Insekticid: Porovnání verzí
→Nežádoucí účinky na lidské zdraví: Endrokrinní disruptory |
m →Související články: Neonikotinoidy |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
* [[DDT]] |
* [[DDT]] |
||
* [[Neonikotinoidy]] |
|||
* [[Pesticidy]] |
* [[Pesticidy]] |
||
* [[Dezinsekce]] |
* [[Dezinsekce]] |
Verze z 21. 6. 2015, 23:19
Insekticid je přípravek určený k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v zemědělství, k ochraně zásob a také v oblasti hygieny.
Mechanismus účinku
Insekticidy zasahují zejména nervový systém hmyzu, a to dýchacími orgány, při požití a také pouhým kontaktem s tělem hmyzu. Chemické insekticidy spadají mezi organofosfáty (např. malation), pyrethroidy (např. permethrin), karbamáty (např. karbofuran) nebo chlorované uhlovodíky (např. DDT, mirex, dieldrin). Existují také insekticidy fungující na bázi bakterií a virů.
Nežádoucí účinky na lidské zdraví
Karcinogenita
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2015 zařadila 4 organofosfátové insekticidy mezi karcinogeny - malathion, diazinon, tetrachlorvinphos a parathion.[1]
Endrokrinní disruptory
Za endokrinní disruptory jsou považovány např. chlordecon[2] nebo chlorpyrifos[3]. Je mezi ně řazeno DDT, které napodobuje účinek estrogenů.[4]
Související články
Externí odkazy
- (česky) Insekticidy a leukemie Osel.cz
Reference
- ↑ Glyfosát: Nejběžnější pesticid na českých polích nově zařazen mezi karcinogeny
- ↑ Chlordecon
- ↑ Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
- ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4