Varšavská smlouva: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy infoboxu
Sasik (diskuse | příspěvky)
prosím ozdrojovat, a "vládu" tato organizace určitě neměla
Řádek 15: Řádek 15:
| právní forma =
| právní forma =
| účel =
| účel =
| sídlo =
| sídlo = {{Flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polská lidová republika|Polsko]] (vláda a velení)<br />{{Flagicon|Sovětský svaz}} [[Moskva]], [[Sovětský svaz|SSSR]] (vojenské velitelství)
| působnost =
| působnost =
| členové = 7 států
| členové = 7 států

Verze z 4. 9. 2015, 15:30

Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
logo
logo
Členové Varšavské smlouvy
Členové Varšavské smlouvy
Motto„Unie míru a socialismu“
(Союз мира и социализма)
Vznik14. května 1955
Zánik25. února 1991
Typvojenský pakt
Úřední jazykruský, český, slovenský, polský, rumunský, bulharský, německý, maďarský
Členové7 států
Počet zaměstnanců7,3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci (formálně zvaná jako Varšavská smlouva) byl vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku, existující v letech 19551991.

Členské státy

Vznik, vývoj a zánik

Známka pošty SSSR

Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.

Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.

Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.[1]

Činnost

Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.

Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.

Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.

Velitelé Varšavské smlouvy

Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové SSSR:

Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár.

Odznaky

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy