Povodeň v Česku (2002): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Druhá vlna: zatopení závodiště
→‎První vlna: archiv muzea
Řádek 16: Řádek 16:
; 9. srpna : Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
; 9. srpna : Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
; 10. srpna : První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
; 10. srpna : První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
; 11. srpna : Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštějí přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.
; 11. srpna : Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštějí přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem. V Třeboni je poblíž Schwarzenbergské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protežením hráze a zaplavením historického jádra města).


=== Druhá vlna ===
=== Druhá vlna ===

Verze z 11. 9. 2015, 23:24

Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen
Povodeň ve středočeských Dobřichovicích
Povodeň v historickém centru Prahy

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.[1]

Příčina záplav

6. srpna 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech).[zdroj?] Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.

Postup povodně

První vlna

7. srpna
Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštějí naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna
Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m³/s (2 SPA).
9. srpna
Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna
První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna
Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštějí přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem. V Třeboni je poblíž Schwarzenbergské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protežením hráze a zaplavením historického jádra města).

Druhá vlna

12. srpna
Začíná katastrofa; ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m³/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 50letá voda). Nejhorší situace je ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha.
13. srpna
Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce. Zcela zaplaveno je dostihové závodiště Velká Chuchle.
14. srpna
Průtok Prahou dosáhl 4700 m³/s.[2], je zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku. Problémy nastávají v neratovické Spolaně. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna
Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévá do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji jsou uzavřeny.[3] Hladina Dyje na Znojemsku klesá.
16. srpna
V Českých Budějovicích stále nejde proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno je na 30 vesnic a několik menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 11,96 metrech při průtoku 4 700 m³/s (přičemž normální stav zde činí 2,48 m a 296 m³/s) a v Děčíně na 12,30 metrech při průtoku 4 770 m³/s. Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Německu.

Záplavy v číslech

  • 17 lidí přišlo o život[4]
  • v 7 krajích byl vyhlášen nouzový stav[5]
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Důsledky

Byly zpracovány povodňové plány, na jejichž základě byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky.


[Zákon o integrovaném záchranném systému byl tvořen na základě zkušeností z povodně z roku 1997. Je to zákon o IZS č. 239/2000 Sb. Účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2001. Zákon o výjimečném stavu neexistuje. Existuje tzv. Krizový zákon (240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů), kde jsou vymezeny pravomoce a povinnosti vlády, hejtmana a dalších orgánů krizového řízení při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. Krizový zákon nabyl účinnost dne 1. ledna 2001.]

Odkazy

Reference

  1. Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [1] odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.
  2. http://www.povodne02.wz.cz/
  3. http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?y=domaci/online1508a.htm
  4. Největší záplavy postihly ČR v letech 1997 a 2002
  5. Povodeň 2002

Literatura

  • Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002. Příprava vydání Josef Hladný, Ladislav Kašpárek, Martina Krátká, Miroslav Kněžek, Marta Martínková; redakce Sylva Garcíová. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 68 s. ISBN 80-7212-350-5. 

Související články

Externí odkazy