit v praxi

Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat.

Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte). Při práci s bity se někdy předpony soustavy SI (kilo, mega, …) chápou mírně odlišně (např. kilo=210 namísto 103). Nově se používají jiné předpony pro mocniny 10 (kilo (kb), mega (Mb), …) a pro mocniny 2 (kibi (Kib), mebi (Mib), …), tzv. binární předpony.

Zlomky bitů

Bit je nejmenším množstvím informace pouze ve smyslu nejmenší samostatně existující množství informace. Například pro záznam jedné desítkové číslice, neboli čísla v rozsahu 0 až 9 (tj. deseti logických stavů) potřebujeme 4 bity (BCD kód), avšak do 4 bitů lze zaznamenat až 16 logických stavů. Použijeme-li aritmetické kódování, pak pro záznam n desítkových číslic potřebujeme 10n logických stavů, které lze reprezentovat pomocí čísla, jež má více než n/log102 bitů. Pak můžeme říci, že informační hodnota jedné desítkové číslice je 3,321928... bitů.

Nediskrétní hodnota informace také souvisí s teorií informace, konkrétně s Shannonovou informační entropií.

Související články

Externí odkazy