Spravedlivý mezi národy (Polsko): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Plošná oprava polonismů a jiných překladatelských chyb
Řádek 1: Řádek 1:
{{Spravedlivý mezi národy}}
{{Spravedlivý mezi národy}}
[[File:Afisz-kara śmierci za pomoc Żydom.jpg|thumb|Oznámení velitele [[Schutzstaffel|SS]] a policie ve [[Varšavský distrikt|Varšavském distriktu]] částí z 5. září 1942 oznamující o hrozbě trestu smrti hrozící za udělení jakékoliv pomoci Židům]]
[[File:Afisz-kara śmierci za pomoc Żydom.jpg|thumb|Oznámení velitele [[Schutzstaffel|SS]] a policie ve [[Varšavský distrikt|Varšavském distriktu]] z 5. září 1942 oznamující o hrozbě trestu smrti hrozící za udělení jakékoliv pomoci Židům]]
[[File:Michal Kruk 1943 execution(2).jpg|thumb|Veřejná poprava [[Michał Kruk|Michała Kruka]] a jiných Polaků v [[Přemyšl]]i jako trest za pomoc Židům, 1943]]
[[File:Michal Kruk 1943 execution(2).jpg|thumb|Veřejná poprava [[Michał Kruk|Michała Kruka]] a jiných Polaků v [[Přemyšl]]i jako trest za pomoc Židům, 1943]]
[[File:Bekanntmachung General Government Poland 1942.jpg|thumb|Oznámení úřadů [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]] z září 1942, připomínající trest smrti za ukrývání Židů a poskytování obživy]]
[[File:Bekanntmachung General Government Poland 1942.jpg|thumb|Oznámení úřadů [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]] ze září 1942, připomínající trest smrti za ukrývání Židů a poskytování obživy]]
[[File:BEKANNTMACHUNG German version of PST 8384.jpg|thumb|Obwieszczenie Dowódcy SS i Policji na [[Krakovský distrikt|Krakovském distriktu]] oznamující odsouzení k smrti 73 Poláků, z čehož čtyři pro pomoc Židům. 1944]]
[[File:BEKANNTMACHUNG German version of PST 8384.jpg|thumb|Oznámení velitelů SS a policie v [[Krakovský distrikt|Krakovském distriktu]] oznamující odsouzení k smrti 73 Poláků, z nichž čtyři byli odsouzeni za pomáhání Židům. 1944]]
[[File:The Mass Extermination of Jews in German Occupied.pdf|thumb|"[[Raczyńského nóta|The Mass Extermination of Jews in German Occupied Poland]]", takzvaná Raczyńského nóta, brožura publikovaná v prosinci 1942 na základě [[zprávy karského|zpráv karského]].]]
[[File:The Mass Extermination of Jews in German Occupied.pdf|thumb|"[[Raczyńského nóta|The Mass Extermination of Jews in German Occupied Poland]]", takzvaná Raczyńského nóta, brožura publikovaná v prosinci 1942 na základě [[zprávy karského|zpráv karského]].]]
[[Poláci]] jsou nejpočetnější skupinou lidí oceněnou [[izrael]]ským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí '''[[Spravedlivý mezi národy]]''', udělovaným [[Jad vašem|Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem]].
[[Poláci]] jsou nejpočetnější skupinou lidí oceněnou [[izrael]]ským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí '''[[Spravedlivý mezi národy]]''', udělovaným [[Jad vašem|Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem]].
Řádek 9: Řádek 9:
== Polští Spravedliví mezi národy ==
== Polští Spravedliví mezi národy ==


<blockquote>„Panuje u nás pohled, že se antisemitismus značně vzmohl v průběhu války, že se Poláci těší z neštěstí, které potkalo Židy v městech a městečkách Polska a tak podobně. Opatrný čtenář našich materiálů ale najde stovky dokumentů svědčících o něčem naprosto opačném. V nejednom hlášení si přečte, jak srdečně se polský lid k židovským uprchlíkům choval. Dovíte se o stovkách případů, kdy venkované po několik dlouhých měsíců ukrývali a dobře krmili židovské uprchlíky z okolních městeček.”. – „Zápisky z ghetta” [[Emanuel Ringelblum]] Varšava 1943.<ref name=Wronski>{{Citace monografie|autor=Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa|titul=Polacy i Żydzi 1939–1945|vydavatel=Książka i Wiedza|místo=Varšava|rok=1971|počet stran=297|jazyk=pl}}</ref></blockquote>
<blockquote>„Panuje u nás pohled, že se antisemitismus značně vzmohl v průběhu války, že se Poláci těší z neštěstí, které potkalo Židy v městech a městečkách Polska a tak podobně. Opatrný čtenář našich materiálů ale najde stovky dokumentů svědčících o něčem naprosto opačném. V nejednom hlášení si přečte, jak srdečně se polský lid k židovským uprchlíkům choval. Dozvíte se o stovkách případů, kdy venkované po několik dlouhých měsíců ukrývali a dobře krmili židovské uprchlíky z okolních městeček.”. – „Zápisky z ghetta” [[Emanuel Ringelblum]], Varšava 1943.<ref name=Wronski>{{Citace monografie|autor=Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa|titul=Polacy i Żydzi 1939–1945|vydavatel=Książka i Wiedza|místo=Varšava|rok=1971|počet stran=297|jazyk=pl}}</ref></blockquote>


Vyznamenáním Spravedlivý mezi národy je do tohoto okamžiku vyznamenáno 6454 Poláků; tedy okolo 26% všech vyznamenaných<ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://www1.yadvashem.org/yv/en/righteous/statistics.asp | titul = Names and Numbers of Righteous Among the Nations – per Country & Ethnic Origin, as of January 1, 2013 | datum přístupu= 2013-05-04|jazyk = en}}</ref>. Poláci jsou na prvním místě vyznamenaných [[Izrael]]em, co se pomoci židů za 2. světové války týče.
Vyznamenáním Spravedlivý mezi národy je do tohoto okamžiku vyznamenáno 6454 Poláků; tedy okolo 26% všech vyznamenaných<ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://www1.yadvashem.org/yv/en/righteous/statistics.asp | titul = Names and Numbers of Righteous Among the Nations – per Country & Ethnic Origin, as of January 1, 2013 | datum přístupu= 2013-05-04|jazyk = en}}</ref>. Poláci jsou na prvním místě vyznamenaných [[Izrael]]em, co se pomoci Židům za 2. světové války týče.


Část historiků odhaduje, že množství Poláků pomáhajících Židům je ještě mnohem větší<ref name="Lukas">{{Citace monografie|příjmení = Lukas|jméno = Richard C.| url = http://books.google.ca/books?id=lz9obsxmuW4C&pg=PA13&dq=%22&sig=ACfU3U0SGgyvqSbL4bypepYoO_CbYc_N_w| titul = Out of the Inferno: Poles Remember the Holocaust| vydavatel = University Press of Kentucky| rok = 1989| počet stran =13 | jazyk = en| datum přístupu= 2010-09-06}}; a {{Citace monografie|příjmení = Lukas|jméno = Richard C.|titul = The Forgotten Holocaust: The Poles Under German Occupation, 1939–1944| vydavatel = University Press of Kentucky| rok = 1996| jazyk = en}}</ref>. Historik [[Hans G. Furth]] odhaduje počet pomáhajících Poláků na více než jeden milion<ref name="HG">{{Citace periodika |příjmení = Furth|jméno = Hans G.|titul = One million Polish rescuers of hunted Jews?|periodikum = Journal of Genocide Research|číslo =|wydanie = 2|strany = 227|issn = AN 6025705}}</ref>. Kanadský historik [[Gunnar S. Paulsson]] poznamenal, že je pravděpodobné, že medaili Spravedlivý mezi národy si zaslouží až sto tisíc Poláků, další stovky tisíc pomáhaly v menší míře a většina polské společnosti byla minimálně „pozitivně neutrální” (tedy nebyla aktivně zapojená, ale nekolaborovali s okupačními silami)<ref name="Paulsson">{{Citace periodika |příjmení = Paulsson| jméno =Gunnar S.| titul = The Rescue of Jews by Non-Jews in Nazi-Occupied Poland| periodikum = The Journal of Holocaust Education| číslo = = 7| strany = 19–44| datum přístupu= 2010-09-06| jazyk =en}} </ref>. Židům pomáhali jednotlivci, celé rodiny i vesnice, část odboje, ale i speciální organizace vytvořené pouze pro tento účel, jakými byla [[Żegota]].
Část historiků odhaduje, že množství Poláků pomáhajících Židům je ještě mnohem větší<ref name="Lukas">{{Citace monografie|příjmení = Lukas|jméno = Richard C.| url = http://books.google.ca/books?id=lz9obsxmuW4C&pg=PA13&dq=%22&sig=ACfU3U0SGgyvqSbL4bypepYoO_CbYc_N_w| titul = Out of the Inferno: Poles Remember the Holocaust| vydavatel = University Press of Kentucky| rok = 1989| počet stran =13 | jazyk = en| datum přístupu= 2010-09-06}}; a {{Citace monografie|příjmení = Lukas|jméno = Richard C.|titul = The Forgotten Holocaust: The Poles Under German Occupation, 1939–1944| vydavatel = University Press of Kentucky| rok = 1996| jazyk = en}}</ref>. Historik [[Hans G. Furth]] odhaduje počet pomáhajících Poláků na více než jeden milion<ref name="HG">{{Citace periodika |příjmení = Furth|jméno = Hans G.|titul = One million Polish rescuers of hunted Jews?|periodikum = Journal of Genocide Research|číslo =|wydanie = 2|strany = 227|issn = AN 6025705}}</ref>. Kanadský historik [[Gunnar S. Paulsson]] poznamenal, že je pravděpodobné, že medaili Spravedlivý mezi národy si zaslouží až sto tisíc Poláků, další stovky tisíc pomáhaly v menší míře a většina polské společnosti byla minimálně „pozitivně neutrální” (tedy nebyla aktivně zapojená do pomoci Židům, ale ani nekolaborovala s okupačními silami)<ref name="Paulsson">{{Citace periodika |příjmení = Paulsson| jméno =Gunnar S.| titul = The Rescue of Jews by Non-Jews in Nazi-Occupied Poland| periodikum = The Journal of Holocaust Education| číslo = = 7| strany = 19–44| datum přístupu= 2010-09-06| jazyk =en}} </ref>. Židům pomáhali jednotlivci, celé rodiny i vesnice, část odboje, ale i speciální organizace vytvořené pouze pro tento účel, jakými byla [[Żegota]].


== Stav během okupace ==
== Stav během okupace ==


Okupační podmínky byly pro ty, kteří Židům pomáhali velice nepříznivé. Lidé odhodlaní jim pomáhat museli počítat s mnoha překážkami, represemi a dokonce ztrátou vlastního života nebo života své rodiny. V okupovaných územích ve [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]] nebo v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] hrozil za pomoc Židům trest smrti a to i pro všechny osoby nacházející se v bytě, ve kterém německá policie nalezla Židy. Tento trest mnohem přísnější v porovnání s jinými okupovanými zeměmi.<ref name="jvl">{{Citace elektronické monografie| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Holocaust/righteous1.html| titul =Righteous Among the Nations by country| datum přístupu= 2010-09-06| autor = Jewish Virtual Library| opublikowany = | praca = | data = | jazyk =en}}</ref>. Za pomoc bylo považované nejen poskytnutí úkrytu, ale i jídla. Trestán byl i obchod s Židy. Nelegální bylo prodávání nebo kupování od nich jakýchkoliv výrobků a často i samotný kontakt s nimi, jelikož nacistická [[propaganda]] rozšiřovala informace, že Židé přenášejí [[tyfus]].
Okupační podmínky byly pro ty, kteří Židům pomáhali, velice nepříznivé. Lidé odhodlaní jim pomáhat museli počítat s mnoha překážkami, represemi a dokonce ztrátou vlastního života nebo života své rodiny. V okupovaných územích ve [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]] nebo v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] hrozil za pomoc Židům trest smrti a to i pro všechny osoby nacházející se v bytě, ve kterém německá policie nalezla Židy. Tento trest je mnohem přísnější v porovnání s jinými okupovanými zeměmi.<ref name="jvl">{{Citace elektronické monografie| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Holocaust/righteous1.html| titul =Righteous Among the Nations by country| datum přístupu= 2010-09-06| autor = Jewish Virtual Library| opublikowany = | praca = | data = | jazyk =en}}</ref>. Za pomoc bylo považováno nejen poskytnutí úkrytu, ale i jídla. Trestán byl i obchod s Židy. Nelegální bylo prodávání nebo kupování od nich jakýchkoliv výrobků a často i samotný kontakt s nimi, jelikož nacistická [[propaganda]] rozšiřovala informace, že Židé přenášejí [[tyfus]].


Další hrozbou byla činnost takzvaných [[szmalcowník]]ů, tedy osob, které výměnou za materiální zisk, nebo z ideologických pohnutek donášeli na Poláky, kteří buďto Židy ukrývali, nebo s nimi byli v kontaktu. Tato udání měli následek v represi okupačních úřadů jak proti Židům ukrývajících se mimo ghetto, tak i proti jim pomáhajícím Polákům. Na 704 polských Spravedlivých bylo vyznamenaných posmrtně, protože byli pro své činy popraveni.<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.holocaustforgotten.com/list.htm| titul =Registry of over 700 Polish citizens killed while helping Jews During the Holocaust | datum přístupu= 2010-09-06| autor = | opublikowany = | praca = | data = | jazyk =en}}</ref>. Historici odhadují, že na těchto základech byly popraveny tisíce Poláků.<ref name="Lukas"/>
Další hrozbou byla činnost takzvaných [[szmalcowník]]ů, tedy osob, které výměnou za materiální zisk, nebo z ideologických pohnutek donášeli na Poláky, kteří buďto Židy ukrývali, nebo s nimi byli v kontaktu. Tato udání měla za následek represi okupačních úřadů jak proti Židům ukrývajícím se mimo ghetto, tak i proti jim pomáhajícím Polákům. Na 704 polských Spravedlivých bylo vyznamenaných posmrtně, protože byli pro své činy popraveni.<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.holocaustforgotten.com/list.htm| titul =Registry of over 700 Polish citizens killed while helping Jews During the Holocaust | datum přístupu= 2010-09-06| autor = | opublikowany = | praca = | data = | jazyk =en}}</ref>. Historici odhadují, že na těchto základech byly popraveny tisíce Poláků.<ref name="Lukas"/>


== Charakteristika polských Spravedlivých mezi národy ==
== Charakteristika polských Spravedlivých mezi národy ==
Výzkumná pracovnice Ella Linde z institutu [[Jad vašem]] analizovala motivy, které vedly nežidovské obyvatelstvo k pomoci Židům za Druhé světové války na skupině 4119 Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy a rozdělila je na několik skupin. Největší skupina - celých 49% se s ukrývanými Židy před válkou dlouhodobě přátelila. Na druhém místě s 43% byly spontánní humanitární motivy vycházející z nesouhlasu s nelidským zacházením s Židy nacisty. Mezi zbylé skupiny patří: politcko-ideologická 5,75%, námoženská 2,1% z toho 0,7% mniši. Ve skupině vyznamenaných se nalezli i [[antisemitismus|antisemiti]], pod názvem ''zachraňující antisemiti'', kterých bylo 0,17%. Tento výzkum byl publikován ve dvojdílné "Encyklopedii spravedlivých mezi národy" (anglicky: The Encykopedia of the Righteos Among the Nations) vydané v Jeruzalémě v roce 2004.
Výzkumná pracovnice Ella Linde z institutu [[Jad vašem]] analizovala motivy, které vedly nežidovské obyvatelstvo k pomoci Židům za Druhé světové války na skupině 4119 Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy a rozdělila je na několik skupin. Největší skupina – celých 49% – se s ukrývanými Židy před válkou dlouhodobě přátelila. Na druhém místě, s 43%, byly spontánní humanitární motivy vycházející z nesouhlasu s nelidským zacházením s Židy nacisty. Mezi zbylé skupiny patří: politcko-ideologická 5,75%, náboženská 2,1% z toho 0,7% mniši. Ve skupině vyznamenaných se nalezli i [[antisemitismus|antisemiti]], pod názvem ''zachraňující antisemité'', kterých bylo 0,17%. Tento výzkum byl publikován ve dvojdílné "Encyklopedii spravedlivých mezi národy" (anglicky: The Encykopedia of the Righteos Among the Nations) vydané v Jeruzalémě v roce 2004.


Skupina polských Spravedlivých je velice rozmanitá co se týče vzdělání, majetkového statusu, živnosti, světopohledu a politických preferencí. Značně Židům pomáhala [[Katolická církev]]<ref>[http://www.opoka.org.pl/biblioteka/I/IH/echo201334-holokaust.html Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "Księża ratujący Żydów", "Echo katolickie".]</ref>. Kněží, mniši i jeptišky ukrývali Židy po klášterech a na farách. Byli také angažováni v poskytování humanitární pomoci a vystavování falešných křestných a rodných listů, jelikož dle [[Konkordát mezi Papežským stolcem a Polskou republikou (1925)|konkordátu z roku 1925]] plnili katolické farnosti funkce dnešních matrik. V rámci projektu „Księża dla Żydów” (česky: Kněz pro Židy) byl nashromážděn materiál vypovídající o šesti stovkách kněží zapojených do záchrany Židů v okupovaném Polsku. Historikové se rovněž shodují na tom, že Židé byli ukrýváni ve více než sedmdesáti různých polských klášterech.<ref>[http://www.niedziela.pl/artykul/7341/O-Ksiezach-ratujacych-Polskich-Zydow Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "O Księżach ratujących Polskich Żydów", Katolický týdeník "Niedziela" 2013-12-28.]</ref> Za tuto aktivitu bylo vyznamenáno medailí spravedlivých mezi národy několik desítek kněží:[[Bruno Boguszewski]], [[Stanisław Falkowski]], [[Mikołaj Ferenc]], [[Władysław Głowacki]], [[Marceli Godlewski]], [[Józef Gorajek]], [[Antoni Kania]], [[Michał Kubacki]], [[Albin Małysiak]], [[Stanisław Mazak]], [[Aleksander Osiecki]], [[Andrzej Osikowicz]], [[Jan Patrzyk]], [[Jan Pawlicki]], [[Jan Poddębniak]], [[Jan Raczkowski]], [[Jan Sielewicz]], [[Adam Skałbania]], [[Franciszek Smorczewski]], [[Witold Stolarczyk]], [[Adam Sztark]], [[Witold Szymczukiewicz]], [[Ludwik Wolski]], [[Ludwik Wrodarczyk]], [[Mieczysław Zawadzki]], [[Jan Zawrzycki]], [[Ignacy Życzyński]].<ref>[http://www.idziemy.pl/kosciol/antysemici-czy-sprawiedliwi/2/ "Antysemici czy sprawiedliwi?" - katolicki portal "Idziemy"]</ref><ref>[http://ipn.gov.pl/publikacje/dodatki-historyczne-do-prasy/ksieza-ratujacy-zydow "Księża ratujący Żydów" – „Nasz Dziennik”, 9/2011 (52)]</ref>
Skupina polských Spravedlivých je velice rozmanitá co se týče vzdělání, majetkového statusu, živnosti, světopohledu a politických preferencí. Značně Židům pomáhala [[Katolická církev]]<ref>[http://www.opoka.org.pl/biblioteka/I/IH/echo201334-holokaust.html Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "Księża ratujący Żydów", "Echo katolickie".]</ref>. Kněží, mniši i jeptišky ukrývali Židy po klášterech a na farách. Byli také angažováni v poskytování humanitární pomoci a vystavování falešných křestních a rodných listů, jelikož dle [[Konkordát mezi Papežským stolcem a Polskou republikou (1925)|konkordátu z roku 1925]] plnili katolické farnosti funkce dnešních matrik. V rámci projektu „Księża dla Żydów” (česky: Kněz pro Židy) byl nashromážděn materiál vypovídající o šesti stovkách kněží zapojených do záchrany Židů v okupovaném Polsku. Historikové se rovněž shodují na tom, že Židé byli ukrýváni ve více než sedmdesáti různých polských klášterech.<ref>[http://www.niedziela.pl/artykul/7341/O-Ksiezach-ratujacych-Polskich-Zydow Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "O Księżach ratujących Polskich Żydów", Katolický týdeník "Niedziela" 2013-12-28.]</ref> Za tuto aktivitu bylo vyznamenáno medailí spravedlivých mezi národy několik desítek kněží:[[Bruno Boguszewski]], [[Stanisław Falkowski]], [[Mikołaj Ferenc]], [[Władysław Głowacki]], [[Marceli Godlewski]], [[Józef Gorajek]], [[Antoni Kania]], [[Michał Kubacki]], [[Albin Małysiak]], [[Stanisław Mazak]], [[Aleksander Osiecki]], [[Andrzej Osikowicz]], [[Jan Patrzyk]], [[Jan Pawlicki]], [[Jan Poddębniak]], [[Jan Raczkowski]], [[Jan Sielewicz]], [[Adam Skałbania]], [[Franciszek Smorczewski]], [[Witold Stolarczyk]], [[Adam Sztark]], [[Witold Szymczukiewicz]], [[Ludwik Wolski]], [[Ludwik Wrodarczyk]], [[Mieczysław Zawadzki]], [[Jan Zawrzycki]], [[Ignacy Życzyński]].<ref>[http://www.idziemy.pl/kosciol/antysemici-czy-sprawiedliwi/2/ "Antysemici czy sprawiedliwi?" - katolicki portal "Idziemy"]</ref><ref>[http://ipn.gov.pl/publikacje/dodatki-historyczne-do-prasy/ksieza-ratujacy-zydow "Księża ratujący Żydów" – „Nasz Dziennik”, 9/2011 (52)]</ref>


Vyznamenány byly i jeptišky z [[Františkánky rodiny Mariiny|řádu Františkánek rodiny Mariiny]], které spolupracovaly s Żegotou v zachraňování Židů a především dětí z ghetta. Díky rozhodnutí matky představené [[Matylda Getter|Matyldě Getter]], která souhlasila s přijetím každého dítěte, které se k nim z ghetta dostalo získalo okolo pěti set dětí úkryt v katolických sirotčincích.<ref>''Siostry Rodziny Maryi z pomocą dzieciom polskim i żydowskim w Międzylesiu i Aninie'', Biblioteka Wawerska, Warszawa 2006.</ref><ref>''Za cenę życia'', „Ład” 17/1983 (24 kwietnia 1983)</ref>
Vyznamenány byly i jeptišky z [[Františkánky rodiny Mariiny|řádu Františkánek rodiny Mariiny]], které spolupracovaly s Żegotou v zachraňování Židů a především dětí z ghetta. Díky rozhodnutí matky představené [[Matylda Getter|Matyldy Getter]], která souhlasila s přijetím každého dítěte, které se k nim z ghetta dostalo, získalo okolo pěti set dětí úkryt v katolických sirotčincích.<ref>''Siostry Rodziny Maryi z pomocą dzieciom polskim i żydowskim w Międzylesiu i Aninie'', Biblioteka Wawerska, Warszawa 2006.</ref><ref>''Za cenę życia'', „Ład” 17/1983 (24 kwietnia 1983)</ref>


{{Podrobně|Żegota}}
{{Podrobně|Żegota}}


Velkou skupinu vyznamenaných stanoví členové a spolupracovníci [[Żegota|Żegoty]], jediné organizace svého typu v okupované Evropě, která byla vytvořena za účelem pomáhání Židům přežít. Skupina byla tvořená nejen Židy, ale i členy katolických organizací jako [[Front Odrodzenia Polski]] reprezentované [[Zofia Kossak|Zofií Kossak-Szczuckou]], členy [[Polska Partia Socjalistyczna|Polské socialistické strany]] a lidskoprávních aktivistů. Medaili získali také lídři a členové Żegoty jako byla šéfová sekce dětské Żegoty - [[Irena Sendler]], zakladatelé organizace - [[Zofia Kossak]], [[Witold Bieńkowski]], [[Ferdynand Arczyński]], a mnoho jiných členů a dobrovolníků nosících Židům pomoc v okupovaném Polsku<ref>Andrzej Krzysztof Kunert, Andrzej Friszke (red.): „Żegota” Rada Pomocy Żydom 1942–1945, 2002 ISBN 83-916666-0-3.</ref><ref>Teresa Prekerowa: Konspiracyjna Rada Pomocy Żydom w Warszawie 1942-1945, Warszawa 1982, wyd. Państwowy Instytut Wydawniczy, ISBN 8306006224</ref>.
Velkou skupinu vyznamenaných tvoří členové a spolupracovníci [[Żegota|Żegoty]], jediné organizace svého typu v okupované Evropě, která byla vytvořena za účelem pomáhání Židům přežít. Skupina byla tvořená nejen Židy, ale i členy katolických organizací jako [[Front Odrodzenia Polski]] reprezentované [[Zofia Kossak|Zofií Kossak-Szczuckou]], členy [[Polska Partia Socjalistyczna|Polské socialistické strany]] a lidskoprávních aktivistů. Medaili získali také lídři a členové Żegoty jako byla vedoucí dětské sekce Żegoty - [[Irena Sendler]], zakladatelé organizace - [[Zofia Kossak]], [[Witold Bieńkowski]], [[Ferdynand Arczyński]], a mnoho jiných členů a dobrovolníků obstarávajících a nosících Židům jídlo v okupovaném Polsku<ref>Andrzej Krzysztof Kunert, Andrzej Friszke (red.): „Żegota” Rada Pomocy Żydom 1942–1945, 2002 ISBN 83-916666-0-3.</ref><ref>Teresa Prekerowa: Konspiracyjna Rada Pomocy Żydom w Warszawie 1942-1945, Warszawa 1982, wyd. Państwowy Instytut Wydawniczy, ISBN 8306006224</ref>.


Medailemi byly oceněni i lidé, kteří se na pomoci nepodíleli bezprostředně, nýbrž informováním Západní veřejnosti o holokaustu a organizováním pomoci. Nejznámější oceněnou osobou je kurýr polského odboje a autor takzvaných "[[Karského zpráv]]" - [[Jan Karski]].
Medailemi byli oceněni i lidé, kteří se na pomoci nepodíleli bezprostředně, nýbrž informováním Západní veřejnosti o holokaustu a organizováním pomoci. Nejznámější oceněnou osobou je kurýr polského odboje a autor takzvaných "[[Karského zpráv]]" - [[Jan Karski]].


Velkou skupinou vyznamenaných tvoří i Poláci zavraždění nacisty pro ukrývání nebo pomoc Židům v průběhu okupace. Jsou to nejčastěji jedinci, ale byly i situace, ve kterých byla jako trest za ukrytí Židů spálena celá ves. Proti vískám, kde byli nalezeni Židé Němci používali zádadu kolektivní zodpovědnosti, trestajíc i ty, kteří se jakékoli pomoci Židům neúčastnili a provinili se pouze možnou vědomostí o jejich ukrývání se. Často tedy pro odsouzení k smrti stačila pouhá přítomnost ve vsi v čase objevení Židů. Nejvíce znané vsi s takovýmto osudem jsou [[Stary Ciepielów|Ciepielów Stary]] a [[Rekówka]].
Velkou skupinou vyznamenaných tvoří i Poláci zavraždění nacisty pro ukrývání nebo pomoc Židům v průběhu okupace. Jsou to nejčastěji jedinci, ale byly i situace, ve kterých byla jako trest za ukrytí Židů spálena celá ves. Proti vískám, kde byli nalezeni Židé, Němci používali zádadu kolektivní zodpovědnosti, trestajíc i ty, kteří se jakékoli pomoci Židům neúčastnili a provinili se pouze možnou vědomostí o jejich ukrývání se. Často tedy pro odsouzení k smrti stačila pouhá přítomnost ve vsi v čase objevení Židů. Nejvíce známé vsi s takovýmto osudem jsou [[Stary Ciepielów|Ciepielów Stary]] a [[Rekówka]].


== Vyznamenaní ==
== Vyznamenaní ==
Řádek 52: Řádek 52:
* [[Wincenty Baranek]] se ženou Łucjou - zastřelení spolu s jimi ukrývanými Židy ve vsi [[Siedliska]] pod [[Miechów|Miechowem]]<ref name="Polrat">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20</ref>
* [[Wincenty Baranek]] se ženou Łucjou - zastřelení spolu s jimi ukrývanými Židy ve vsi [[Siedliska]] pod [[Miechów|Miechowem]]<ref name="Polrat">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20</ref>
* [[Władysław Bartoszewski]] - pomoc Židům<ref name="Polrat">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20</ref>,
* [[Władysław Bartoszewski]] - pomoc Židům<ref name="Polrat">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20</ref>,
* [[Witold Bieńkowski]] - spoluzaložitel Żegoty<ref name="Polrat21">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21</ref>,
* [[Witold Bieńkowski]] - spoluzakladatel Żegoty<ref name="Polrat21">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21</ref>,
* [[Anna Borkowska]] - zachránila 17 mladých sionistů, ukrývajíc je v sirotčinci
* [[Anna Borkowska]] - zachránila 17 mladých sionistů, ukrývajíc je v sirotčinci
* [[Franciszek Banasiewicz]] se ženou Magdalenou a dětmi ukrýval 15 osob v bunkru v okolí [[Přemyšl]]i
* [[Franciszek Banasiewicz]] se ženou Magdalenou a dětmi ukrýval 15 osob v bunkru v okolí [[Přemyšl]]i
* [[Szczepan Bradło]] - spolu s rodinou, zachránil 16 osob po úkrytech
* [[Szczepan Bradło]] - spolu s rodinou zachránil 16 osob po úkrytech
* [[Władysława Choms]] - pomoc v útěcích a ukrývání Židů ze Lvivského ghetta<ref name="Polrat21">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21</ref>
* [[Władysława Choms]] - pomoc v útěcích a ukrývání Židů ze Lvovského ghetta<ref name="Polrat21">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21</ref>
* [[Zofia Czerwińska]] - zatčena Gestapem za ukrývání dvou Židů z ghetta a deportovaná do koncentračního tábora Auschwitz, kde zemřela.<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Zofia Czerwińska]] - zatčena Gestapem za ukrývání dvou Židů z ghetta a deportovaná do koncentračního tábora Auschwitz, kde zemřela.<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Krystyna Dańko]] - ukrývala čtyřčlennou židovskou rodinu
* [[Krystyna Dańko]] - ukrývala čtyřčlennou židovskou rodinu
* [[Jan Dobraczyński]] - umisťoval židovské děti do [[Katolicismus|katolických]] sirotčinců
* [[Jan Dobraczyński]] - umisťoval židovské děti do [[Katolicismus|katolických]] sirotčinců
* [[Maria Fedecka]] - zachránila dvanáctiosobovou rodinu ukrývajíc jí ve [[Wilno|Vilně]]
* [[Maria Fedecka]] - zachránila dvanáctičlennou rodinu ukrývajíc jí ve [[Wilno|Vilně]]
* [[Mieczysław Fogg]] - ukrýval ve svém bytě své židovské přátele a židovskou rodinu<ref name="KSSP">Księga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233</ref>,
* [[Mieczysław Fogg]] - ukrýval ve svém bytě své židovské přátele a židovskou rodinu<ref name="KSSP">Księga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233</ref>,
* [[Andrzej Garbuliński]] - zavražděný spolu se synem za ukrývání rodiny Apfelbeinů
* [[Andrzej Garbuliński]] - zavražděný spolu se synem za ukrývání rodiny Apfelbeinů
* [[Antoni Gawryłkiewicz]] - zachránil tři židovské rodiny(celkem 16 osob)
* [[Antoni Gawryłkiewicz]] - zachránil tři židovské rodiny (celkem 16 osob)
* [[Matylda Getter]] - jeptiška, která ukrývala 550 židovských dětí z [[Getto warszawskie|getta warszawskiego]] v katolických sirotčincích<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Matylda Getter]] - jeptiška, která ukrývala 550 židovských dětí z [[Getto warszawskie|getta warszawskiego]] v katolických sirotčincích<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Marceli Godlewski]] - katolický kněz, který ukrýval okolo sta Židů a falšoval pro ně křestní listy<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Marceli Godlewski]] - katolický kněz, který ukrýval okolo sta Židů a falšoval pro ně křestní listy<ref name="Polrat22">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22</ref>
* [[Julian Grobelny]] se ženou Halinou, zachránil velkou skupinu židovských dětí (šéf [[Żegota|Żegoty]])<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>
* [[Julian Grobelny]] se ženou Halinou zachránil velkou skupinu židovských dětí (vedoucí [[Żegota|Żegoty]])<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>
* [[Irena Opdyke|Irena Gut]] - zachránila 16 Židů<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>
* [[Irena Opdyke|Irena Gut]] - zachránila 16 Židů<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>
* [[Antoni Imiołek]] spolu se ženou Czesławou ukrývali přes celou válku dva Židy<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>,
* [[Antoni Imiołek]] spolu se ženou Czesławou ukrývali přes celou válku dva Židy<ref name="Polrat23">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23</ref>,
Řádek 78: Řádek 78:
* [[Jan Karski]] - publikoval první [[Zprávy karského|oficiální zprávy o holokaustu]]
* [[Jan Karski]] - publikoval první [[Zprávy karského|oficiální zprávy o holokaustu]]
* [[Loda Komarnicka]] - obstarávání padělaných dokumentů, jídla a informací Židům z ghetta<ref name="Polrat24">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24</ref>
* [[Loda Komarnicka]] - obstarávání padělaných dokumentů, jídla a informací Židům z ghetta<ref name="Polrat24">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24</ref>
* [[Zofia Kossak-Szczucka]] - pomoc stovkám Židů, především dětem (spoluzaložitelka [[Żegota|Żegoty]])<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Zofia Kossak-Szczucka]] - pomoc stovkám Židů, především dětem (spoluzakladatelka [[Żegota|Żegoty]])<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Maria Kotarba]] - nazývaná ''Andělem z Auschwitz'' dodávala jídlo a léky Židovkám v táboře
* [[Maria Kotarba]] - nazývaná ''Andělem z Auschwitz'' dodávala jídlo a léky Židovkám v táboře
| style="width:50%; vertical-align:Top;"|
| style="width:50%; vertical-align:Top;"|
Řádek 89: Řádek 89:
* [[Adam Kowalski]] spolu se ženou Bronisławou a pěti dětmi zavražděni pro ukrývání Židů v [[Ciepielów|Ciepielowě]]<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Adam Kowalski]] spolu se ženou Bronisławou a pěti dětmi zavražděni pro ukrývání Židů v [[Ciepielów|Ciepielowě]]<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Władysław Kowalski]] - ukrýval 50 Židů v okolí Varšavy
* [[Władysław Kowalski]] - ukrýval 50 Židů v okolí Varšavy
* [[Stefan Korboński]] - podával informace Londýnské exilové vládě a [[BBC]] o eksterminaci Židů<ref name="Polrat24">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24</ref>,
* [[Stefan Korboński]] - podával informace Londýnské exilové vládě a [[BBC]] o vyhlazování Židů<ref name="Polrat24">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24</ref>,
* [[Wanda Krahelska]] - ukrývala vdovu po židovském historikovi [[Szymon Aszkenazy|Szymonu Aszkenazym]]<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Wanda Krahelska]] - ukrývala vdovu po židovském historikovi [[Szymon Aszkenazy|Szymonu Aszkenazym]]<ref name="Polrat25">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25</ref>
* [[Jerzy Krępeć]] se ženou Irenou – zachránili více než 30 Židů ve svých nemovitostech nedaleko [[Płock]]u
* [[Jerzy Krępeć]] se ženou Irenou – zachránili více než 30 Židů ve svých nemovitostech nedaleko [[Płock]]u
Řádek 97: Řádek 97:
* [[Czesław Miłosz]] spolu s bratrem [[Andrzej Miłosz|Andrzejem]] ukrývali Židy v době války<ref name="KSSP">Księga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233</ref>
* [[Czesław Miłosz]] spolu s bratrem [[Andrzej Miłosz|Andrzejem]] ukrývali Židy v době války<ref name="KSSP">Księga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233</ref>
* [[Igor Newerly]] – zachránil památník [[Janusz Korczak|Janusze Korczaka]], ukrýval židovské novináře z ghetta
* [[Igor Newerly]] – zachránil památník [[Janusz Korczak|Janusze Korczaka]], ukrýval židovské novináře z ghetta
* [[Wacław Nowiński]] se ženou Janinou a synem Wacławem - policista, člen[[Granátová policie|granátové policie]], pomoc v ukrývání Židů
* [[Wacław Nowiński]] se ženou Janinou a synem Wacławem - policista, člen [[Granátová policie|granátové policie]], pomoc v ukrývání Židů
* [[Tadeusz Pankiewicz]] – vedl jedinou lékárnu v Krakovském ghettu a rozdával zadarmo léky
* [[Tadeusz Pankiewicz]] – vedl jedinou lékárnu v Krakovském ghettu a rozdával zadarmo léky
* Alfreda i [[Bolesław Pietraszek]] – zachránili 18 osob z několika židovských rodin
* Alfreda i [[Bolesław Pietraszek]] – zachránili 18 osob z několika židovských rodin
* Siostry Podgórskie, Helena a [[Stefania Burzminska]]) přes dva a půl roku ukrývaly 13 Židů v [[Přemyśl]]i
* „Siostry Podgórskie“, Helena a [[Stefania Burzminska]] přes dva a půl roku ukrývaly 13 Židů v [[Přemyśl]]i
* [[Jan Puchalski]] spolu se ženou Annou přes 17 měsíců ukrýval 6 Žisů v [[Łosośna Wielka|Łosośné]]
* [[Jan Puchalski]] spolu se ženou Annou přes 17 měsíců ukrýval 6 Židů v [[Łosośna Wielka|Łosośné]]
* [[Franciszek Raszeja]] - zatknut [[Gestapo|Gestapem]] během operace Žida z ghetta a zavražděn spolu s pacientem, jeho rodinou, židovskými lékaři a ošetřovatelkou<ref name="Polrat26">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 26</ref>
* [[Franciszek Raszeja]] - zatknut [[Gestapo|Gestapem]] během operace Žida z ghetta a zavražděn spolu s pacientem, jeho rodinou, židovskými lékaři a ošetřovatelkou<ref name="Polrat26">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 26</ref>
* [[Konrad Rudnicki]] s matkou Marií - ukrývali rodinu Weintraubů
* [[Konrad Rudnicki]] s matkou Marií - ukrývali rodinu Weintraubů
* [[Jadwiga Sałek]] - zastřelená spolu s jedenácti Židovkami v bytě židovské rodiny<ref name="Polrat27">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 27</ref>,
* [[Jadwiga Sałek]] - zastřelená spolu s jedenácti Židovkami v bytě židovské rodiny<ref name="Polrat27">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 27</ref>,
* [[Bolesław Szczygieł]] spolu se ženou Irenou a dětmi přez 8 měsíců ukrývali [[Ruth Gruener]]ovou před [[Gestapo|Gestapem]] ve [[Lwów|Lvově]]
* [[Bolesław Szczygieł]] spolu se ženou Irenou a dětmi přes 8 měsíců ukrývali [[Ruth Gruener]]ovou před [[Gestapo|Gestapem]] ve [[Lwów|Lvově]]
* [[Irena Sendler]] - zachránila přes dva a půl tisíce židovských dětí z Varšavského ghetta
* [[Irena Sendler]] - zachránila přes dva a půl tisíce židovských dětí z Varšavského ghetta
* [[Henryk Sławik]] - pomohl zachránit okolo pěti tisíc polských Židů v Budapešti paděláním pro ně árijských pasů
* [[Henryk Sławik]] - pomohl zachránit okolo pěti tisíc polských Židů v Budapešti tím, že pro ně padělal árijské pasy
* [[Leopold Socha]] - oceněn spolu se ženou Magdalenou za ukrývání deseti Židů ve Lvovských kanálech
* [[Leopold Socha]] - oceněn spolu se ženou Magdalenou za ukrývání deseti Židů ve Lvovských kanálech
* Barbara a [[Jerzy Szacki]] - ukrývání Židů
* Barbara a [[Jerzy Szacki]] - ukrývání Židů
* [[Józef Tkaczyk]] se ženou Zofią a dcerou Genowefou ukrývali rodinu Kurců
* [[Józef Tkaczyk]] se ženou Zofiou a dcerou Genowefou ukrývali rodinu Kurců
* [[Józef Ulma]] spolu se ženou Wiktorií a šesti dětmi ukrýval v [[Markowa|Markowé]] 8 Židů, za což byli všichni postříleni německou policií
* [[Józef Ulma]] spolu se ženou Wiktorií a šesti dětmi ukrýval v [[Markowa|Markowé]] 8 Židů, za což byli všichni postříleni německou policií
* [[Rudolf Weigl]] - lékařská pomoc a ukrývání Židů
* [[Rudolf Weigl]] - lékařská pomoc a ukrývání Židů
Řádek 122: Řádek 122:
[[File:Ceremonia wręczenia medali Sprawiedliwy wśród Narodów Świata Senat RP 2012 02.JPG|thumb|Medaile a čestné diplomy posmrtně udělené skupině polských Spravedlivých v roce 2012]]
[[File:Ceremonia wręczenia medali Sprawiedliwy wśród Narodów Świata Senat RP 2012 02.JPG|thumb|Medaile a čestné diplomy posmrtně udělené skupině polských Spravedlivých v roce 2012]]
[[File:Sendlerowa-drzewko.JPG|thumb |Strom [[Irena Sendler|Ireny Sendler]] v [[Jad Vašem]] ]]
[[File:Sendlerowa-drzewko.JPG|thumb |Strom [[Irena Sendler|Ireny Sendler]] v [[Jad Vašem]] ]]
Ambasáda Izraele v Polsku organizuje několik slavnostních udělení medailí polským Spravedlivým ročně.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.senat.gov.pl/aktualnosci/art,346,ceremonia-wreczenia-medali-sprawiedliwy-wsrod-narodow-swiata.html | titul = Ceremonia wręczenia medali Sprawiedliwy wśród Narodów Świata | data = 17 května 2012 | datum přístupu= 2013-09-13}}</ref> Skoro všichni jsou vyznamenáváni posmrtně. Krom toho se ale také mimo rámec tohoto ocenění zabývá díky projektu Polští Spravedliví – Navrácení paměti vzpomínkou na Poláky, kteří Židy zachraňovali. Tento projekt je realizován pod záštitou [[Muzeum historie polských Židů ve Varšavě|Muzea historie polských Židů]].<ref name=msz>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.msz.gov.pl/Konferencja,Dyplomacji,Publicznej,i,Kulturalnej,22598.html | titul = Konferencja Dyplomacji Publicznej i Kulturalnej | opublikowany = Ministerstwo Spraw Zagranicznych Rzeczypospolitej Polskiej | data = 2008.10.27|archiwum=http://web.archive.org/web/20081101104455/http://www.msz.gov.pl/Konferencja,Dyplomacji,Publicznej,i,Kulturalnej,22598.html|zarchiwizowano=2008-11-01}}</ref>
Ambasáda Izraele v Polsku ročně organizuje několik slavnostních udělení medailí polským Spravedlivým.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.senat.gov.pl/aktualnosci/art,346,ceremonia-wreczenia-medali-sprawiedliwy-wsrod-narodow-swiata.html | titul = Ceremonia wręczenia medali Sprawiedliwy wśród Narodów Świata | data = 17 května 2012 | datum přístupu= 2013-09-13}}</ref> Skoro všichni jsou vyznamenáváni posmrtně. Krom toho se ale také mimo rámec tohoto ocenění zabývá díky projektu Polští Spravedliví – Navrácení paměti vzpomínkou na Poláky, kteří Židy zachraňovali. Tento projekt je realizován pod záštitou [[Muzeum historie polských Židů ve Varšavě|Muzea historie polských Židů]].<ref name=msz>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.msz.gov.pl/Konferencja,Dyplomacji,Publicznej,i,Kulturalnej,22598.html | titul = Konferencja Dyplomacji Publicznej i Kulturalnej | opublikowany = Ministerstwo Spraw Zagranicznych Rzeczypospolitej Polskiej | data = 2008.10.27|archiwum=http://web.archive.org/web/20081101104455/http://www.msz.gov.pl/Konferencja,Dyplomacji,Publicznej,i,Kulturalnej,22598.html|zarchiwizowano=2008-11-01}}</ref>


Projekt samotný má počátky v roce 2007<ref name=rp>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.rp.pl/artykul/139779.html?print=tak&p=0 | autor = [[Ewa K. Czaczkowska]] | titul = Uratujmy pamięć o Sprawiedliwych | opublikowany = Rzeczpospolita (www.rp.pl) | data = 27-05-2008}}</ref> ve Sdružení židovského historického ústavu v Polsku a to přímo z iniciativy [[Ewa Junczyk-Ziomecka|Ewy Junczyk-Ziomecké]] a Ewy Wierzyńské (tehdy zástupkyň ředitele Muzea historie polských Židů.<ref name=rp/>) Patronem projektu se stal tehdejší prezident, [[Lech Kaczyński]].
Projekt samotný má počátky v roce 2007<ref name=rp>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.rp.pl/artykul/139779.html?print=tak&p=0 | autor = [[Ewa K. Czaczkowska]] | titul = Uratujmy pamięć o Sprawiedliwych | opublikowany = Rzeczpospolita (www.rp.pl) | data = 27-05-2008}}</ref> ve Sdružení židovského historického ústavu v Polsku a to přímo z iniciativy [[Ewa Junczyk-Ziomecka|Ewy Junczyk-Ziomecké]] a Ewy Wierzyńské (tehdy zástupkyň ředitele Muzea historie polských Židů.<ref name=rp/>) Patronem projektu se stal tehdejší prezident, [[Lech Kaczyński]].


=== Cíle ===
=== Cíle ===
Hlavní ideou projektu je připomínání lidí, kteří riskovali vlastní život, aby zachránili Židy z před [[Holocaust|jistou smrtí]]. Cílem projektu je tedy popularizování zachránců a to jak těch, kteří vyznamenání dostali, tak i těch, kteří jej neobdrželi.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://grekokatolicy.pl/aktualnosci/sprawiedliwi-i-pominieci.-bracia-klemens-i-andrzej-szeptyccy..html | titul = Sprawiedliwi i pominięci. Bracia Klemens i Andrzej Szeptyccy. | opublikowany = Grekokatolicy – ekumeniczny portal greckokatolicki | data = }}</ref> Příběhy pomoci jsou prezentovány na dvoujazyčném portálu Polscy Sprawiedliwi.<ref name=przewodnikkat>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.przewodnik-katolicki.pl/nr/historia/sprawiedliwi.html | autor = Jacek Rajkowski | titul = Sprawiedliwi | opublikowany = Przewodnik Katolicki 13/2010 (www.przewodnik-katolicki.pl)}}</ref>
Hlavní ideou projektu je připomínání lidí, kteří riskovali vlastní život, aby zachránili Židy před [[Holocaust|jistou smrtí]]. Cílem projektu je tedy popularizování zachránců a to jak těch, kteří vyznamenání dostali, tak i těch, kteří jej neobdrželi.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://grekokatolicy.pl/aktualnosci/sprawiedliwi-i-pominieci.-bracia-klemens-i-andrzej-szeptyccy..html | titul = Sprawiedliwi i pominięci. Bracia Klemens i Andrzej Szeptyccy. | opublikowany = Grekokatolicy – ekumeniczny portal greckokatolicki | data = }}</ref> Příběhy pomoci jsou prezentovány na dvoujazyčném portálu Polscy Sprawiedliwi.<ref name=przewodnikkat>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.przewodnik-katolicki.pl/nr/historia/sprawiedliwi.html | autor = Jacek Rajkowski | titul = Sprawiedliwi | opublikowany = Przewodnik Katolicki 13/2010 (www.przewodnik-katolicki.pl)}}</ref>


=== Činnost ===
=== Činnost ===
Projekt se zabývá hlavně dokumentací polské pomoci Židům a prezentací této pomoci v rámci edukačních činností. Výzkum je prováděn jak v [[Polsko|Polsku]], tak i v [[Izrael]]i. Intenzivní vědecké úsilí probíhalo hlavně v letech 2007-2010. Rozhovory se svědky pomoci, zachraňujícími i zachraňovanými prováděli zkušenní výzkumníci.<ref name=przewodnikkat/> Pro výzkumné účely byly použité i relace dostupné v archivu [[Židovský historický institut Emanuela Ringelbluma|Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma]] ve Varšavě a archivu Institutu [[Jad vašem]] v [[Jeruzalém]]ě.
Projekt se zabývá hlavně dokumentací polské pomoci Židům a prezentací této pomoci v rámci edukačních činností. Výzkum je prováděn jak v [[Polsko|Polsku]], tak i v [[Izrael]]i. Intenzivní vědecké úsilí probíhalo hlavně v letech 2007-2010. Rozhovory se svědky pomoci, zachraňujícími i zachraňovanými prováděli zkušení výzkumníci.<ref name=przewodnikkat/> Pro výzkumné účely byly použity i relace dostupné v archivu [[Židovský historický institut Emanuela Ringelbluma|Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma]] ve Varšavě a archivu Institutu [[Jad vašem]] v [[Jeruzalém]]ě.


V letech 2007, 2008 a 2009 byly ve spolupráci s kanceláří polského prezidenta publikovány tři alba prezentující příběhy několika Spravedlivých.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/cms/pobierz/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Do pobrania | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref>
V letech 2007, 2008 a 2009 byly ve spolupráci s kanceláří polského prezidenta publikovány tři alba prezentující příběhy několika Spravedlivých.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/cms/pobierz/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Do pobrania | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref>
Řádek 136: Řádek 136:
Archiv projektu „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci” je systematicky obohacován relacemi uživatelů projektového portálu, většinou rodinami Spravedlivých. Průběžně shromažďovaná dokumentace příběhů záchran je zpracovávána a na tomtéž portálu i publikována.
Archiv projektu „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci” je systematicky obohacován relacemi uživatelů projektového portálu, většinou rodinami Spravedlivých. Průběžně shromažďovaná dokumentace příběhů záchran je zpracovávána a na tomtéž portálu i publikována.


Základy strany tvoří kolekce,<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/helpstory/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Historie pomocy | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref> která zahrnuje přes 600 zpracovaných příběhů. Texty jsou doplněné o obrázky a fotky, dokumenty fragmenty rozhovorů a útržky videorozhovorů. Portál krom toho shromažďuje i jiné informace, které se týkají Spravedlivých a odkazy k dalším zdrojům: knihám, filmům, rádiovým rozhovorům a novinovým článkům. Lidé, kteří by měli zájem podělit se svým příběhem z války nebo hledající svědky událostí mohou publikovat svůj text v sekci ''Tvůj příběh''.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/cms/wasze-opowiesci/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Twoja opowieść | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref> Na stránce je i nabídka vzdělávacích programů spolu se zpřístupněnými materiály pro učitele.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/1634/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Scenariusze zajęć |opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 21 października 2011}}</ref>
Základy strany tvoří kolekce,<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/helpstory/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Historie pomocy | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref> která zahrnuje přes 600 zpracovaných příběhů. Texty jsou doplněné o obrázky a fotky, dokumenty, fragmenty rozhovorů a útržky videorozhovorů. Portál krom toho shromažďuje i jiné informace, které se týkají Spravedlivých a odkazy k dalším zdrojům: knihám, filmům, rádiovým rozhovorům a novinovým článkům. Lidé, kteří by měli zájem podělit se svým příběhem z války nebo hledající svědky událostí mohou publikovat svůj text v sekci ''Tvůj příběh''.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.sprawiedliwi.org.pl/pl/cms/wasze-opowiesci/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Twoja opowieść | opublikowany = www.sprawiedliwi.org.pl}}</ref> Na stránce je i nabídka vzdělávacích programů spolu se zpřístupněnými materiály pro učitele.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/1634/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Scenariusze zajęć |opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 21 października 2011}}</ref>


Strana je propojená s portálem [[Wirtualny Sztetl]] a stránkami jako je [[Facebook]] a [[Twitter]]. Na [[YouTube]] je krom toho možné nalézt videa spojená s projektem.
Strana je propojená s portálem [[Wirtualny Sztetl]] a stránkami jako je [[Facebook]] a [[Twitter]]. Na [[YouTube]] je krom toho možné nalézt videa spojená s projektem.


V rámci projektu jsou neustále vytvářeny různé vzdělávací projekty cílené na mládež.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.dzieciholocaustu.org.pl/szab13.php?s=aktualnosci094_01.php | titul = Projekt Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = Stowarzyszenie Dzieci Holocaustu}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://wwsi.edu.pl/pg.php/news/polscy_sprawiedliwi_xxx_przywr__/543/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = Warszawska Wyższa Szkoła Informatyki | data = 2011-11-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.przezhistorie.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=26:polscy-sprawiedliwi-przywracanie-pamici&catid=24:historia20&Itemid=30 | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = www.przezhistorie.pl | data = 8 kwietnia 2011}}</ref> organizovány jsou i školení pro učitele.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/477/ | titul = Szkolenie dla badaczy w ramach projektu Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 10 marca 2008}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/warsztaty-w-poznaniu/ | titul = Warsztaty w Poznaniu | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data =}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/1832/ | titul = Warsztaty dla nauczycieli w Krakowie | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 11 kwietnia 2012}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.kuratorium.waw.pl/pl/news/1619/program-polscy-sprawiedliwi-przywracanie-pami%C4%99ci.html | autor = Magdalena Deluga | titul = Program „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci” | opublikowany = Kuratorium Oświaty w Warszawie | data = 2010.10.12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://pl.auschwitz.org/m/index.php?option=com_content&task=view&id=1065&Itemid=10 | titul = Seminarium poświęcone pamięci Henryka Sławika | opublikowany = Miejsce Pamięci i Muzeum Auschwitz-Birkenau | data = 25.09.2009}}</ref>
V rámci projektu jsou neustále vytvářeny různé vzdělávací projekty cílené na mládež.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.dzieciholocaustu.org.pl/szab13.php?s=aktualnosci094_01.php | titul = Projekt Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = Stowarzyszenie Dzieci Holocaustu}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://wwsi.edu.pl/pg.php/news/polscy_sprawiedliwi_xxx_przywr__/543/ | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = Warszawska Wyższa Szkoła Informatyki | data = 2011-11-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.przezhistorie.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=26:polscy-sprawiedliwi-przywracanie-pamici&catid=24:historia20&Itemid=30 | titul = Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci | opublikowany = www.przezhistorie.pl | data = 8 kwietnia 2011}}</ref> Organizovány jsou i školení pro učitele.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/477/ | titul = Szkolenie dla badaczy w ramach projektu Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 10 marca 2008}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/warsztaty-w-poznaniu/ | titul = Warsztaty w Poznaniu | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data =}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.jewishmuseum.org.pl/pl/cms/aktualnosci/1832/ | titul = Warsztaty dla nauczycieli w Krakowie | opublikowany = Muzeum Historii Żydów Polskich | data = 11 kwietnia 2012}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.kuratorium.waw.pl/pl/news/1619/program-polscy-sprawiedliwi-przywracanie-pami%C4%99ci.html | autor = Magdalena Deluga | titul = Program „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci” | opublikowany = Kuratorium Oświaty w Warszawie | data = 2010.10.12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://pl.auschwitz.org/m/index.php?option=com_content&task=view&id=1065&Itemid=10 | titul = Seminarium poświęcone pamięci Henryka Sławika | opublikowany = Miejsce Pamięci i Muzeum Auschwitz-Birkenau | data = 25.09.2009}}</ref>


Problematika Spravedlivých je popularizovaná i díky jeho zapojení na vědeckých konferencích.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.ksiegarnia-europejska.pl/modules.php?name=Sklep&plik=lista&nazwa=opis&nr_katal=9788360430187&spisTR=1&store_id=2 | titul = Aktualne Zagrożenia Dla Wartości Związanych Z Wielokulturowością Materiały Międzynarodowej Konferencji Naukowej}}</ref> nebo ve spojení s patronátem polských úřadů.<ref name=msz/>.
Problematika Spravedlivých je popularizovaná i díky jeho zapojení na vědeckých konferencích.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.ksiegarnia-europejska.pl/modules.php?name=Sklep&plik=lista&nazwa=opis&nr_katal=9788360430187&spisTR=1&store_id=2 | titul = Aktualne Zagrożenia Dla Wartości Związanych Z Wielokulturowością Materiały Międzynarodowej Konferencji Naukowej}}</ref> nebo ve spojení s patronátem polských úřadů.<ref name=msz/>.
Řádek 146: Řádek 146:
== Památka ==
== Památka ==


* V roce 2002 roku vznikl dokumentární film v režii W. Lindwera "Kurierzy, których nikt nie słuchał" o misi [[Jan Karski|Jana Karského]] a jiných Polácích usilujících o získání pozornosti Západu ohledně holokaustu v okupovaném Polsku.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2002 vznikl dokumentární film v režii W. Lindwera "Kurierzy, których nikt nie słuchał" o misi [[Jan Karski|Jana Karského]] a jiných Polácích usilujících o získání pozornosti Západu ohledně holokaustu v okupovaném Polsku.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2002 roku byl natočen dokumentární film "Lista Sendlerowej" v režii M. Dudziewicz spojující jak dokumentární obrázky a fotky, tak i divadelní inscenace na téma Ireny Sendler.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2002 byl natočen dokumentární film "Lista Sendlerowej" v režii M. Dudziewicz spojující jak dokumentární obrázky a fotky, tak i divadelní inscenace na téma Ireny Sendler.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2003 byla natočena filmová reportáž "Mój tata Henryk Sławik", ve které [[Krystyna Kutermak]], dcera Henryka Sławika vzpomíná o skutcích svého otce. O rok později i dokumentární film "Henryk Sławik - polski Wallenberg" v režii M. Maldis zasvěcený Henryku Sławikovi.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2003 byla natočena filmová reportáž "Mój tata Henryk Sławik", ve které [[Krystyna Kutermak]], dcera Henryka Sławika vzpomíná o skutcích svého otce. O rok později i dokumentární film "Henryk Sławik - polski Wallenberg" v režii M. Maldis zasvěcený Henryku Sławikovi.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2004 roku vznikl dokumentární film v režii A. Baczyńskiego "Cena życia" o zavraždění rodiny Ulmů z Markové pro ukrývání Židů.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2004 vznikl dokumentární film v režii A. Baczyńskiego "Cena życia" o zavraždění rodiny Ulmů z Markové pro ukrývání Židů.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2004 roku vznikl film "Łyżeczka życia" pojednávající o příběhu [[Elżbieta Ficowska|Elżbiety Ficowské]], vyvezené z Varšavského ghetta dětskou odnoží Żegoty.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2004 vznikl film "Łyżeczka życia" pojednávající o příběhu [[Elżbieta Ficowska|Elżbiety Ficowské]], vyvezené z Varšavského ghetta dětskou odnoží Żegoty.<ref name="Polrat41">Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41</ref>
* V roce 2008 roku byl natočen polský dokumentární film „Polscy Sprawiedliwi" v režii [[Julia Popławska|Julii Popławské]],
* V roce 2008 byl natočen polský dokumentární film „Polscy Sprawiedliwi" v režii [[Julia Popławska|Julii Popławské]],
* V roce 2009 roku vznikl americký celovečerní film ''[[Dzieci Ireny Sendlerowej]]'' v režii [[John Kent Harrison|Johna Kenta Harrisona]], vyprávějící životní příběh [[Irena Sendlerowa|Ireny Sendler]].
* V roce 2009 vznikl americký celovečerní film ''[[Dzieci Ireny Sendlerowej]]'' v režii [[John Kent Harrison|Johna Kenta Harrisona]], vyprávějící životní příběh [[Irena Sendlerowa|Ireny Sendler]].
* V roce 2009 roku byl natočen polský válečný [[seriál]] zasvěcený Spravedlivým pod stejnojmenným názvem ''"[[Sprawiedliwi (televizní seriál)|Sprawiedliwi]]"''. Byl produkován [[Akson Studio|studiem Akson]] v režii [[Waldemar Krzystek|Waldemara Krzystka]]
* V roce 2009 byl natočen polský válečný [[seriál]] zasvěcený Spravedlivým pod stejnojmenným názvem ''"[[Sprawiedliwi (televizní seriál)|Sprawiedliwi]]"''. Byl produkován [[Akson Studio|studiem Akson]] v režii [[Waldemar Krzystek|Waldemara Krzystka]]
*V roce 2011 bylo natočeno [[Polsko|polsko]]-[[Německo|německo]]-[[Kanada|kanadské]] válečné drama ''[[W Ciemności]]'' v režii [[Agnieszka Holland|Agnieszky Holland]], který představuje [[Leopold Socha|Leopolda Sochu]].
*V roce 2011 bylo natočeno [[Polsko|polsko]]-[[Německo|německo]]-[[Kanada|kanadské]] válečné drama ''[[W Ciemności]]'' v režii [[Agnieszka Holland|Agnieszky Holland]], který představuje [[Leopold Socha|Leopolda Sochu]].


Verze z 6. 6. 2015, 19:35

Spravedlivý
mezi národy
Hlavní článek
Holocaust
Lidé, kteří pomáhali Židům
Spravedlivost
Sedm Noemových přikázání
Jad Vašem
Slavní jednotlivci

Damaskinos • Ho • Lutz • Schindler • Sendlerowa • Wallenberg • Palatucci • Sousa-Mendes • Grüninger • Pitter

Národy a skupiny

Čeští spravedliví
Polští spravedliví
Spravedliví podle země

Oznámení velitele SS a policie ve Varšavském distriktu z 5. září 1942 oznamující o hrozbě trestu smrti hrozící za udělení jakékoliv pomoci Židům
Veřejná poprava Michała Kruka a jiných Polaků v Přemyšli jako trest za pomoc Židům, 1943
Oznámení úřadů Generálního gouvernementu ze září 1942, připomínající trest smrti za ukrývání Židů a poskytování obživy
Oznámení velitelů SS a policie v Krakovském distriktu oznamující odsouzení k smrti 73 Poláků, z nichž čtyři byli odsouzeni za pomáhání Židům. 1944
"The Mass Extermination of Jews in German Occupied Poland", takzvaná Raczyńského nóta, brožura publikovaná v prosinci 1942 na základě zpráv karského.

Poláci jsou nejpočetnější skupinou lidí oceněnou izraelským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí Spravedlivý mezi národy, udělovaným Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem.

Polští Spravedliví mezi národy

„Panuje u nás pohled, že se antisemitismus značně vzmohl v průběhu války, že se Poláci těší z neštěstí, které potkalo Židy v městech a městečkách Polska a tak podobně. Opatrný čtenář našich materiálů ale najde stovky dokumentů svědčících o něčem naprosto opačném. V nejednom hlášení si přečte, jak srdečně se polský lid k židovským uprchlíkům choval. Dozvíte se o stovkách případů, kdy venkované po několik dlouhých měsíců ukrývali a dobře krmili židovské uprchlíky z okolních městeček.”. – „Zápisky z ghetta” Emanuel Ringelblum, Varšava 1943.[1]

Vyznamenáním Spravedlivý mezi národy je do tohoto okamžiku vyznamenáno 6454 Poláků; tedy okolo 26% všech vyznamenaných[2]. Poláci jsou na prvním místě vyznamenaných Izraelem, co se pomoci Židům za 2. světové války týče.

Část historiků odhaduje, že množství Poláků pomáhajících Židům je ještě mnohem větší[3]. Historik Hans G. Furth odhaduje počet pomáhajících Poláků na více než jeden milion[4]. Kanadský historik Gunnar S. Paulsson poznamenal, že je pravděpodobné, že medaili Spravedlivý mezi národy si zaslouží až sto tisíc Poláků, další stovky tisíc pomáhaly v menší míře a většina polské společnosti byla minimálně „pozitivně neutrální” (tedy nebyla aktivně zapojená do pomoci Židům, ale ani nekolaborovala s okupačními silami)[5]. Židům pomáhali jednotlivci, celé rodiny i vesnice, část odboje, ale i speciální organizace vytvořené pouze pro tento účel, jakými byla Żegota.

Stav během okupace

Okupační podmínky byly pro ty, kteří Židům pomáhali, velice nepříznivé. Lidé odhodlaní jim pomáhat museli počítat s mnoha překážkami, represemi a dokonce ztrátou vlastního života nebo života své rodiny. V okupovaných územích ve Velkoněmecké říši nebo v Generálním gouvernementu hrozil za pomoc Židům trest smrti a to i pro všechny osoby nacházející se v bytě, ve kterém německá policie nalezla Židy. Tento trest je mnohem přísnější v porovnání s jinými okupovanými zeměmi.[6]. Za pomoc bylo považováno nejen poskytnutí úkrytu, ale i jídla. Trestán byl i obchod s Židy. Nelegální bylo prodávání nebo kupování od nich jakýchkoliv výrobků a často i samotný kontakt s nimi, jelikož nacistická propaganda rozšiřovala informace, že Židé přenášejí tyfus.

Další hrozbou byla činnost takzvaných szmalcowníků, tedy osob, které výměnou za materiální zisk, nebo z ideologických pohnutek donášeli na Poláky, kteří buďto Židy ukrývali, nebo s nimi byli v kontaktu. Tato udání měla za následek represi okupačních úřadů jak proti Židům ukrývajícím se mimo ghetto, tak i proti jim pomáhajícím Polákům. Na 704 polských Spravedlivých bylo vyznamenaných posmrtně, protože byli pro své činy popraveni.[7]. Historici odhadují, že na těchto základech byly popraveny tisíce Poláků.[3]

Charakteristika polských Spravedlivých mezi národy

Výzkumná pracovnice Ella Linde z institutu Jad vašem analizovala motivy, které vedly nežidovské obyvatelstvo k pomoci Židům za Druhé světové války na skupině 4119 Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy a rozdělila je na několik skupin. Největší skupina – celých 49% – se s ukrývanými Židy před válkou dlouhodobě přátelila. Na druhém místě, s 43%, byly spontánní humanitární motivy vycházející z nesouhlasu s nelidským zacházením s Židy nacisty. Mezi zbylé skupiny patří: politcko-ideologická 5,75%, náboženská 2,1% z toho 0,7% mniši. Ve skupině vyznamenaných se nalezli i antisemiti, pod názvem zachraňující antisemité, kterých bylo 0,17%. Tento výzkum byl publikován ve dvojdílné "Encyklopedii spravedlivých mezi národy" (anglicky: The Encykopedia of the Righteos Among the Nations) vydané v Jeruzalémě v roce 2004.

Skupina polských Spravedlivých je velice rozmanitá co se týče vzdělání, majetkového statusu, živnosti, světopohledu a politických preferencí. Značně Židům pomáhala Katolická církev[8]. Kněží, mniši i jeptišky ukrývali Židy po klášterech a na farách. Byli také angažováni v poskytování humanitární pomoci a vystavování falešných křestních a rodných listů, jelikož dle konkordátu z roku 1925 plnili katolické farnosti funkce dnešních matrik. V rámci projektu „Księża dla Żydów” (česky: Kněz pro Židy) byl nashromážděn materiál vypovídající o šesti stovkách kněží zapojených do záchrany Židů v okupovaném Polsku. Historikové se rovněž shodují na tom, že Židé byli ukrýváni ve více než sedmdesáti různých polských klášterech.[9] Za tuto aktivitu bylo vyznamenáno medailí spravedlivých mezi národy několik desítek kněží:Bruno Boguszewski, Stanisław Falkowski, Mikołaj Ferenc, Władysław Głowacki, Marceli Godlewski, Józef Gorajek, Antoni Kania, Michał Kubacki, Albin Małysiak, Stanisław Mazak, Aleksander Osiecki, Andrzej Osikowicz, Jan Patrzyk, Jan Pawlicki, Jan Poddębniak, Jan Raczkowski, Jan Sielewicz, Adam Skałbania, Franciszek Smorczewski, Witold Stolarczyk, Adam Sztark, Witold Szymczukiewicz, Ludwik Wolski, Ludwik Wrodarczyk, Mieczysław Zawadzki, Jan Zawrzycki, Ignacy Życzyński.[10][11]

Vyznamenány byly i jeptišky z řádu Františkánek rodiny Mariiny, které spolupracovaly s Żegotou v zachraňování Židů a především dětí z ghetta. Díky rozhodnutí matky představené Matyldy Getter, která souhlasila s přijetím každého dítěte, které se k nim z ghetta dostalo, získalo okolo pěti set dětí úkryt v katolických sirotčincích.[12][13]

Podrobnější informace naleznete v článku Żegota.

Velkou skupinu vyznamenaných tvoří členové a spolupracovníci Żegoty, jediné organizace svého typu v okupované Evropě, která byla vytvořena za účelem pomáhání Židům přežít. Skupina byla tvořená nejen Židy, ale i členy katolických organizací jako Front Odrodzenia Polski reprezentované Zofií Kossak-Szczuckou, členy Polské socialistické strany a lidskoprávních aktivistů. Medaili získali také lídři a členové Żegoty jako byla vedoucí dětské sekce Żegoty - Irena Sendler, zakladatelé organizace - Zofia Kossak, Witold Bieńkowski, Ferdynand Arczyński, a mnoho jiných členů a dobrovolníků obstarávajících a nosících Židům jídlo v okupovaném Polsku[14][15].

Medailemi byli oceněni i lidé, kteří se na pomoci nepodíleli bezprostředně, nýbrž informováním Západní veřejnosti o holokaustu a organizováním pomoci. Nejznámější oceněnou osobou je kurýr polského odboje a autor takzvaných "Karského zpráv" - Jan Karski.

Velkou skupinou vyznamenaných tvoří i Poláci zavraždění nacisty pro ukrývání nebo pomoc Židům v průběhu okupace. Jsou to nejčastěji jedinci, ale byly i situace, ve kterých byla jako trest za ukrytí Židů spálena celá ves. Proti vískám, kde byli nalezeni Židé, Němci používali zádadu kolektivní zodpovědnosti, trestajíc i ty, kteří se jakékoli pomoci Židům neúčastnili a provinili se pouze možnou vědomostí o jejich ukrývání se. Často tedy pro odsouzení k smrti stačila pouhá přítomnost ve vsi v čase objevení Židů. Nejvíce známé vsi s takovýmto osudem jsou Ciepielów Stary a Rekówka.

Vyznamenaní

Grobelny
Godlewski
Kamiński
Kotarba
Kossak
Karski
Soubor:Polish-Righteous-Jerzy-Irena-Krepec.jpg
Krępeć
Sendler
Newerly
Lerski
Korboński
Woliński

Polští Spravedliví – Navrácení paměti

Medaile a čestné diplomy posmrtně udělené skupině polských Spravedlivých v roce 2012
Strom Ireny Sendler v Jad Vašem

Ambasáda Izraele v Polsku ročně organizuje několik slavnostních udělení medailí polským Spravedlivým.[25] Skoro všichni jsou vyznamenáváni posmrtně. Krom toho se ale také mimo rámec tohoto ocenění zabývá díky projektu Polští Spravedliví – Navrácení paměti vzpomínkou na Poláky, kteří Židy zachraňovali. Tento projekt je realizován pod záštitou Muzea historie polských Židů.[26]

Projekt samotný má počátky v roce 2007[27] ve Sdružení židovského historického ústavu v Polsku a to přímo z iniciativy Ewy Junczyk-Ziomecké a Ewy Wierzyńské (tehdy zástupkyň ředitele Muzea historie polských Židů.[27]) Patronem projektu se stal tehdejší prezident, Lech Kaczyński.

Cíle

Hlavní ideou projektu je připomínání lidí, kteří riskovali vlastní život, aby zachránili Židy před jistou smrtí. Cílem projektu je tedy popularizování zachránců a to jak těch, kteří vyznamenání dostali, tak i těch, kteří jej neobdrželi.[28] Příběhy pomoci jsou prezentovány na dvoujazyčném portálu Polscy Sprawiedliwi.[29]

Činnost

Projekt se zabývá hlavně dokumentací polské pomoci Židům a prezentací této pomoci v rámci edukačních činností. Výzkum je prováděn jak v Polsku, tak i v Izraeli. Intenzivní vědecké úsilí probíhalo hlavně v letech 2007-2010. Rozhovory se svědky pomoci, zachraňujícími i zachraňovanými prováděli zkušení výzkumníci.[29] Pro výzkumné účely byly použity i relace dostupné v archivu Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma ve Varšavě a archivu Institutu Jad vašem v Jeruzalémě.

