Všeobecná sestra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
- Soubor:Praxe_zdravotní_sestry.jpg (na Commons smazal commons:User:Green Giant, důvod: Mass deletion of pages added by Jakkkub: Copyright violations - fair use not permitted on Commons)
Řádek 25: Řádek 25:


== Česká republika ==
== Česká republika ==

[[File:Praxe zdravotní sestry.jpg|thumb|Praxe studentů|275x275px]]
=== Vzdělávání ===
=== Vzdělávání ===
[[File:Všeobecný ošetřovatel.jpg|thumb|Všeobecný ošetřovatel (zdravotní bratr)|200x200px]]
[[File:Všeobecný ošetřovatel.jpg|thumb|Všeobecný ošetřovatel (zdravotní bratr)|200x200px]]

Verze z 6. 6. 2015, 17:32

Soubor:Ruhrmed-Altenpflegerin.jpg
Zdravotní sestra

Zdravotní sestra (často jen sestra, pro muže vykonávající tuto profesi se neoficiálně užívá výraz zdravotní bratr[1]) je zodpovědná—společně s dalším zdravotnickým personálem—za léčebnou a rekonvalescenční péči při akutních a chronických onemocněních a úrazech lidí, za preventivní péči o zdravé a za výkony v život ohrožujících situacích, a to v široké škále zdravotnických zařízení. Sestry se mohou též účastnit lékařského a ošetřovatelského výzkumu a poskytovat celou řadu neklinických služeb souvisejících se zdravotnickou péčí. Mohou také poskytovat péči při porodech a umírání.

Vzdělání a regulace oboru

Kariérní struktura zdravotních sester se na různých místech světa liší. Typicky existuje více různých úrovní ošetřovatelství, rozlišovaných podle svého zaměření. Hlavní rozlišení je mezi oblastí všeobecnou a specializovanou, existují i různé úrovně odbornosti, lišící se podle částí světa. Na vrcholu žebříčku vzdělávání je doktorsky připravená sestra. Sestry mohou získat titul PhD, nebo jiný doktorský titul, specializovaný na výzkum, klinickou praxi apod. Tyto sestry vykonávají praxi, vyučují a vedou výzkum v oblasti ošetřovatelství. Jak pokročila věda a umění ošetřovatelství, je poptávka po doktorsky připravených sestrách.

V různých částech světa se vzdělávací zázemí pro sestry velmi liší. V některých částech východní Evropy mají sestry středoškolské vzdělání s dvanácti až osmnácti měsíci praxe. Naproti tomu v Chile se vyžaduje, aby registrovaná sestra dosáhla nejméně bakalářského titulu.

Soubor:Zdravotní sestra.jpg
Zdravotní sestra
Soubor:Beruf.jpg
Zdravotní bratr

Sestry jsou největší skupinou osob poskytující zdravotnickou péči—jen v samotných Spojených státech jsou přes dva miliony registrovaných sester, což dělá okolo 13 % z patnácti milionů lidí pracujících v oblasti zdravotnictví a sociální péče sledované Ministerstvem práce USA.[2]

Jde o jedno z nejvíce feminizovaných povolání, avšak počet mužů vstupujících do této profese roste. Například v roce 2000 bylo ve Spojených státech z registrovaných sester pouze 5,4 % mužů, ovšem tento počet za předchozí dvě dekády vzrostl o 226 %.[3]. V roce 2007 je na celém světě 10,7 % mužů mezi

registrovanými sestrami a 10,4 % mezi licencovanými praktickými sestrami.[4]. Přestože tento růst počtu mužů nastupujících a pracujících v profesi sestry má pokračující trend, ženy i nadále dominují jak ošetřovatelské péči, tak i celému sektoru zdravotnictví.

Soubor:Zdravotní sestry.jpg
Zdravotní sestry

Sesterská profese je v zájmu ochrany lidí regulována státem.

Ostatní zdravotničtí pracovníci

Zdravotnická zařízení zaměstnávají širokou škálu zdravotnického personálu, který spolupracuje se zdravotními sestrami.

