Nuselské schody: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Jízda po schodech: průchod Nuselským pivovarem
→‎Okolí: nároží ul. Jana Masaryka
Řádek 30: Řádek 30:


<gallery>
<gallery>
File:Šafaříkova 1, restaurace Zvonařka.jpg|Restaurace Zvonařka v Šafaříkově ulici při západní straně horního konce schodiště
File:Šafaříkova 1, restaurace Zvonařka.jpg|Restaurace Zvonařka v Šafaříkově ulici na nároží s ulicí Jana Masaryka při západní straně horního konce schodiště
File:Nuselské schody, zatáčka, dolů.jpg|Záhyb schodiště v horní části
File:Nuselské schody, zatáčka, dolů.jpg|Záhyb schodiště v horní části
File:Nuselské schody, směr Pod Nuselskými schody a Pod Zvonařkou.jpg|Pohled ze střední části k ulici Pod Nuselskými schody, na obzoru pankrácké mrakodrapy nad Starými Nuslemi
File:Nuselské schody, směr Pod Nuselskými schody a Pod Zvonařkou.jpg|Pohled ze střední části k ulici Pod Nuselskými schody, na obzoru pankrácké mrakodrapy nad Starými Nuslemi

Verze z 1. 9. 2015, 19:38

Pohled na Nuselské schody zdola
Z ulice Pod Nuselskými schody, vpravo kaple svaté Rodiny
Horní část, blok domů v Šafaříkově ulici, při východní straně horního konce schodiště

Nuselské schody v Praze-Vinohradech spojují Šafaříkovu ulici v oblasti Zvonařky s ulicí Pod Nuselskými schody v dolní části Vinohrad, v oblasti bývalého vinohradského nádraží v údolí Botiče nedaleko Nuselského údolí. Leží na pěší spojnici centra Vinohrad v okolí Náměstí Míru s centrem Nuslí, vzdáleného od schodů necelých půl kilometru.

Pojmenování

Podle map a rejstříků názvů veřejných prostranství schody nejsou oficiálně pojmenované, název Nuselské schody je však starodávný a ustálený a v oficiálním názvu navazující ulice „Pod Nuselskými schody“ se píší velkým počátečním písmenem i podle původního pravopisu, který vlastní jména za předložkou rozlišuje. Orientační čísla domů přiřazují dolní část schodiště k ulici Pod Nuselskými schody, horní část k Šafaříkově ulici, na některých mapách[1] je však i slepá část Šafaříkovy ulice nad schodištěm označená názvem Pod Nuselskými schody.

Historie

Stezka pro pěší se schodištěm těmito místy kolem kaple svaté Rodiny vedla už předtím, než bylo vybudováno schodiště v dnešní podobě. Než bylo prostranství zastavěno činžovními domy ve Fričově a Bělehradské ulici, zasahovala až ke schodům ševcovská pouť Fidlovačka svými stánky a atrakcemi.

V dnešní podobě bylo schodiště zbudováno v souvislosti s výstavbou jižních portálů Vinohradských železničních tunelů a prodloužení tramvajové trati dnešní Bělehradskou ulicí v roce 1891. Schodiště je rozděleno do celkem 14 polí. Před jeho vybudováním se vedly diskuze v denním tisku, zda při stavbě železničních tunelů budou zachovány „schody Nuselské s přilehlou kaplí“.

Běh do Nuselských schodů

V době první republiky a znovu v devadesátých letech 20. století zde byl pořádán sportovní Běh do Nuselských schodů. Ve středu 9. dubna 2001 pořádal skautský 61. oddíl Pegas pro své členy i veřejnost XI. ročník běhu, a to na tratích polovina schodiště, celé schodiště a štafetový běh.[2]

Jízda po schodech

Svět motorů v prosinci 1947 na titulní stránce otiskl fotografie z „tvrdé zkoušky výrobků našeho automobilového průmyslu“, při níž automobily Jawa Minor a Škoda Tudor a motocykly Jawa a ČZ125T jezdily po Nuselských schodech.[3]

Občas se stává, že ze Šafaříkovy ulice vjede na schodiště automobil, buď kvůli opilosti řidiče nebo kvůli nepozornosti při couvání. Například v noci na 20. června 2011 se Škoda Octavia se středočeskou poznávací značkou bez výraznějšího poškození dostala shora až do dolní části schodiště a policie u ní asi v půl jedné ráno nalezla dvaatřicetiletého řidiče, který odmítl dechovou zkoušku na alkohol a nedokázal vysvětlit, jak se na místo dostal. Policejní mluvčí uvedla, že na schodiště vjely automobily již několikrát.[4] V poslední době navádí na Nuselské schody zejména zahraniční turisty GPS navigace.

Bělehradská ulice v Nuslích je však ve směru k Nuselským schodům z důvodu dlouhodobé rekonstrukce od roku 2014 uzavřena nejen pro automobily a tramvaje, ale i pro pěší, kteří musí rozestavěný most přes Botič a trvale rozkopané chodníky obcházet areálem Nuselského pivovaru.

Okolí

U dolního konce schodiště se nachází malá kaple svaté Rodiny, kterou roku 1755 nechal postavit vinohradský radní Karel Leopold Bepta. Roku 1897 začala chátrat, v 60. letech 20. století se jí ujala Starokatolická církev, která ji v 70. letech na vlastní náklady opravila a užívá ji dosud, a zachránila ji tak před zamýšlenou demolicí. Roku 1992 proběhla další rekonstrukce, majitelé protější čajovny Jedna báseň ji vyzdobili malbami připomínajícími graffiti.[5] Od kaple je skrz stromy výhled na jižní portály vinohradských tunelů (Tudy se vracel do vlasti zvláštním vlakem v sobotu 21.12.1918 i pan prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk). Proti kapli se na rohu ulic Pod nuselskými schody a Pod Zvonařkou nachází čajovna Jedna báseň. O necelých 100 metrů níže ulicí Pod Nuselskými schody se nachází Bělehradská ulice s tramvajovou tratí z Nuslí nahoru na Vinohrady a budovou bývalé vinohradské železniční zastávky (zastávka Královské Vinohrady byla v provozu od 1. října 1888 do dne otevření druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944[6]) a s tramvajovou zastávkou, která nyní nese název Nuselské schody.

Asi ve třetině výšky schodiště odbočuje k východu stezka nad portály tunelů směrem do oblasti Na Kleovce. Z ní odbočuje směrem nahoru na Vinohrady nepojmenovaná ulička (lidově zvaná "Nuselačka"), na níž leží další, krátké schodiště, souběžné s Nuselskými schody. V blízké ulici Jana Masaryka se nalézá Vila Osvěta, kde bydlela v letech 1884-1889 rodina profesora Univerzity Karlovy T.G. Masaryka a v níž se pozdější ministr zahraničí 14. září 1886 narodil.

U horního konce Nuselských schodů se nachází restaurace Zvonařka s terasou. Nedaleko, v Maroldově ulici, žil český malíř Luděk Marold, autor panoramatu "Bitvy u Lipan" umístěného ve zvláštní budově na Výstavišti v Holešovicích. Ve vzdálenosti asi 150 metrů se nachází od roku 1967 tramvajové obratiště Zvonařka, dnes již poslední stálý vratný trojúhelník v pražské tramvajové síti, užívaný však pouze občasně při výlukách. Od 20. května 1884 měla nedaleko horního konce Nuselských schodů pražská koněspřežná tramvaj konečnou zastávku Nuselské schody, u níž byla od téhož data vozovna se stájemi pro 160 (?) koní, než byla roku 1900 nahrazena karlínskou vozovnou. Budova zdobená dvěma koňskými hlavami na Vinohradech dosud stojí. Od 23. června 1900 byla trať elektrifikována, 30. září 1904 byla přeložena a prodloužena oklikou k nádraží Vinohrady u dolního konce schodiště, 21. listopadu 1914 pak dále do Nuslí. 19. prosince 1904 byl pozemek bývalé vozovny prodán továrníkovi Oldřichu Skřivanovi, který objekty vozovny zboural, ponechal však průčelní budovy s koňskými hlavami a postavil na pozemku nové stavby.[7]

Reference

Externí odkazy