Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí
→Nářečí: Upraven text značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]],<ref name="Hentschel">Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151</ref> přibuzného [[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v roce [[2011]] se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref name="NSPLM2011" /> |
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]],<ref name="Hentschel">Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151</ref> přibuzného [[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v roce [[2011]] se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref name="NSPLM2011" /> |
||
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. |
Za jazyk ji pokládá [[Knihovna_Kongresu|Knihovna Kongresu Spojených států]], která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. |
||
== Nářečí == |
== Nářečí == |
Verze z 28. 7. 2015, 10:37
Šablona:Infobox jazyk Slezština je návrh spisovného západoslovanského jazyka,[1][2][3][4] přibuzného polštině, češtině, slovenštině nebo lužické srbštině, tedy slovanského a indoevropského. Dle polského sčítání lidu v roce 2011 se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[5]
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Nářečí
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v polském Horním Slezsku, na celém Těšínsku, Ostravsku a v části Opavska, viz slezská nářečí.
Abeceda
Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní, vycházející převážně z polské abecedy, se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:
A | B | C | Ć | D | E | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | P | R | S | Ś | T | U | Ů | W | Y | Z | Ź | Ż |
a | b | c | ć | d | e | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | p | r | s | ś | t | u | ů | w | y | z | ź | ż |
Používá 11 spřežek:
Au | Ch | Cz | Dz | Dź | Dż | Ou | Rz | Sz | Uo | Uů |
au | ch | cz | dz | dź | dż | ou | rz | sz | uo | uů |
Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]
Otče náš
Slezsky | Slezsky (těšínské nářečí) | Polsky | Česky | Slovensky |
---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
Odkazy
Reference
- ↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
- ↑ Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
- ↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
- ↑ Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéNSPLM2011
není určen žádný text - ↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010