Kondenzační stopa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Na obrázku nebyla kondenzační stopa- ta začíná u letadla a končí kus za ním, nesetrvává půl hodiny ve vzduchu.
Verze 12826576 uživatele 46.39.172.120 (diskuse) zrušena; revert;
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Contrail Marki 2.JPG|thumb|Kondenzační stopa]]
[[Soubor:Contrails.jpg|thumb|Kondenzační stopy]][[File:Aa-A380.jpg|thumb|Airbus A 380]]
[[File:Aa-A380.jpg|thumb|Airbus A 380]]
'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.
'''Kondenzační stopa''', též '''kondenzační pruh''', je umělý [[oblak]] vznikající za [[letadlo|letadlem]] nebo [[raketa|raketou]] v horních vrstvách [[troposféra|troposféry]] nebo spodních vrstvách [[stratosféra|stratosféry]].<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 249<!-- (heslo 2424) -->| typ kapitoly = heslo | kapitola = pruh kondenzační}}<!-- Milan Nedelka --></ref> Má vzhled [[cirrus|cirru]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/> nebo [[cirrocumulus|cirrocumulu]]<ref name="(SOBÍŠEK, B. et al. 1993)"/><ref name="">{{Citace monografie | příjmení = Zverev | jméno = Alexej Semionovič | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Synoptická meteorológia | překladatelé = Dušan Podhorský | vydavatel = Alfa | místo = Bratislava | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 587–591 | jazyk = slovensky }}</ref>.



Verze z 21. 8. 2015, 13:13

Kondenzační stopy
Airbus A 380

Kondenzační stopa, též kondenzační pruh, je umělý oblak vznikající za letadlem nebo raketou v horních vrstvách troposféry nebo spodních vrstvách stratosféry.[1] Má vzhled cirru[1] nebo cirrocumulu[1][2].

S jevem kondenzačních stop v letectví se setkáváme už od počátku létání ve standardních letových hladinách a díky neustálému nárůstu leteckého provozu jejich výskyt neustále stoupá.

Kondenzační stopa (anglicky označovaná jako „condense trail“, zkráceně „contrail“) se objevuje za letouny s pístovými, proudovými a tubrovrtulovými motory létajícími ve výškách obvykle od 7 do 12 kilometrů, tj. v prostředí s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.

Kondenzační stopy jsou tvořeny drobnými vodními kapkami nebo ledovými krystalky, které vznikají důsledkem promíchávání chladného vzduchu s horkými zplodinami, vzniklými spalováním leteckého paliva. Vznik a doba trvání do rozpadu kondenzační stopy jsou závislé na teplotě vzduchu, vzdušné vlhkosti, atmosférického tlaku a vzdušného proudění v místě vzniku.

Vznik kondenzační stopy

Ke kondenzaci (zkapalnění) vodních par dochází, pokud je vzduch párami přesycen, to znamená, že není schopen pojmout více vody v plynném skupenství. Protože se každé energeticky nevyvážené prostředí snaží vždy nejkratší cestou přivést samo sebe do stavu rovnováhy, představuje stav přesycení situaci, kdy molekuly mají tendenci přecházet z plynného stavu do kapalného, resp. tuhého. Aby se nerovnovážný stav, tj. přesycení, změnil ve stav rovnovážný, musí vzniknout nové skupenství, kterým je vodní kapka, respektive ledový krystal, a to tak velký, aby vzduch v jeho okolí přestal být přesycený a stal se jen nasyceným. Tento proces je urychlen, pokud se v prostoru nachází dostatečný počet tzv. kondenzačních jader (prach, saze, krystaly vody), na kterých pára kondenzuje. Hmotnost páry v jednotce objemu vzduchu vyjadřuje absolutní vlhkost vzduchu. Množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout, je závislé na teplotě. Pokud se absolutní vlhkost vzduchu rovná hodnotě, při které již nastává kondenzace, říkáme, že relativní vlhkost vzduchu je stoprocentní.[3]

Faktory ovlivňující vzhled a vývoj

Kondenzační stopy v závislosti na různých okolnostech vznikají a zanikají různým způsobem a jejich vzhled je odlišný v závislosti na čase.

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících vlastnosti kondenzančních stop je typ použitého paliva, které letoun natankuje. Dopravní letadla různých společností používají paliva, která natankovala na různých letištích a jejichž obsah se může kvalitativně odlišovat. Jejich složení je různé a mohou obsahovat kupříkladu mrazuvzdorné příměsi, liší se obsahem vody, jsou do nich přidávána aditiva zabraňující vzniku statické elektřiny, antikorozní přísady a přísady omezující katalýzu některých kovů jako je měď, která by mohla vlivem působení paliva oxidovat. V neposlední řadě se do paliva vkládají biocidní přísady, zamezující rozmnožování mikroorganismů.[3]

Vzdušné turbulentní proudění vznikající za letounem, známé jako turbulence v úplavu, se podílí na spirálovitém tvaru zanikající kondenzační stopy. Vznik této turbulence je spjat s principem zachování energie, při němž se prostředí snaží vyrovnat rozdíly tlaků vznikajících na sací a přetlakové straně křídel. Díky těmto turbulencím jsou také mezi letadly při startu a přistání dodržovány z důvodu bezpečnosti časové rozestupy.

V souhrnu jsou tedy hlavními vlivy ovlivňujícími vzhled a dobu zániku kondenzační stopy složení paliva (produktem spalování je mj. voda), kvalita spalování (čím méně dokonalé, tím více sazí chovajících se jako kondenzační jádra), spotřeba paliva (let vyššími rychlostmi představuje vyšší spotřebu paliva, výstup většího objemu vody z motoru a více sazí), teplota okolní atmosféry (čím nižší, tím je také nižší absolutní vlhkost nasyceného stavu a tím snáze nastane kondenzace při dodání určitého množství vody), vlhkost okolní atmosféry (čím vyšší, tím snáze může nastat stav nasycení při dodání určitého množství vody) a aktuální proudění vzduchu v dané letové hladině.

Odkazy

Reference

  1. a b c SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Heslo pruh kondenzační, s. 249. 
  2. ZVEREV, Alexej Semionovič. Synoptická meteorológia. Překlad Dušan Podhorský. Bratislava: Alfa, 1986. S. 587–591. (slovensky) 
  3. a b DVOŘÁK, Petr. Kondenzační pruhy za letadly, contrails. ČHMU [online]. 2012, roč. 2012, č. 10, 27.10.2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1351335406

Literatura

Související články