Gustav VI. Adolf: Porovnání verzí
→Rodina a potomstvo: odstranění opakujícího se slova značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
=== Rodina a potomstvo === |
=== Rodina a potomstvo === |
||
Gustavovou první manželkou se stala [[Margareta z Connaughtu|princezna Margareta z Connaughtu]], vnučka [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]]. Setkali se v [[Káhira|Káhiře]], kde byl princ na studijní cestě k hrobkám [[faraón]]ů. Její rodiče ([[Artur Sasko-Koburský|Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu]], třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna [[Luisa Margareta, vévodkyně Connaught|Luisa Margareta]], byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu. |
Gustavovou první manželkou se stala [[Margareta z Connaughtu|princezna Margareta z Connaughtu]], vnučka [[Seznam britských panovníků|britské královny]] [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]]. Setkali se v [[Káhira|Káhiře]], kde byl princ na studijní cestě k hrobkám [[faraón]]ů. Její rodiče ([[Artur Sasko-Koburský|Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu]], třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna [[Luisa Margareta, vévodkyně Connaught|Luisa Margareta]]), byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu. |
||
Po několika měsících zasnoubení se [[15. červen|15. června]] roku [[1905]] na [[Windsor (hrad)|hradě Windsor]] konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze [[Skåne]]. Když otec jejího manžela v roce [[1907]] nastoupil po smrti svého otce [[Oskar II.|Oskara II.]] na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - [[korunní princ|korunním princem]]. |
Po několika měsících zasnoubení se [[15. červen|15. června]] roku [[1905]] na [[Windsor (hrad)|hradě Windsor]] konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze [[Skåne]]. Když otec jejího manžela v roce [[1907]] nastoupil po smrti svého otce [[Oskar II.|Oskara II.]] na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - [[korunní princ|korunním princem]]. |
||
Verze z 21. 8. 2015, 14:02
Šablona:Infobox panovník Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm – 15. září 1973, Helsingborg)[1] byl doposud věkově nejstarší[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.[3]
Život
Gustavovy osobní kvality mu zajistily popularitu mezi Švédy, která napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem, stejně jako neformálním a skromným vystupováním, si získal respekt. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.
Rodina a potomstvo
Gustavovou první manželkou se stala princezna Margareta z Connaughtu, vnučka britské královny Viktorie. Setkali se v Káhiře, kde byl princ na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče (Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna Luisa Margareta), byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - korunním princem.
_Adolf_of_Sweden_w_fam_07729v.jpg)
Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:
- Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906–1947), otec současného švédského krále Karla XVI. Gustava
- Sigvard, vévoda z Upplandu (1907–2002), později hrabě z Wisborgu
- Ingrid (1910–2000)
- Bertil, vévoda Hallandu (1912–1997)
- Karel Jan, vévoda Dalarny (1916–2012)
Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.
Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela 1. května 1920. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.
Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, pravnučkou britské královny královny Viktorie se oženil 3. listopadu 1923. Z manželství se 30. května 1925 narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.[4] Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce 1965.
Nástupce
Gustav VI. Adolf zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.
Následník Gustava VI. Adolfa, jeho nejstarší syn Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu zemřel tragicky při leteckém neštěstí roku 1947. Nástupcem Gustava VI. Adolfa na švédském trůnu se tak po jeho smrti v roce 1973 stal jeho sedmadvacetiletý vnuk, stávající švédský král Karel XVI. Gustav.
