Marijci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úpravy
Malé úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
{{Infobox etnické skupiny
|skupina = Marijci
|skupina = Marijci
|image = [[Soubor:Hill_mari_folk_ensemble.jpg|none|250px|folklorní skupina marijských-horských žen]]
|image = [[Soubor:Hill_mari_folk_ensemble.jpg|none|250px|Folklorní skupina marijských horských žen]]
|caption = Folklorní skupina marijských-horských žen, Marij-El.
|caption = Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El.
|populace = 613 000
|populace = 613 000
|popplace =
|popplace =
Řádek 12: Řádek 12:
| pop3 = 4&nbsp;130 (2001) <ref>[http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina]</ref>
| pop3 = 4&nbsp;130 (2001) <ref>[http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina]</ref>
|jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]]
|jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]]
|nabozenstvi = [[Pohanství]], [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]],
|nabozenstvi = [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[pohanství]]
}}
}}
[[Soubor:Urals_mari.jpg|thumb|východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]]
[[Soubor:Urals_mari.jpg|thumb|Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]]

'''Marijci''' (též '''Čeremisové''', {{Vjazyce|ru}} ''Марийцы'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v [[Povolží]]. Většina Marijců žije v [[Marijsko|Marijsku]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604&nbsp;298 občanů [[Rusko|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije také na [[Ukrajina|Ukrajině]] nebo v [[Kazachstán]]u.
'''Marijci''' (též '''Čeremisové''', {{Vjazyce|ru}} ''Марийцы'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v [[Povolží]]. Většina Marijců žije v [[Marijsko|Marijsku]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604&nbsp;298 občanů [[Rusko|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Kazachstán]]u.


Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], Marijce luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a Marijce východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u.<ref>[http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=jazyky_evropy#jazyky_volzske Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref>
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], Marijce luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a Marijce východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u.<ref>[http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=jazyky_evropy#jazyky_volzske Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref>

Verze z 17. 9. 2015, 15:04

Šablona:Infobox etnické skupiny

Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].

Významní Marijci

Odkazy

Reference

  1. Jazyky Evropy - Volžské jazyky
  2. Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
  3. Severské listy - výprava k jezeru Světlojar

Literatura

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.