3. ukrajinský front: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 9. 2015, 18:01

3. ukrajinský front byla vojenská formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie

3. ukrajinský front vznikl 20. října 1943 přejmenováním Jihozápadního frontu. V průběhu října - listopadu 1943 v rámci bitvy o Dněpr front osvobodil Dněpropetrovsk a Dněprodzeržinsk, do konce roku získal předmostí u Záporoží. Od začátku roku do dubna 1944 během Nikopolsko-Krivorožské, Bereznegovato-Snigirevské a Oděské operace byla poražena německá 6. armáda a osvobozeno území Ukrajiny od Dněpru až k Dněstru. Po neúspěšných pokusech o překročení Dněstru v dubnu - květnu 1944 zahájil front nový útok v srpnu 1944, jelikož Rumunsko záhy přešlo na stranu Spojenců, postoupili sovětští vojáci velmi rychle do Bulharska (září 1944) a v říjnu ve spolupráci s jugoslávskou armádou osvobodila Bělehrad. Od října 1944 Tolbuchinova vojska ve spolupráci s 2. ukrajinským frontem bojovala v Maďarsku (Budapešťská operace), překročila Dunaj, odrazila protiútoky německých vojsk a ve Vídeňské operaci společně s 2. ukrajinským frontem dobyla zbytek Maďarska a východní část Rakouska s Vídní.

15. června 1945 byl front zrušen, velitelství frontu bylo přejmenováno na velitelství Jižní skupiny vojsk.

Podřízené jednotky

1. gardová armáda (20. - 25. října 1943)
8. gardová armáda (20. října 1943 - duben 1944)
6. armáda (20. října 1943 - 18. července 1944)
12. armáda (20. října 1943 - listopad 1943)
17. letecká armáda (20. října 1943 - 15. června 1945)

37. armáda (leden - září 1944)
5. úderná armáda (10. února - říjen 1944)
57. armáda (22. února 1944 - 15. června 1945)
46. armáda (20. září - 11. prosince 1944)
4. gardová armáda (listopad 1944 - 15. června 1945)
26. armáda (leden - 15. červen 1945)
9. gardová armáda (březen - duben 1945)
6. gardová tanková armáda (březen - duben 1945)
27. armáda
28. armáda
bulharská 1. armáda (1944 - 1945)
bulharská 2. armáda (1944 - 1945)
bulharská 4. armáda (1944 - 1945)

Velení

Velitel

20. říjen 1943 - 15. květen 1944 - armádní generál Rodion Jakovlevič Malinovskij
15. květen 1944 - 15. červen 1945 - armádní generál (od 12. září 1944 maršál Sovětského svazu) Fjodor Ivanovič Tolbuchin

Člen vojenské rady

20. říjen 1943 - 15. červen 1945 - generálporučík (od 13. září 1944 generálplukovník) Aleksej Sergejevič Želtov

Náčelník štábu

20. říjen 1943 - květen 1944 - generálporučík Feodosij Konstantinovič Korženěvič
květen - říjen 1944 - generálporučík (od 16. května 1944 generálplukovník) Sergej Semjonovič Birjuzov
březen - 15. červen 1945 - generálporučík (od 19. dubna 1945 generálplukovník) Semjon Pavlovič Ivanov

Odkazy

Literatura

GLANTZ, David M. Bouře směřuje na Balkán. Překlad Jiří Fidler. 1. vyd. Brno: JOTA, 2008. 464 s., 16 str. fotogr. přílohy. ISBN 978-80-7217-516-1.

Externí odkazy

Předchůdce	'	Nástupce
Jihozápadní front	3. ukrajinský front 20. října 1943 - 10. června 1945	Jižní skupina vojsk

Šablona:Interwiki konflikt

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Historie ==
-. ukrajinský front vznikl [[20. říjen|20. října]] [[1943]] přejmenováním [[Jihozápadní front|Jihozápadního frontu]]. V průběhu října - listopadu 1943 v rámci [[Bitva o Dněpr|bitvy o Dněpr]] front osvobodil [[Dněpropetrovsk]] a [[Dněprodzeržinsk]], do konce roku získal předmostí u [[Záporoží]]. Od začátku roku do dubna [[1944]] během Nikopolsko-Krivorožské, Bereznegovato-Snigirevské a Oděské operace byla poražena [[6. armáda (Německo)|německá 6. armáda]] a osvobozeno území Ukrajiny od [[Dněpr]]u až k [[Dněstr]]u. Po neúspěšných pokusech o překročení Dněstru v dubnu - květnu 1944 zahájil front [[Jasko-kišiněvská operace|nový útok]] v srpnu 1944, jelikož Rumunsko záhy přešlo na stranu [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]], postoupili sovětští vojáci velmi rychle do [[Bulharsko|Bulharska]] (září 1944) a v říjnu ve spolupráci s [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávskou armádou]] osvobodila [[Bělehrad]]. Od října 1944  Tolbuchinova vojska ve spolupráci s [[2. ukrajinský front|2. ukrajinským frontem]] bojovala v Maďarsku ([[Budapešťská operace]]), překročila [[Dunaj]], odrazila [[Operace Jarní probuzení|protiútoky]] německých vojsk a ve [[Vídeňská operace|Vídeňské operaci]] společně s 2. ukrajinským frontem dobyla zbytek Maďarska a východní část [[Rakousko|Rakouska]] s Vídní.
+. ukrajinský front vznikl [[20. říjen|20. října]] [[1943]] přejmenováním [[Jihozápadní front|Jihozápadního frontu]]. V průběhu října - listopadu 1943 v rámci [[Bitva o Dněpr|bitvy o Dněpr]] front osvobodil [[Dněpropetrovsk]] a [[Dněprodzeržinsk]], do konce roku získal předmostí u [[Záporoží]]. Od začátku roku do dubna [[1944]] během Nikopolsko-Krivorožské, Bereznegovato-Snigirevské a Oděské operace byla poražena [[6. armáda (Německo)|německá 6. armáda]] a osvobozeno území Ukrajiny od [[Dněpr]]u až k [[Dněstr]]u. Po neúspěšných pokusech o překročení Dněstru v dubnu - květnu 1944 zahájil front [[Jasko-kišiněvská operace|nový útok]] v srpnu 1944, jelikož Rumunsko záhy přešlo na stranu [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]], postoupili sovětští vojáci velmi rychle do [[Bulharsko|Bulharska]] (září 1944) a v říjnu ve spolupráci s [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávskou armádou]] osvobodila [[Bělehrad]]. Od října 1944 Tolbuchinova vojska ve spolupráci s [[2. ukrajinský front|2. ukrajinským frontem]] bojovala v Maďarsku ([[Budapešťská operace]]), překročila [[Dunaj]], odrazila [[Operace Jarní probuzení|protiútoky]] německých vojsk a ve [[Vídeňská operace|Vídeňské operaci]] společně s 2. ukrajinským frontem dobyla zbytek Maďarska a východní část [[Rakousko|Rakouska]] s Vídní.
 [[15. červen|15. června]] [[1945]] byl front zrušen, velitelství frontu bylo přejmenováno na velitelství [[Jižní skupina vojsk|Jižní skupiny vojsk]].
@@ Řádek 62: / Řádek 62: @@
 [[Kategorie:Vojenské jednotky Sovětského svazu ve druhé světové válce]]
-[[de:Südwestfront (Rote Armee)#3. Ukrainische Front]]