Bitvy na Soči

Bitvy na Soči
Italská fronta 1915–1917
Trvání	23. červen 1915 - 12. září 1917
Místo	řeka Soča
Souřadnice	46°3′ s. š., 13°33′ v. d.
Výsledek	Rakousko-uherské vítězství
Strany
Rakousko-Uhersko Německo Itálie
Síla
5. armáda (5 divizí a 3 brigády) (1915) 2. a 3. armáda
Ztráty
484 000 mrtvých, raněných a nemocných 1 258 000 mrtvých, raněných, nemocných, zajatých a pohřešovaných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitev na Soči bylo jedenáct, resp. dvanáct krvavých střetů, které se odehrály za první světové války na rakousko-italské frontě.

Předehra

Itálie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku až 23. června 1915. V roce 1914 nemohla vstoupit do války, ať již na jakékoliv straně. Válka v Tripolisu vyčerpala nevelké zásoby zbraní a válečného materiálu, chyběli důstojníci i moderní zbraně. Itálie se však od konce roku 1914 snažila tento stav zlepšit a podnikala opatření ke zlepšení akceschopnosti své armády. Jako hlavní směr útoku si vybral generální štáb jadranský přístav Terst, jako vedlejší směry byly určeny útoky alpskými údolími jižních Tyrol. Pokud chtěla italská armáda táhnout na Terst, bylo však nutné překonat tehdy rakouskou řeku Soču. Podle této řeky pak byla nazývána bitva v rakousko-uherské monarchii, jinde je bitva pojmenována od italského názvu řeky Isonzo.

1. bitva - 23. června - 7. července 1915

Útok italských vojsk byl zahájen 23. června velmi důkladnou, sedm dní trvající, dělostřeleckou přípravou. Ta byla vzhledem k italské nezkušenosti ( a nedostatku munice) neúspěšná a nezpůsobila vážnější škody Italové se prakticky nedostali ani přes předsunutá postavení rakousko-uherské armády.

6. bitva - 6. srpna – 17. srpna 1916

Bitvě předcházelo devítihodinové ostřelování rakousko-uherských pozic. 8. srpna se podařilo italským vojskům konečně dobýt město Gorice. Italské ztráty činily 50 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných, rakouské ztráty činily přes 40 tisíc.

7. bitva - 14. září – 17. září 1916

Bitva v Krasu

Italská 3. armáda zaútočila na frontě o šířce 10 km mezi městem Gorice a Jadranem. Za cenu 17 tisíc mrtvých a raněných obsadila jen velmi malá území. Rakousko-Uhersko přišlo o 15 tisíc mrtvých a raněných.

8. bitva - 10. října – 12. října 1916

V bitvě postoupila italská armáda o tři kilometry za cenu 24 tisíc mrtvých a raněných. Obdobné ztráty měla rakousko-uherská armáda.

9. bitva - 31. října – 4. listopadu 1916

Další italský útok směrem na Terst. Dělostřelecká příprava Italů trvala 5 dní, územní zisky nepatrné, ztráty na lidech - Itálie 16 tisíc a Rakousko-Uhersko 11 tisíc mužů.

10. bitva - 12. května – 8. června 1917

Underwood & Underwood: Italský voják v akci

Cílem této kampaně italskou byl průlom do Terstu. Po mohutné dělostřelecké přípravě zaútočily italské jednotky, avšak podařilo se jim dobýt pouze jednu vesnici. Tvrdé boje pokračovaly ještě v červnu a vyžádaly si obrovské ztráty na lidech. Itálie přišla o 160 tisíc mužů (z toho 36 000 mrtvých), Rakousko-Uhersko o 125 000 mužů (z toho 17 000 mrtvých). Italská armáda zajala 23 000 rakouských vojáků, rakouská armáda zajala 27 000 italských zajatců.

11. bitva - 18. srpna – 1917

Další italské útoky. Na severní části fronty se jim podařilo obsadit náhodní plošinu Bainsizzu, ostatní zisky byly mizivé. Ztráty Itálie činily přes 160 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných, rakouské ztráty téměř 100 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných.

Boje v Alpách

Rakouský 7,5cm horský kanón M 15 - výrobek Škody Plzeň

Současně s boji na Soči probíhaly i další těžké boje v Alpách na rakousko-italské hranici. Boje ve vysokohorském prostředí byly oproti bojům na jiných frontách velice specifické. Vojáci byli nuceni hloubit v horách podzemní tunely a skrýše, zákopy se kopaly jen tam, kde to terén umožňoval. Boje v horách probíhaly tvrdým způsobem, vázlo zde zásobování potravinami, vojáky trápil chlad, studený vítr i vysokohorské počasí, zvláště v zimě. Za těchto podmínek byly na vrcholky hor přepravovány nejen pušky, kulomety a munice, ale též vysokohorská děla, jejichž předním výrobcem byla Škoda Plzeň. Paradoxem je, že tato děla bojovala na obou stranách fronty. Pozůstatky těchto bojů lze i v dnešní době nalézt ve vysokohorských oblastech italských, rakouských a dnešních slovinských Alp.

Další boje

Italům se v kampani na řece Soča rozhodující průlom nepodařil. Tím byla otřesena bojová morálka armády i zázemí. Počet zajatců začal neúměrně stoupat a útočnost italské armády klesala. Síla rakouské obrany však rostla. Po porážce Srbska a uvolnění ruského tlaku v Haliči zůstala rakouské armádě jen italská fronta. Rakousko potřebovalo stejně jako Itálie významné vítězství. K tomu přišla rozhodná chvíle v říjnu 1917, kdy se z východní fronty uvolnilo sedm německých divizí, které přispěchaly na pomoc rakouské armádě. 24. října byla zahájena bitva u Caporetta, která bývá také někdy nazývána jako dvanáctou bitvou o Soči. Překvapení bylo pro Italy dokonalé, fronta se neudržela. Útok směřoval do týlu vojsk nejen na Soči, ale i v Dolomitech a Karnských Alpách. Nastal hromadný ústup, který se změnil v útěk. Útočníkům padly do rukou obrovské zásoby válečného materiálu a potravin. S největším vypětím sil se podařilo Italům zastavit postup na řece Piavě.

Česká účast na bojích

Východní pohled na italskou frontu

Na italské frontě bojovalo za první světové války v řadách rakousko-uherské armády velké množství Čechů. Rakušané raději Čechy nasazovali zde, než na východní frontu, protože tam se množily dezerce Čechů do ruského zajetí. Koncem války v Itálii se však objevili čeští legionáři i na italsko-rakouské frontě, takže i zde docházelo k případům, že Češi bojovali proti Čechům. Na českou účast v bojích na italské frontě se zachovaly mnohé vzpomínky, válka se projevila i v lidových písních. Nejznámější písničkou, která se zpívá dodnes, je Válka na Itálii: "Sluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné, z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny, tak začíná válka na Itálii."

Odkazy

Literatura

• FUČÍK, Josef. Soča (Isonzo) 1917. Praha: Paseka, 1999. 133 s. ISBN 80-7185-255-4. 
• FUČÍK, Josef. Piava 1918. Praha: Havran, 2001. 285 s. ISBN 80-86515-05-2. 
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 
• Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
• Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983
• Šedivý, Ivan: Češi, České země a Velká válka 1914-1918, Praha, Lidové noviny 2001, ISBN 80-7106-274-X

Související články

• Bitva u Caporetta
• Bitvy českých dějin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitvy na Soči na Wikimedia Commons
• Válka na Itálii mp3

Portály: První světová válka