Oxid arsenitý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Změna způsobu zápisu obrázků v chemickém infoboxu dle ŽOPP z 10.7.2015
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| Název = Oxid arsenitý
| název = Oxid arsenitý
| Obrázek = Arsenic trioxide.jpg
| obrázek = Arsenic trioxide.jpg
|Šířka obrázku=275px
|velikost obrázku=275px
|Popis obrázku=Oxid arsenitý
|popisek=Oxid arsenitý
|Obrázek2=Strukt_vzorec_As4O6.PNG
|obrázek2=Strukt_vzorec_As4O6.PNG
|Šířka obrázku2=135px
|velikost obrázku2=135px
|Popis obrázku2=Strukturní vzorec dimeru
|popisek2=Strukturní vzorec dimeru
|Obrázek3=Arsenic-trioxide-3D-balls.png
|obrázek3=Arsenic-trioxide-3D-balls.png
|Šířka obrázku3=135px
|velikost obrázku3=135px
|Popis obrázku3=Prostorový vzorec oxidu arsenitého
|popisek3=Prostorový vzorec oxidu arsenitého
| Systematický název = Oxid arsenitý
| systematický název = Oxid arsenitý
| Triviální název = Arsenik<br /> Otrušík
| triviální název = Arsenik<br /> Otrušík
| Anglický název = Arsenic trioxide
| anglický název = Arsenic trioxide
| Německý název = Arsen(III)-oxid
| německý název = Arsen(III)-oxid
| Ostatní názvy = Utrejch <br /> Utrých
| ostatní názvy = Utrejch <br /> Utrých
| Číslo CAS = 1327-53-3
| číslo CAS = 1327-53-3
| Číslo EINECS = 215-481-4
| číslo EINECS = 215-481-4
| PubChem = 518740
| PubChem = 518740
| Sumární vzorec = As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>
| sumární vzorec = As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>
| Vzhled = Bílá pevná látka
| vzhled = Bílá pevná látka
| Molární hmotnost = 197,841&nbsp;5&nbsp;g/mol (''As<sub>2</sub>O<sub>3</sub>'')<br /> 395,682&nbsp;8&nbsp;g/mol (''As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>'')
| molární hmotnost = 197,841&nbsp;5&nbsp;g/mol (''As<sub>2</sub>O<sub>3</sub>'')<br /> 395,682&nbsp;8&nbsp;g/mol (''As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>'')
| Teplota tání = 278&nbsp;°C (''modifikace α'')<br /> 314&nbsp;°C (''modifikace β'')
| teplota tání = 278&nbsp;°C (''modifikace α'')<br /> 314&nbsp;°C (''modifikace β'')
| Teplota varu = 457,2&nbsp;°C (''modifikace α'')<br /> 457,2&nbsp;°C (''modifikace β'')
| teplota varu = 457,2&nbsp;°C (''modifikace α'')<br /> 457,2&nbsp;°C (''modifikace β'')
| Teplota sublimace = 193&nbsp;°C (''modifikace γ'')
| teplota sublimace = 193&nbsp;°C (''modifikace γ'')
| Hustota = 3,865&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''modifikace α, 25&nbsp;°C'')<br />4,15&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''modifikace β, 25&nbsp;°C'')<br /> 3,738 (''modifikace γ'')
| hustota = 3,865&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''modifikace α, 25&nbsp;°C'')<br />4,15&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''modifikace β, 25&nbsp;°C'')<br /> 3,738 (''modifikace γ'')
| Tvrdost = 1,5
| tvrdost = 1,5
| pKa = 9,2
| pKa = 9,2
| Rozpustnost = 1,21&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 2,047&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 2,93&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 4,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 5,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''75&nbsp;°C'')<br /> 8,16&nbsp;g/100&nbsp;ml (''98,5&nbsp;°C'') (''modifikace α'') <br /> 3,738&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 10,14&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'') (''modifikace γ'')
| rozpustnost = 1,21&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 2,047&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 2,93&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 4,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 5,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''75&nbsp;°C'')<br /> 8,16&nbsp;g/100&nbsp;ml (''98,5&nbsp;°C'') (''modifikace α'') <br /> 3,738&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 10,14&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'') (''modifikace γ'')
| Měrná magnetická susceptibilita = -2,978·10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| měrná magnetická susceptibilita = -2,978·10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| Struktura = zobrazit
| struktura = zobrazit
| Krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] (''modifikace α'')<br /> [[Krystalografická soustava#KJednoklonná (monoklinická)|jednoklonná]] (''modifikace β'') <br /> [[amorfní látka|amorfní]] (''modifikace γ'')
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] (''modifikace α'')<br /> [[Krystalografická soustava#KJednoklonná (monoklinická)|jednoklonná]] (''modifikace β'') <br /> [[amorfní látka|amorfní]] (''modifikace γ'')
| Hrana mřížky = a= 1&nbsp;107,44 (''modifikace α'')<br /> a:b:c = 0,409:1:0,349 (''modifikace β'')
| hrana mřížky = a= 1&nbsp;107,44 (''modifikace α'')<br /> a:b:c = 0,409:1:0,349 (''modifikace β'')
| Dipólový moment= 0&nbsp;[[Debye|D]]
| dipólový moment= 0&nbsp;[[Debye|D]]
| Termodynamické vlastnosti = zobrazit
| termodynamické vlastnosti = zobrazit
| Standardní slučovací entalpie = -1&nbsp;334,7&nbsp;kJ/mol (''modifikace α'')<br /> -1&nbsp;331,6&nbsp;J/mol (''modifikace β'')
| standardní slučovací entalpie = -1&nbsp;334,7&nbsp;kJ/mol (''modifikace α'')<br /> -1&nbsp;331,6&nbsp;J/mol (''modifikace β'')
| Entalpie tání = 122,6&nbsp;J/g (''modifikace α'')<br /> 141,8&nbsp;J/g (''modifikace β'')
| entalpie tání = 122,6&nbsp;J/g (''modifikace α'')<br /> 141,8&nbsp;J/g (''modifikace β'')
| Entalpie varu = 114&nbsp;J/g (''modifikace α'')<br /> 141,8&nbsp;J/g (''modifikace β'')
| entalpie varu = 114&nbsp;J/g (''modifikace α'')<br /> 141,8&nbsp;J/g (''modifikace β'')
| Standardní molární entropie = 233,5&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''modifikace α'') <br /> 245&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''modifikace β'')
| standardní molární entropie = 233,5&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''modifikace α'') <br /> 245&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''modifikace β'')
| Standardní slučovací Gibbsova energie = -1&nbsp;176,4&nbsp;kJ/mol (''modifikace α'')<br /> -1&nbsp;178,8&nbsp;J/mol (''modifikace β'')
| standardní slučovací Gibbsova energie = -1&nbsp;176,4&nbsp;kJ/mol (''modifikace α'')<br /> -1&nbsp;178,8&nbsp;J/mol (''modifikace β'')
| Izobarické měrné teplo = 0,516&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C, modifikace α'') <br /> 0,561&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C, modifikace β'')
| izobarické měrné teplo = 0,516&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C, modifikace α'') <br /> 0,561&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C, modifikace β'')
| Bezpečnost = zobrazit
| bezpečnost = zobrazit
| Symboly nebezpečí = {{Vysoce toxický}} {{Nebezpečný pro životní prostředí}}
| symboly nebezpečí = {{Vysoce toxický}} {{Nebezpečný pro životní prostředí}}
| R-věty = {{R|45}}, {{R|28}}, {{R|34}}, {{R|50/53}}
| R-věty = {{R|45}}, {{R|28}}, {{R|34}}, {{R|50/53}}
| S-věty = {{S|53}}, {{S|45}}, {{S|60}}, {{S|61}}
| S-věty = {{S|53}}, {{S|45}}, {{S|60}}, {{S|61}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| NFPA 704 = {{NFPA 704
|Zdraví=3
|zdraví=3
|Hořlavost=0
|hořlavost=0
|Reaktivita=2}}
|reaktivita=2}}
}}
}}


'''Oxid arsenitý''', známý také pod [[triviální název|triviálním názvem]] '''arsenik''' nebo '''otrušík''', případně pod staršími českými jmény '''utrejch''' nebo '''utrých''', je jeden ze tří{{Doplňte zdroj}} [[Oxidy|oxid]]ů [[arsen]]u. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého [[krystal]]ického nebo [[amorfní látka|amorfního]] prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi [[toxicita|toxickou]]. Arsen má rovněž [[karcinogen]]ní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji [[Rakovina|nádor]]ů, např. rakoviny kůže, plic nebo jater.
'''Oxid arsenitý''', známý také pod [[triviální název|triviálním názvem]] '''arsenik''' nebo '''otrušík''', případně pod staršími českými jmény '''utrejch''' nebo '''utrých''', je jeden ze tří{{Doplňte zdroj}} [[Oxidy|oxidů]] [[arsen]]u. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého [[krystal]]ického nebo [[amorfní látka|amorfního]] prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi [[toxicita|toxickou]]. Arsen má rovněž [[karcinogen]]ní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji [[Rakovina|nádorů]], např. rakoviny kůže, plic nebo jater.


== Příprava a vlastnosti ==
== Příprava a vlastnosti ==
Připravuje se [[redoxní reakce|oxidací]] [[Kovy|kov]]ového práškového arsenu [[vzduch|vzdušným]] [[kyslík]]em při zahřívání na vyšší [[teplota|teplotu]]:
Připravuje se [[redoxní reakce|oxidací]] [[Kovy|kovového]] práškového arsenu [[vzduch|vzdušným]] [[kyslík]]em při zahřívání na vyšší [[teplota|teplotu]]:


:4 As + 3 O<sub>2</sub> → As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>,
:4 As + 3 O<sub>2</sub> → As<sub>4</sub>O<sub>6</sub>,
Řádek 108: Řádek 108:
* pruhy na nehtech a jejich lámavost
* pruhy na nehtech a jejich lámavost


V místech, kde byly [[podzemní voda|podzemní vody]], užívané jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]], bohaté na sloučeniny arsenu, je známo, že organismus místních obyvatel si na nadměrný přísun arsenu do těla zvykl a projevy chronické otravy se buď neprojevily vůbec, nebo byly jen velmi mírné. Dnes je tento jev díky chemické kontrole zdrojů vody velmi vzácný. Může se však objevit tam, kde nebylo správně naloženo s uzavřenými [[Důl|důln]]ími díly; příkladem může být výskyt arsenu ve vodě a [[Půda (pedologie)|půdě]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] jako důsledek unikající vody z bývalého dolu na [[Kaňk (352 m)|Kaňku]].<ref>[http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1265_OHS.doc Výsledky screeningu možné zátěže arsenem a kadmiem obyvatel Kutné Hory provedené v listopadu 2000 v Malíně]</ref>
V místech, kde byly [[podzemní voda|podzemní vody]], užívané jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]], bohaté na sloučeniny arsenu, je známo, že organismus místních obyvatel si na nadměrný přísun arsenu do těla zvykl a projevy chronické otravy se buď neprojevily vůbec, nebo byly jen velmi mírné. Dnes je tento jev díky chemické kontrole zdrojů vody velmi vzácný. Může se však objevit tam, kde nebylo správně naloženo s uzavřenými [[Důl|důlními]] díly; příkladem může být výskyt arsenu ve vodě a [[Půda (pedologie)|půdě]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] jako důsledek unikající vody z bývalého dolu na [[Kaňk (352 m)|Kaňku]].<ref>[http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1265_OHS.doc Výsledky screeningu možné zátěže arsenem a kadmiem obyvatel Kutné Hory provedené v listopadu 2000 v Malíně]</ref>


=== Léčení ===
=== Léčení ===

Verze z 30. 8. 2015, 19:13

Oxid arsenitý
Oxid arsenitý
Oxid arsenitý
Strukturní vzorec dimeru
Strukturní vzorec dimeru
Prostorový vzorec oxidu arsenitého
Prostorový vzorec oxidu arsenitého
Obecné
Systematický názevOxid arsenitý
Triviální názevArsenik
Otrušík
Ostatní názvyUtrejch
Utrých
Anglický názevArsenic trioxide
Německý názevArsen(III)-oxid
Sumární vzorecAs4O6
VzhledBílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1327-53-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)215-481-4
PubChem518740
Vlastnosti
Molární hmotnost197,841 5 g/mol (As2O3)
395,682 8 g/mol (As4O6)
Teplota tání278 °C (modifikace α)
314 °C (modifikace β)
Teplota varu457,2 °C (modifikace α)
457,2 °C (modifikace β)
Teplota sublimace193 °C (modifikace γ)
Hustota3,865 g/cm3 (modifikace α, 25 °C)
4,15 g/cm3 (modifikace β, 25 °C)
3,738 (modifikace γ)
Tvrdost1,5
Disociační konstanta pKa9,2
Rozpustnost ve vodě1,21 g/100 ml (0 °C)
2,047 g/100 ml (25 °C)
2,93 g/100 ml (40 °C)
4,4 g/100 ml (60 °C)
5,6 g/100 ml (75 °C)
8,16 g/100 ml (98,5 °C) (modifikace α)
3,738 g/100 ml (20 °C)
10,14 g/100 ml (100 °C) (modifikace γ)
Měrná magnetická susceptibilita-2,978·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová (modifikace α)
jednoklonná (modifikace β)
amorfní (modifikace γ)
Hrana krystalové mřížkya= 1 107,44 (modifikace α)
a:b:c = 0,409:1:0,349 (modifikace β)
Dipólový moment0 D
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-1 334,7 kJ/mol (modifikace α)
-1 331,6 J/mol (modifikace β)
Entalpie tání ΔHt122,6 J/g (modifikace α)
141,8 J/g (modifikace β)
Entalpie varu ΔHv114 J/g (modifikace α)
141,8 J/g (modifikace β)
Standardní molární entropie S°233,5 JK-1mol-1 (modifikace α)
245 JK-1mol-1 (modifikace β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-1 176,4 kJ/mol (modifikace α)
-1 178,8 J/mol (modifikace β)
Izobarické měrné teplo cp0,516 JK-1g-1 (25 °C, modifikace α)
0,561 JK-1g-1 (25 °C, modifikace β)
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-větyR45, R28, R34, R50/53
S-větyS53, S45, S60, S61
NFPA 704
0
3
2
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid arsenitý, známý také pod triviálním názvem arsenik nebo otrušík, případně pod staršími českými jmény utrejch nebo utrých, je jeden ze tří[zdroj?] oxidů arsenu. Setkáváme se s ním nejčastěji v podobě bílého krystalického nebo amorfního prášku nebo hrudek. Jedná se o látku bez zápachu, velmi toxickou. Arsen má rovněž karcinogenní účinky, tudíž může při dlouhodobé otravě dojít k rozvoji nádorů, např. rakoviny kůže, plic nebo jater.

Příprava a vlastnosti

Připravuje se oxidací kovového práškového arsenu vzdušným kyslíkem při zahřívání na vyšší teplotu:

4 As + 3 O2 → As4O6,

případně žíháním arsenových rud za přístupu vzduchu, např. arsenopyritu:

4 FeAsS + 10 O2 → 2 Fe2O3 + As4O6 + 4 SO2,

přičemž čistý oxid arsenitý sublimuje při teplotě 315 °C (za normálního tlaku).

Oxid arsenitý se vyskytuje ve třech modifikacích: krystalizuje jednak v krychlové, jednak v jednoklonné soustavě, nebo jako amorfní forma. V roztoku a v plynné fázi se vyskytuje v dimerní formě (viz tabulka); teprve při zahřátí par nad 1800 °C se mění v monomerní formu sumárního vzorce As2O3. Je slabě rozpustný ve vodě a dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové za vzniku chloridu arsenitého:

As4O6 + 12 HCl → 4 AsCl3 + 6 H2O

Oxid arsenitý je amfoterní, tzn. rozpouští se v kyselinách i v silných zásadách, např. hydroxidu draselném za vzniku solí kyseliny arsenité, arsenitanů, v tomto případě arsenitanu tridraselného:

As4O6 + 12 KOH → 4 K3AsO3 + 6 H2O.

Kyslíkem se dále oxiduje na oxid arseničný:

As4O6 + 2 O2 → As4O10.

V přírodě se oxid arsenitý nachází ve formě minerálů arsenolitu, tzv. arsenový květ (krychlová modifikace) a claudetitu (jednoklonná modifikace).

Použití

V minulosti nacházel velmi široké uplatnění:

Oxid arsenitý se v současnosti již k těmto účelům nevyužívá, zejména z důvodu jeho toxicity, karcinogenity a nepříznivého vlivu na přírodní prostředí.

Otrava arsenikem

Otrava arsenikem je nejčastějším případem otravy sloučeninami arsenu. Přibližně 1000 let byl arsenik užíván jako jed na hlodavce, protože je bezbarvý, bez chuti a zápachu. Na přelomu 19. a 20. století byl užíván v medicíně jako Fowlerův roztok (Liquor Kalii arsenicosi) v jednoprocentní směsi s uhličitanem draselným, zejména k léčení kožních onemocnění. Při předávkování tento koktejl způsoboval vleklou (chronickou) otravu.

Smrt nastává po požití 0,3 g arseniku (s ohledem na individuální stav osoby). Při dostatečně velké dávce nastává smrt během několika hodin. Smrtná dávka (LD50) je 20 mg/kg.[zdroj?]

Příznaky otravy

Příznaky akutní otravy jsou bolest břicha, nucení ke zvracení a třes. Při požití menší dávky nebo při vleklé otravě nastupují příznaky apatie, zvracení, průjem, později dehydratace, selhání ledvin. Pokud postižená osoba přežije toto období, dochází k trvalému poškození jater a nervového systému (polyneuropatie).

Jinými běžnými příznaky vleklé otravy jsou:

  • kožní změny
  • zánět středního ucha
  • bolesti břicha
  • průjmy
  • poruchy periferní cirkulace krve
  • úbytek míšní hmoty
  • padání vlasů
  • pruhy na nehtech a jejich lámavost

V místech, kde byly podzemní vody, užívané jako zdroj pitné vody, bohaté na sloučeniny arsenu, je známo, že organismus místních obyvatel si na nadměrný přísun arsenu do těla zvykl a projevy chronické otravy se buď neprojevily vůbec, nebo byly jen velmi mírné. Dnes je tento jev díky chemické kontrole zdrojů vody velmi vzácný. Může se však objevit tam, kde nebylo správně naloženo s uzavřenými důlními díly; příkladem může být výskyt arsenu ve vodě a půdě u Kutné Hory jako důsledek unikající vody z bývalého dolu na Kaňku.[1]

Léčení

  • vypumpování žaludku s dodatkem magnesia
  • podání protijedu metallorum Sautera
  • léčení následného porušení elektrolytické rovnováhy těla, nízkého krevního tlaku aj.

Regulace

V lednu 2010 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam nebezpečných látek vzbuzujících mimořádné obavy pro autorizaci dle směrnice REACH.[2]

Reference

  1. ↑ Výsledky screeningu možné zátěže arsenem a kadmiem obyvatel Kutné Hory provedené v listopadu 2000 v Malíně
  2. ↑ Miroslav Šuta: REACH: 14 nebezpečných chemických látek přidáno na "černou listinu" , respekt.cz, 24. ledna 2010

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Oxid hlinitý (Al2O3) • Oxid antimonitý (Sb2O3) • Oxid arsenitý (As2O3) • Oxid bismutitý (Bi2O3) • Oxid boritý (B2O3) • Oxid ceritý (Ce2O3) • Oxid chromitý (Cr2O3) • Oxid dusitý (N2O3) • Oxid erbitý (Er2O3) • Oxid gadolinitý (Gd2O3) • Oxid gallitý (Ga2O3) • Oxid holmitý (Ho2O3) • Oxid inditý (In2O3) • Oxid železitý (Fe2O3) • Oxid lanthanitý (La2O3) • Oxid lutecitý (Lu2O3) • Oxid měditý (Cu2O3) • Oxid niklitý (Ni2O3) • Oxid fosforitý (P4O6) • Oxid promethitý (Pm2O3) • Oxid rhoditý (Rh2O3) • Oxid samaritý (Sm2O3) • Oxid skanditý (Sc2O3) • Oxid stříbrno-stříbřitý (AgO2) • Oxid stříbřitý (Ag2O3) • Oxid terbitý (Tb2O3) • Oxid thallitý (Tl2O3) • Oxid thulitý (Tm2O3) • Oxid titanitý (Ti2O3) • Oxid wolframitý (W2O3) • Oxid vanaditý (V2O3) • Oxid ytterbitý (Yb2O3) • Oxid yttritý (Y2O3) • Oxid zlatitý (Au2O3) • Oxid chloritý (Cl2O3) • Oxid americitý (Am2O3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_arsenitý&oldid=12853008“