Jsou to například:

  • Sanitáři, pomocné sestry, ošetřovatelé. Tyto druhy pracovníků se vyskytují v zařízeních akutní i následné péče, kde pracují pod dohledem registrovaných sester nebo licencovaných praktických sester (ve Spojených státech). Asistují zdravotním sestrám při poskytování základní péče, sledují vitální funkce, zajišťují hygienickou péči, pomáhají s výživou, zajišťují základní psychosociální péči, úklid a podobné záležitosti. Viz také dobrovolníka v nemocnici.
  • Zdravotničtí asistenti pracují pod dohledem zdravotní sestry (všeobecné sestry nebo porodní asistentky) poskytují základní a specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, podílí se na získávání informací nutných k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony.
  • Záchranáři a Paramedici úzce spolupracují se sestrami pro urgentní medicínu a intenzivní péči na stabilizaci život ohrožujících zranění a jiných stavů vyžadujících urgentní péči, a zajišťují hladký převod péče z ambulance do rukou lékařského týmu.
  • Technici: například certifikovaní medikační pomocníci jsou vycvičeni pro správu medikace v léčebnách pro dlouhodobně nemocné. Dále to jsou technici pro flebotomii, kteří provádějí venepunkci, chirurgičtí technologové (ve Spojených státech) a technici vycvičení pro obsluhu různých druhů diagnostické a laboratorní techniky, například rentgenů, elektrokardiografů atd.
  • Lékaři spoléhají na schopnost sester plnit pokyny pro zajištění kontinuity péče o pacienta.
  • Farmaceuti poskytují odborné rady pro farmakoterapii.
  • Ostatní zdravotnický personál, jako třeba respirační terapeuti, lékařští technologové (laboranti), logopedové, pracovní terapeuti nebo fyzioterapeuti, spolupracuje se sestrami.

Česká republika

Vzdělávání

Soubor:Všeobecný ošetřovatel.jpg
Všeobecný ošetřovatel (zdravotní bratr)

Vzdělávání sester se v ČR řídí zákonem 96/2004 Sb. (ve aktuálním znění). Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde se získá titul Dis. Dále zákon určuje řadu přechodných výjimek, s tím, že v některých případech je určeno tříleté období, kdy může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem. Pro jiná povolání (např. porodní asistentka, zubní instrumentářka) jsou požadavky na potřebné vzdělání obdobně určeny stejným zákonem.[5]

Pokud funkci všeobecné sestry vykonává muž, podle zákona se v České republice označuje jako všeobecný ošetřovatel (termín ošetřovatel je vyhrazen profesi s nižší kvalifikací), v případě funkce porodní asistentky jako porodní asistent.

Pro výkon práce sestry lze uznat i vzdělání získané v zahraničí, a to za podmínek rámcově upravených evropskou směrnicí 2005/36/ES[6] a implementovaných českým zákonem 96/2004.

Právní regulace

Výkon pracovní činnosti sester je právně upraven ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. (v aktuálním znění). Vyhláška specifikuje pravidla pro odborné zdravotnické pracovníky obecně, pravidla jednotlivých zdravotnických profesí (např. všeobecná sestra, dentální hygienistka) a konečně pravidla profesí se specializovanou způsobilostí (např. sestra pro intenzivní péči, dětská sestra). Kromě jiného vyhláška definuje seznam činností, které jsou náplní práce příslušné profese, a dále případně podmínky, za kterých lze činnost vykonávat (kupř. "pod dohledem lékaře").[7]

Typy sester (podle vyhlášky 424/2004)

  • Všeobecná sestra - společné označení většiny typů sester; všeobecná sestra může disponovat specializovanou způsobilostí (viz seznam dále)
    • Sestra pro intenzivní péči
    • Sestra pro perioperační péči
    • Dětská sestra
    • Komunitní sestra
    • Sestra pro péči o pacienty ve vybraných klinických oborech
    • Audiologická sestra
    • Sestra pro nukleární medicínu
    • Psychiatrická sestra
    • Sestra pro pracovně-lékařskou péči
    • Sestra pro transfuzní službu
    • Klinický perfuziolog
  • Porodní asistentka—společné označení sester působících v oblasti porodní asistence a související péče; porodní asistentka může mít specializovanou způsobilost
    • Porodní asistentka pro perioperační péči
    • Porodní asistentka pro intenzivní péči
    • Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii
    • Porodní asistentka pro komunitní péči
  • Zubní instrumentářka—sestra pracující pod vedením zubního lékaře
    • Dentální hygienistka—samostatná profese, podle českého práva však může pod dohledem zubního lékaře vykonávat též činnosti zubní instrumentářky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nurse na anglické Wikipedii.

  1. http://www.tribune.cz/clanek/17439-nikdo-nevi-jak-zdravotni-bratry-oslovit
  2. May 2005 National Industry-Specific Occupational Employment and Wage Estimates [online]. [cit. 2006-10-15]. (US Department of Labor). Dostupné online. 
  3. Caring Knows No Gender [online]. [cit. 2006-10-15]. (American Journal of Nursing). Dostupné online. 
  4. Trends in General Class Members 2007 [online]. [cit. 2008-06-28]. (College of Nurses of Ontario). Dostupné online. 
  5. Zákon 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních [online]. Dostupné online. 
  6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací [online]. Dostupné online. 
  7. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy