Střední Chorvatsko: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 7. 2015, 13:20

Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky

Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později krále, právě tato země dala i název celému dnešnímu Chorvatsku. Metropolí země je už od 11. století Záhřeb, jenž se od 20. let 17. století (kdy do něj přesídlil chorvatský bán) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v 19. století byl během chorvatského národního obrození vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.

Součástí Středního Chorvatska je také Přímoří – tj. pobřežní pás od Rijeky na severu po Karlobag na jihu, kde hraničí s Dalmácií (naopak od Rijeky na západ leží Istrie). Na severu tvoří hranici s Maďarskem a Mezimuřím řeka Dráva. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeka Ilova.

Střední Chorvatsko po roce 1918 už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu Jugoslávie a vzniku nezávislého Chorvatska (1991) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na župy, které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy:

Záhřebská župa a město Záhřeb
Varaždinská župa
Karlovacká župa
Krapinsko-zagorská župa
Sisacko-moslavinská župa
Koprivnicko-križevecká župa
Bjelovarsko-bilogorská župa – západní část, východní část od řeky Ilova historicky patří ke Slavonii
Přímořsko-gorskokotarská župa – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
Licko-senjská župa
Zadarská župa – pouze severovýchodní část
Mezimuřská župa – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Střední''' či '''Vlastní Chorvatsko''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Središnja Hrvatska''; [[němčina|německy]] ''Kernkroatien'') je jednou z pěti historických [[Chorvatské země|chorvatských zemí]], v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později [[Seznam chorvatských panovníků|krále]], právě tato země dala i název celému dnešnímu [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Metropolí země je už od [[11. století]] [[Záhřeb]], jenž se od 20. let [[17. století]] (kdy do něj přesídlil chorvatský [[bán]]) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v [[19. století]] byl během [[Ilyrismus|chorvatského národního obrození]] vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.
-Součástí Středního Chorvatska je také '''Přímoří''' – tj. pobřežní pás od [[Rijeka|Rijeky]] na severu po [[Karlobag]] na jihu, kde hraničí s [[Dalmácií]] (naopak od Rijeky na západ leží [[Istrie]]). Na severu tvoří hranici s&nbsp;[[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Mezimuří]]m řeka [[Dráva]]. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeka [[Ilova]].
+Součástí Středního Chorvatska je také '''Přímoří''' – tj. pobřežní pás od [[Rijeka|Rijeky]] na severu po [[Karlobag]] na jihu, kde hraničí s [[Dalmácie|Dalmácií]] (naopak od Rijeky na západ leží [[Istrie]]). Na severu tvoří hranici s&nbsp;[[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Mezimuří]]m řeka [[Dráva]]. Hranici se [[Slavonie|Slavonií]] na východě částečně tvoří řeka [[Ilova]].
 Střední Chorvatsko po roce [[1918]] už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a vzniku nezávislého Chorvatska ([[1991]]) je v&nbsp;současnosti celé Chorvatsko děleno na [[župa|župy]], které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy: