Marijci: Porovnání verzí
Úpravy |
Malé úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox etnické skupiny |
{{Infobox etnické skupiny |
||
|skupina = Marijci |
|skupina = Marijci |
||
|image = [[Soubor:Hill_mari_folk_ensemble.jpg|none|250px| |
|image = [[Soubor:Hill_mari_folk_ensemble.jpg|none|250px|Folklorní skupina marijských horských žen]] |
||
|caption = Folklorní skupina marijských |
|caption = Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El. |
||
|populace = 613 000 |
|populace = 613 000 |
||
|popplace = |
|popplace = |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| pop3 = 4 130 (2001) <ref>[http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina]</ref> |
| pop3 = 4 130 (2001) <ref>[http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina]</ref> |
||
|jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]] |
|jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]] |
||
|nabozenstvi = [[ |
|nabozenstvi = [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[pohanství]] |
||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Urals_mari.jpg|thumb| |
[[Soubor:Urals_mari.jpg|thumb|Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]] |
||
'''Marijci''' (též '''Čeremisové''', {{Vjazyce|ru}} ''Марийцы'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v [[Povolží]]. Většina Marijců žije v [[Marijsko|Marijsku]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů [[Rusko|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije |
'''Marijci''' (též '''Čeremisové''', {{Vjazyce|ru}} ''Марийцы'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v [[Povolží]]. Většina Marijců žije v [[Marijsko|Marijsku]] a také v [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů [[Rusko|Ruské federace]]. Několik tisíc Marijců žije na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Kazachstán]]u. |
||
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], Marijce luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a Marijce východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u.<ref>[http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=jazyky_evropy#jazyky_volzske Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref> |
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu [[Volha|Volhy]], Marijce luční, žijící podél levého břehu [[Volha|Volhy]] a Marijce východní žijící převážně v [[Baškortostán]]u.<ref>[http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=jazyky_evropy#jazyky_volzske Jazyky Evropy - Volžské jazyky]</ref> |
Verze z 17. 9. 2015, 15:04
Šablona:Infobox etnické skupiny
Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]
Jazyk
Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.
Náboženství
Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.
Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].
Významní Marijci
- Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
- Ivan Kyrlija — básník a herec
- Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
- Valentin Kolumb — básník
- Ivan Palantaj — hudební skladatel
- Oleg Taktarov — zápasník a herec
- Sergej Čavajn — básník a dramaturg
- Andrej Ešpaj — hudební skladatel
- Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf
Odkazy
Reference
- ↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
- ↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
- ↑ Severské listy - výprava k jezeru Světlojar
Literatura
- HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.