Pěstounství: Porovnání verzí
doplnění práv pěstounů značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění povinností pěstounů - včetně rozdílů mezi danými formami pěstounské péče značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou<ref name=":1" /> |
* na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou<ref name=":1" /> |
||
=== Povinnosti === |
=== Povinnosti === |
||
* |
* osobně o dítě pečovat<ref>§ 966 odst. 1 o. z.</ref> |
||
* |
* informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech<ref>§ 966 odst. 2 o. z.</ref> |
||
* |
* udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte)<ref>§ 976 o. z.</ref> |
||
* |
* umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči<ref>§ 976 o. z.</ref> |
||
* vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)<ref>{{Citace monografie|příjmení = ŠKOVIERA|jméno = Albín|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o |
|||
děti v rodině a v dětských domovech|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2007|počet stran = |strany = 61|isbn = 978-80-7367-318-5}}</ref> |
|||
* umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |titul = prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí|url = http://mpsv.cz|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2012}}</ref> |
|||
==== Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče ==== |
|||
Příprava k výkonu činnosti: |
|||
Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.<ref name=":2">Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. |
|||
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a |
|||
další související zákony''.'' In: ''Zákony pro lidi.'' [online]. © 2010 – 2013 |
|||
[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.</ref> |
|||
Spolupráce s institucemi: |
|||
Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.<ref name=":2" /> |
|||
== Práva a povinnosti biologických rodičů == |
== Práva a povinnosti biologických rodičů == |
Verze z 6. 6. 2015, 14:15
Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1] Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.[2]
Charakteristika pěstounské péče
Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[3] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.[4]
Historie české právní úpravy
Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.
Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a-45d.
Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 občanského zákoníku.
Práva a povinnosti pěstounů
Práva
- rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.[5]
- na odměnu pěstouna
- na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti[6]
- na odlehčovací péči, a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let[6]
- na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta, očního lékaře, ...)[6]
- na bezplatné vzdělávání, které obnáší možnost znalostního a dovednostního růstu v oblasti výchovy a péče o dítě[6]
- na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou[6]
Povinnosti
- osobně o dítě pečovat[7]
- informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech[8]
- udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte)[9]
- umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči[10]
- vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)[11]
- umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda[12]
Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče
Příprava k výkonu činnosti:
Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.[13]
Spolupráce s institucemi:
Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.[13]
Práva a povinnosti biologických rodičů
Práva
- Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.[14]
- Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.[15]
- Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.
Povinnosti
- Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti.[16]
- Rodičům zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti.[17]
Formy pěstounské péče
Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.[18]
Pěstounská péče dlouhodobá (PP)
„Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali.“[19] Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[3]
Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)
Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“[20] Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.[21] V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.[22]
Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace.[23] Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.
Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.[24] V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.
Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.[25] V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.
Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.[26]
Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.
Dávky pěstounské péče
V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. 1. 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí následovně:
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující.
Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:
- pro dítě do 6 roků 4500 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 6 do 12 let 5550 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6350 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 18 do 26 let 6600 Kč měsíčně.
Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka: [27]
I. stupeň závislosti (lehká)
Kč |
II. stupeň závislosti (středně těžká)
Kč |
III. stupeň závislosti (těžká)
Kč |
IV. stupeň závislosti (úplná)
Kč | |
---|---|---|---|---|
Do 6 let | 4 650 | 5 550 | 5 900 | 6 400 |
6-12 let | 5 650 | 6 800 | 7 250 | 7 850 |
12-18 let | 6 450 | 7800 | 8 300 | 8 700 |
18-26 let | 6 750 | 8100 | 8 600 | 9 000 |
Příspěvek při ukončení pěstounské péče
Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč. [28]
Odměna pěstouna
Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci.
Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:
- 8 000 Kč při péči o 1 dítě,
- 12 000 Kč při péči o 2 děti,
- 20 000 Kč,
- při péči alespoň o 3 děti,
- při péči alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
- jedná-li se o osobu v evidenci, i v případě, že nepečuje o žádné dítě,
- 24 000 Kč při péči alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV.
Za každé další dítě svěřené do péče pečující osoby se odměna pěstouna zvyšuje o 4 000 Kč. [29]
Příspěvek při převzetí dítěte
Nárok na tento jednorázový příspěvek má osoba pečující.
Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:
- do 6 let činí 8 000 Kč,
- od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
- od 12 do 18 let, 10 000 Kč. [30]
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč. [31]
Odkazy
Reference
- ↑ § 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz (dále též jen „o. z.“).
- ↑ § 962 až § 965 o. z.
- ↑ a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11.
- ↑ § 970 o. z.
- ↑ § 966 odst. 2 o. z.
- ↑ a b c d e Srovnej ustanovení § 47 a zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi [online]. © 2010 – 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
- ↑ § 966 odst. 1 o. z.
- ↑ § 966 odst. 2 o. z.
- ↑ § 976 o. z.
- ↑ § 976 o. z.
- ↑ ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5. S. 61.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. 2012. Dostupné online.
- ↑ a b Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi. [online]. © 2010 – 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
- ↑ § 960 odst. 1 o. z.
- ↑ § 960 odst. 2 o. z.
- ↑ § 960 odst. 1 o. z.
- ↑ § 961 o. z.
- ↑ SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Palackého Univerzita, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9.
- ↑ MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-304-8. S. 34-35.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné online.
- ↑ ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174.
- ↑ Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pěstounská péče na přechodnou dobu
- ↑ iHNed.cz: Čekáme, až zazvoní telefon (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)
- ↑ VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2. S. 26.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 38.
- ↑ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 76.
- ↑ § 47f, zákona č. 359/1999 Sb., občanský zákoník
- ↑ § 47h o. z.
- ↑ § 47j o. z.
- ↑ § 47l o. z.
- ↑ § 47m o. z.
Literatura
- Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7
- NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha: Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6
- SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Palackého univerzita, 2013, ISBN 978-80-244-3821-4.
- STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha: Portál (nakladatelství), 2013. ISBN 978-80-262-0359-9
- ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál (nakladatelství), 2012. ISBN 978-80-262-0065-9