V letech 2007, 2008 a 2009 byly ve spolupráci s kanceláří polského prezidenta publikovány tři alba prezentující příběhy několika Spravedlivých.[30]

Archiv projektu „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci” je systematicky obohacován relacemi uživatelů projektového portálu, většinou rodinami Spravedlivých. Průběžně shromažďovaná dokumentace příběhů záchran je zpracovávána a na tomtéž portálu i publikována.

Základy strany tvoří kolekce,[31] která zahrnuje přes 600 zpracovaných příběhů. Texty jsou doplněné o obrázky a fotky, dokumenty, fragmenty rozhovorů a útržky videorozhovorů. Portál krom toho shromažďuje i jiné informace, které se týkají Spravedlivých a odkazy k dalším zdrojům: knihám, filmům, rádiovým rozhovorům a novinovým článkům. Lidé, kteří by měli zájem podělit se svým příběhem z války nebo hledající svědky událostí mohou publikovat svůj text v sekci Tvůj příběh.[32] Na stránce je i nabídka vzdělávacích programů spolu se zpřístupněnými materiály pro učitele.[33]

Strana je propojená s portálem Wirtualny Sztetl a stránkami jako je Facebook a Twitter. Na YouTube je krom toho možné nalézt videa spojená s projektem.

V rámci projektu jsou neustále vytvářeny různé vzdělávací projekty cílené na mládež.[34][35][36] Organizovány jsou i školení pro učitele.[37][38][39][40][41]

Problematika Spravedlivých je popularizovaná i díky jeho zapojení na vědeckých konferencích.[42] nebo ve spojení s patronátem polských úřadů.[26].

Památka

  • V roce 2002 vznikl dokumentární film v režii W. Lindwera "Kurierzy, których nikt nie słuchał" o misi Jana Karského a jiných Polácích usilujících o získání pozornosti Západu ohledně holokaustu v okupovaném Polsku.[43]
  • V roce 2002 byl natočen dokumentární film "Lista Sendlerowej" v režii M. Dudziewicz spojující jak dokumentární obrázky a fotky, tak i divadelní inscenace na téma Ireny Sendler.[43]
  • V roce 2003 byla natočena filmová reportáž "Mój tata Henryk Sławik", ve které Krystyna Kutermak, dcera Henryka Sławika vzpomíná o skutcích svého otce. O rok později i dokumentární film "Henryk Sławik - polski Wallenberg" v režii M. Maldis zasvěcený Henryku Sławikovi.[43]
  • V roce 2004 vznikl dokumentární film v režii A. Baczyńskiego "Cena życia" o zavraždění rodiny Ulmů z Markové pro ukrývání Židů.[43]
  • V roce 2004 vznikl film "Łyżeczka życia" pojednávající o příběhu Elżbiety Ficowské, vyvezené z Varšavského ghetta dětskou odnoží Żegoty.[43]
  • V roce 2008 byl natočen polský dokumentární film „Polscy Sprawiedliwi" v režii Julii Popławské,
  • V roce 2009 vznikl americký celovečerní film Dzieci Ireny Sendlerowej v režii Johna Kenta Harrisona, vyprávějící životní příběh Ireny Sendler.
  • V roce 2009 byl natočen polský válečný seriál zasvěcený Spravedlivým pod stejnojmenným názvem "Sprawiedliwi". Byl produkován studiem Akson v režii Waldemara Krzystka
  • V roce 2011 bylo natočeno polsko-německo-kanadské válečné drama W Ciemności v režii Agnieszky Holland, který představuje Leopolda Sochu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polscy Sprawiedliwi wśród Narodów Świata na polské Wikipedii.

  1. ↑ Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa. Polacy i Żydzi 1939–1945. Varšava: Książka i Wiedza, 1971. 297 s. (polsky) 
  2. ↑ Names and Numbers of Righteous Among the Nations – per Country & Ethnic Origin, as of January 1, 2013 [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b LUKAS, Richard C. Out of the Inferno: Poles Remember the Holocaust. [s.l.]: University Press of Kentucky, 1989. 13 s. Dostupné online. (anglicky) ; a LUKAS, Richard C. The Forgotten Holocaust: The Poles Under German Occupation, 1939–1944. [s.l.]: University Press of Kentucky, 1996. (anglicky) 
  4. ↑ FURTH, Hans G. One million Polish rescuers of hunted Jews?. Journal of Genocide Research. S. 227. ISSN 6025705 AN 6025705. 
  5. ↑ PAULSSON, Gunnar S. The Rescue of Jews by Non-Jews in Nazi-Occupied Poland. The Journal of Holocaust Education. Čís. = 7, s. 19–44. (anglicky) 
  6. ↑ Jewish Virtual Library. Righteous Among the Nations by country [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Registry of over 700 Polish citizens killed while helping Jews During the Holocaust [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "Księża ratujący Żydów", "Echo katolickie".
  9. ↑ Ks. Paweł Rytel-Andrianik, "O Księżach ratujących Polskich Żydów", Katolický týdeník "Niedziela" 2013-12-28.
  10. ↑ "Antysemici czy sprawiedliwi?" - katolicki portal "Idziemy"
  11. ↑ "Księża ratujący Żydów" – „Nasz Dziennik”, 9/2011 (52)
  12. ↑ Siostry Rodziny Maryi z pomocą dzieciom polskim i żydowskim w Międzylesiu i Aninie, Biblioteka Wawerska, Warszawa 2006.
  13. ↑ Za cenę życia, „Ład” 17/1983 (24 kwietnia 1983)
  14. ↑ Andrzej Krzysztof Kunert, Andrzej Friszke (red.): „Żegota” Rada Pomocy Żydom 1942–1945, 2002 ISBN 83-916666-0-3.
  15. ↑ Teresa Prekerowa: Konspiracyjna Rada Pomocy Żydom w Warszawie 1942-1945, Warszawa 1982, wyd. Państwowy Instytut Wydawniczy, ISBN 8306006224
  16. ↑ a b c Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 20
  17. ↑ a b Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 21
  18. ↑ a b c Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 22
  19. ↑ a b c Księga Sprawiedliwych, op.cit., s. 233
  20. ↑ a b c Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 23
  21. ↑ a b c Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 24
  22. ↑ a b c Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 25
  23. ↑ a b Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 26
  24. ↑ Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 27
  25. ↑ Ceremonia wręczenia medali Sprawiedliwy wśród Narodów Świata [online]. [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Konferencja Dyplomacji Publicznej i Kulturalnej [online]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Ewa K. Czaczkowska. Uratujmy pamięć o Sprawiedliwych [online]. Dostupné online. 
  28. ↑ Sprawiedliwi i pominięci. Bracia Klemens i Andrzej Szeptyccy. [online]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Jacek Rajkowski. Sprawiedliwi [online]. Dostupné online. 
  30. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Do pobrania [online]. Dostupné online. 
  31. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Historie pomocy [online]. Dostupné online. 
  32. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Twoja opowieść [online]. Dostupné online. 
  33. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci. Scenariusze zajęć [online]. Dostupné online. 
  34. ↑ Projekt Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci [online]. Dostupné online. 
  35. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci [online]. Dostupné online. 
  36. ↑ Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci [online]. Dostupné online. 
  37. ↑ Szkolenie dla badaczy w ramach projektu Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci [online]. Dostupné online. 
  38. ↑ Warsztaty w Poznaniu [online]. Dostupné online. 
  39. ↑ Warsztaty dla nauczycieli w Krakowie [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ Magdalena Deluga. Program „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie Pamięci” [online]. Dostupné online. 
  41. ↑ Seminarium poświęcone pamięci Henryka Sławika [online]. Dostupné online. 
  42. ↑ Aktualne Zagrożenia Dla Wartości Związanych Z Wielokulturowością Materiały Międzynarodowej Konferencji Naukowej [online]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c d e Polacy Ratujący Żydów, op.cit., s. 41

Literatura

  • (anglicky) Israel Gutman, Sara Bender, Samuel Krakowski, "The Encyclopedia of the Righteous Among the Nations. Rescuers of Jews during the Holocaust. Poland" (Encyklopedie Spravedlivý mezi národy. Zachránci Židů v době holokaustu. Polsko), Yad Vashem, Jeruzalém 2004.
  • (polsky) Władysław Bartoszewski, "Ten jest z ojczyzny mojej. Polacy z pomocą Żydom 1939-1945" (Ten je z mojí domoviny. Poláci pomáhající Židům 1939-1945), Varšava 2007.
  • (polsky) Teresa Preker, "Konspiracyjna Rada Pomocy Żydom w Warszawie 1942-1945" (Rada pro pomoc Židům, Varšava 1982.
  • (polsky) Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa: Polacy i Żydzi 1939–1945. Varšava: Książka i Wiedza, 1971.
  • (polsky) A. Żabikowski, "Polacy i Zydzi pod okupacją niemiecką 1939-1945. Studia i materiały", Varšava 2006.

Související články

Externí odkazy

  • Portal o polskich Sprawiedliwych Wśród Narodów Świata [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. (polsky) 
  • Polscy „Sprawiedliwi” w Internecie [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. (polsky) 
  • Aleksander Klungmann. encyklopedie polských spravedlivých PDF [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (polsky) ,
  • Polští spravedliví na portále o spravedlivých vytvořeným Muzeem historie polských Židů [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (polsky) 
  • Poláci zachraňující Židy v průběhu 2. světové války [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. (polsky) 
  • Yad Vashem. seznam Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy [online]. [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Seznam medailí předaných různým národnostem [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Seznam 700 polských občanů, kteří zemřeli zachraňujíc Židy [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • polští spravedliví mezi národy [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • strana památky Poláků popravených Německými okupačními silami za pomáhání Židům [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (polsky) 
  • Polskie Towarzystwo Sprawiedliwych Wśród Narodów Świata. oficiální strana polských Spravedlivých mezi národy [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (polsky) 
  • Strana polského vydání Knihy Spravedlivých mezi národy [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (polsky) 
  • Piotr Zychowicz. Do Izraele s hrdiny: Výstava pod Tel-Avivem ukáže, jak Poláci zachraňovali Židy [online]. Rzeczpospolita [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (polsky) 
  • Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci, www.sprawiedliwi.org.pl


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spravedlivý_mezi_národy_(Polsko)&oldid=12649171“