Projekt 667BDRM: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1782356)
zápatí, + russianships.info
Řádek 85: Řádek 85:
Pohonný systém tvoří dva tlakovodní reaktory VM-4 a dvě parní turbíny GT3A-365, roztáčející dva sedmilisté lodní šrouby. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 24 uzlů pod hladinou.<ref name="naval" />
Pohonný systém tvoří dva tlakovodní reaktory VM-4 a dvě parní turbíny GT3A-365, roztáčející dva sedmilisté lodní šrouby. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 24 uzlů pod hladinou.<ref name="naval" />


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Chant
| příjmení = Chant
Řádek 126: Řádek 127:
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}

{{commonscat|Delta-IV class submarines}}
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Delta-IV class submarines}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Nuclear-powered ballistic missile submarines - Project 667BDRM
| url = http://russianships.info/eng/submarines/project_667bdrm.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2015-06-08
| vydavatel = russianships.info
| jazyk = anglicky
}}


{{Sovětské a ruské ponorky po roce 1945}}
{{Sovětské a ruské ponorky po roce 1945}}

Verze z 8. 6. 2015, 08:32

Šablona:Infobox Třída válečných lodí

Projekt 667BDRM (v kódu NATO třída Delta IV) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje čtvrtou a poslední verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil. Liší se především použitím raket nové verze R-29RM (nyní modernizované R-29RMU2 Siněva). Stavba sedmi ponorek této třídy probíhala souběžně s realizací ambiciózního programu stavby obřích ponorek projektu 941 Akula (v kódu NATO třída Typhoon). Ty už ale ke svému účelu neslouží. Naopak třída Delta IV pokračuje ve službě v Ruském námořnictvu dodnes a nahradit ji mají ponorky třídy Borej.

Stavba a uživatelé

Ponorka třídy Delta IV

Vývoj ponorek projektu 667BDRM byl zadán roku 1975 konstrukční kanceláři Rubin. Vedl ho konstruktér S. H. Kovalev.[1] Sovětské loděnice v Severodvinsku postavily celkem 7 ponorek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 19851992. Stavba dalších dvou byla zrušena.[2] Ve službě jsou raketonoské ponorky K-51 Verchoturje, K-84 Jekatěrinburg, K-114 Tula, K-117 Brjansk, K-18 Karelija a K-407 Novomoskovsk.[3] Zbývající ponorka K-64 Vladimir byla upravena pro operace speciálních jednotek.[4]

Konstrukce

Ponorky navazují na třídu Delta III. Mají dvoutrupou konstrukci s největší hloubkou ponoru 400 m. Torpédovou výzbroj představují čtyři příďové 533mm torpédomety s celkovou zásobou 18 dlouhých zbraní. Mimo torpéd mohou vypouštět například protiponorkové a protilodní střely RPK-2 Viyuga (v kódu NATO SS-N-15 Starfish).[4] V rozměrné nástavbě za bojovou věží je, ve dvou řadách, umístěno 16 balistických raket R-29RM (v kódu NATO SS-N-23 Skiff) s dosahem 8300 km, odpalovaných pomocí systému D-9RM.[1] Každá raketa nese čtyři jaderné hlavice o síle 100 kT TNT. Ponorka je schopna je vypustit při plavbě rychlostí 7 uzlů v hloubce 55 metrů.[1] Ruské námořnictvo realizuje modernizaci ponorek pro nesení vylepšené střely R-29RMU2 Siněva, zavedené do služby roku 2007.[4]

Pohonný systém tvoří dva tlakovodní reaktory VM-4 a dvě parní turbíny GT3A-365, roztáčející dva sedmilisté lodní šrouby. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 24 uzlů pod hladinou.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c 667BDRM Dolphin DELTA IV [online]. [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 667BDRM Dolphin DELTA IV – Ship list [online]. [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 292. 
  4. a b c d SSBN Delta Class IV (Project 667.BDRM) [online]. [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy