Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Kryštof Dientzenhofer
	Chrám sv. Markéty břevnovského kláštera
Narození	7. července 1655 ; St. Margarethen, Bavorsko
Úmrtí	20. června 1722 ; Praha
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	stavitel, architekt
Děti	Kilián Ignác Dientzenhofer; Jindřich Dientzenhofer
Příbuzní	Johann Leonhard Dientzenhofer, Georg Dientzenhofer, Wolfgang Dientzenhofer a Johann Dientzenhofer (sourozenci)
Hnutí	baroko
Významná díla	Kostel Všech svatých; Kostel svatého Michaela archanděla; Klášter klarisek v Chebu
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 7. 2015, 02:34

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června 1722, Praha) byl český stavitel a architekt německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu, barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrov u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.

Dílo

Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako stavitel. ^[2] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v Praze

Hradčany, Loreta
Hradčany, Šternberský palác (Národní galerie) – pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho
Malá Strana, dům „U bílé kuželky“ (čp. 66)
Břevnovský klášter
Hradčany, býv. klášter voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého
Malá Strana, dům „Weisbírovský“ (čp. 13)
Hradčany, Rožmberský dům (čp. 63)
Malá Strana, Kaiserštejnský palác
Malá Strana, Vrtbovský palác
Hradčany, kostel sv. Jana Nepomuckého
Nové Město, Spálená, kostel Nejsvětější Trojice
Břevnovský klášter, bazilika sv. Markéty
Malá Strana, chrám sv. Mikuláše – západní průčelí a část lodi; sporné^[3]

Stavby mimo Prahu

Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692-1699)^[4]
Úterý, chrám Narození svatého Jana Křtitele (1965-1698) – nejisté^[4]
Chlum svaté Máří, kostel křižovníků (1690-1701) – sporná účast^[4]
Skalka u Mníšku pod Brdy, kaple svaté Máří Magdaleny (1692-1693)^[4]
Cheb, Pevnostní stavby (1698-1701)^[4]
Smiřice, zámecká kaple Zjevení Páně (1699-1711), vzor Guariniho kostel San Lorenzo v Turíně – připsáno^[4]
Obořiště, klášterní kostel paulánů (1702-1711) – připsáno^[4]
Cheb, kostel svaté Kláry (1703-1711) – připsáno^[4]
Nová Paka, paulánský kostel P. Marie (1709-1724) – připisováno^[4]
Vernéřovice u Náchoda, kostel sv. Michala (1719-1721) – nejisté^[4]
Ruprechtice u Náchoda, kostel sv. Jakuba (1720-1723) – nejisté.^[4] Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.
↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: AKROPOLIS, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons

[e6122b51ff5f0130851a546a2baee6f966ad9cd1-1] Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]

[2] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.

[3] VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.

[NEČVU-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 [[Kategorie:Čeští architekti]]
 [[Kategorie:Barokní architekti]]
-[[Kategorie:Staviteké Prahy]]
+[[Kategorie:Stavitelé Prahy]]
 [[Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově]]
 [[Kategorie:Narození 1655]]