Podolí (Praha): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 9. 2015, 20:33

Podolí (německy Podol) je katastrální území v Praze 4. Je zde evidováno 76 ulic a 1147 adres. Žije zde asi 13 tisíc obyvatel. Podolí je malá městská čtvrť nacházející se na pravém břehu Vltavy. Na jihu (původně samostatná ves Dvorce) sousedí s Braníkem, na severu se nachází Vyšehrad (v Praze 2, viz snímek, který je pořízen z vyšehradské vyhlídkové terasy), na levém břehu Vltavy na západě se nachází Smíchov, na východě pak na kopci místní čtvrť Pankrác, která spadá pod Nusle, a Krč v Praze 4. Tunel pro pěší propojuje pod vyšehradským bastionem (bezejmennými rohatkami proti Nuslím) Podolí v Praze 4 přímo s Nuselským údolím v Praze 2. Obec je poprvé připomínána roku 1222.^[1]

Z historie Podolí

Podolí (dříve Podol) se jako samostatná osada s kostelem sv. Michaela Archanděla poprvé uvádí v zakládací listině vyšehradské kapituly roku 1222, kdy kapitula měla v Podolí dvůr, k němuž patřily vinice na okolních stráních. Roku 1400 vyšehradská kapitula potvrzuje, že se vinice v Podole pod horou Vyšehradem stala majetkem Duchka z Podola. Roku 1783 bylo v Podolí 50 domků, jež obývali zelináři, zahradníci a rybáři.^[2]

V srpnu 1968 byli na podolském nábřeží zastřelení příslušníky sovětské okupační armády dva patnáctiletí studenti, což připomíná pamětní deska (Karel Paríšek a Karel Němec s jejich jmény na jednom z šestipodlažních domů z období první republiky poblíž podolské vodárny proti veslařskému ostrovu.

Významné objekty

Kostel sv. Michaela Archanděla – je uváděn již v roce 1222 a náleží k nejstarším kostelům v Praze. V písemnostech z roku 1330 je zmiňována původní románská kaple, z roku 1367 se dochovala zpráva o existenci samostatné fary s duchovním správcem. Správa kostela původně náležela vyšehradské kapitule a to až do roku 1782, kdy byla zřízena duchovní správa v Michli, ke které patřila i podolská farní osada. Od roku 1856 je farním kostelem se samostatnou duchovní správou pro Podolí a Dvorce a do roku 1907 byl také farním kostelem pro Braník. Při kostele stojí zvonice ze 17. století, ve které visí starý zvon z roku 1482 ke cti Matky Boží a Všech svatých a dva nové zvony Michael a Jan Nepomucký z roku 1993.^[3]
Podolská vodárna – významná technologická stavba zajišťující dodávku vody mnoha domácnostem v Praze ze Želivky (původně určená pro výrobu pitné vody pocházející přímo z řeky Vltavy)
Plavecký stadion – místo vhodné jak pro aktivní sport i pro rekreaci Pražanů
Ústav pro péči o matku a dítě – renomovaná nemocnice s porodnicí (na obrázku úplně vlevo těsně pod Vyšehradem)
Veslařský ostrov – místo vhodné pro sportovní aktivity provozované na Vltavě, zejména pro veslování, rychlostní kanoistiku a jachting
Podolský přístav – malý říční přístav pro sportovní plavidla
Dvorce – mimo sportovní účely (tenisové dvorce) též přestupní stanice mezi tramvají a autobusy, již po mnoho desítek let sem jezdí autobusové linky číslo 118 a 124 (jezdící odtud východním směrem přes Budějovické náměstí do Michle a Nuslí).
Žluté lázně – říční plovárna naproti tenisovým dvorcům v části Dvorce

Zajímavé okolní objekty

Císařská louka – velký ostrov na protějším břehu řeky Vltavy spadající pod městskou část Smíchov
Kavčí hory – velký areál České televize nacházející se na kopci nad řekou přímo nad Plaveckým stadionem, převážná většina tohoto televizního areálu se nachází přímo na území Podolí, zbytek pak v Nuslích. Hranice mezi katastry Podolí a Nuslí zde vede budovou zvanou "Rohlík".
Vyšehradský tunel pod vyšehradskou skálou pro silniční a tramvajovou dopravu i pro chodce spojující Podolí v Praze 4 a Podskalí v Praze 2 (Výtoň na katastru Vyšehradu)

Doprava

MHD:

Páteřní tramvajová trať vedená po pravém břehu Vltavy od Vyšehradu směrem do Braníka a Modřan, tvoří ji linky č. 3 a 17
Kdysi tudy (vyšehradským tunelem) vedla i trolejbusová linka z pražské Pankráce (od továrny JAWA Nusle) až na Václavské náměstí
Ve stanici Podolí-Dvorce má svoji konečnou stanici také linka autobusu 124, dříve zde dlouhá léta končící linka 118 nyní končí ve stanici Smíchovské nádraží.

Odkazy

↑ PROFOUS A., Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. III, Praha, 1951, s. 406
↑ Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – Podolí; KALOUSEK, J.: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl XV., Praha 1826, s. 514.
↑ Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – Podolí.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolí na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] PROFOUS A., Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. III, Praha, 1951, s. 406

[2] Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – Podolí; KALOUSEK, J.: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl XV., Praha 1826, s. 514.

[3] Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – Podolí.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 Podolí (dříve Podol) se jako samostatná osada s kostelem sv. Michaela Archanděla poprvé uvádí v zakládací listině vyšehradské kapituly roku 1222, kdy kapitula měla v Podolí dvůr, k němuž patřily vinice na okolních stráních. Roku 1400 vyšehradská kapitula potvrzuje, že se vinice v Podole pod horou Vyšehradem stala majetkem Duchka z Podola. Roku 1783 bylo v Podolí 50 domků, jež obývali zelináři, zahradníci a rybáři.<ref>Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – [http://www.svmichalpraha4.ic.cz/mihis.html Podolí]; KALOUSEK, J.: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl XV., Praha 1826, s. 514.</ref>
-V srpnu 1968 byli na podolském nábřeží zastřelení příslušníky sovětské okupační armády dva patnáctiletí studenti, což připomíná pamětní deska s jejich jmény na jednom z šestipodlažních domů z období první republiky poblíž podolské vodárny proti veslařskému ostrovu.
+V srpnu 1968 byli na podolském nábřeží zastřelení příslušníky sovětské okupační armády dva patnáctiletí studenti, což připomíná pamětní deska (Karel Paríšek a Karel Němec s jejich jmény na jednom z šestipodlažních domů z období první republiky poblíž podolské vodárny proti veslařskému ostrovu.
 == Významné objekty ==