Pěstounství: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění práv pěstounů
doplnění povinností pěstounů - včetně rozdílů mezi danými formami pěstounské péče
Řádek 23: Řádek 23:
* na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou<ref name=":1" />
* na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou<ref name=":1" />
=== Povinnosti ===
=== Povinnosti ===
* Osobně o dítě pečovat.<ref>§ 966 odst. 1 o. z.</ref>
* osobně o dítě pečovat<ref>§ 966 odst. 1 o. z.</ref>
* Informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech.<ref>§ 966 odst. 2 o. z.</ref>
* informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech<ref>§ 966 odst. 2 o. z.</ref>
* Udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými.<ref>§ 976 o. z.</ref>
* udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte)<ref>§ 976 o. z.</ref>
* Umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči.<ref>§ 976 o. z.</ref>
* umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči<ref>§ 976 o. z.</ref>
* vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)<ref>{{Citace monografie|příjmení = ŠKOVIERA|jméno = Albín|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o
děti v rodině a v dětských domovech|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2007|počet stran = |strany = 61|isbn = 978-80-7367-318-5}}</ref>
* umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |titul = prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí|url = http://mpsv.cz|vydavatel = |místo = |datum vydání = 2012}}</ref>

==== Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče ====
Příprava k výkonu činnosti:

Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.<ref name=":2">Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č.
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony''.'' In: ''Zákony pro lidi.'' [online]. © 2010 – 2013
[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.</ref>

Spolupráce s institucemi:

Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.<ref name=":2" />


== Práva a povinnosti biologických rodičů ==
== Práva a povinnosti biologických rodičů ==

Verze z 6. 6. 2015, 14:15

Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1] Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.[2]

Charakteristika pěstounské péče

Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[3] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.[4]

Historie české právní úpravy

Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.

Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a-45d.

Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 občanského zákoníku.

Práva a povinnosti pěstounů

 Práva

  • rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění.[5]
  • na odměnu pěstouna
  • na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti[6]
  • na odlehčovací péči, a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let[6]
  • na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta, očního lékaře, ...)[6]
  • na bezplatné vzdělávání, které obnáší možnost znalostního a dovednostního růstu v oblasti výchovy a péče o dítě[6]
  • na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou[6]

Povinnosti

  • osobně o dítě pečovat[7]
  • informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech[8]
  • udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte)[9]
  • umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči[10]
  • vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)[11]
  • umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda[12]

Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče

Příprava k výkonu činnosti:

Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.[13]

Spolupráce s institucemi:

Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.[13]

Práva a povinnosti biologických rodičů

 Práva

  • Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.[14]
  • Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.[15]
  • Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.

Povinnosti

  • Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti.[16]
  • Rodičům zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti.[17]

Formy pěstounské péče

Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.[18]

 Pěstounská péče dlouhodobá (PP)

„Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali.“[19] Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[3]

 Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)

Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“[20] Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.[21] V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.[22]

Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte

Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace.[23] Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.

Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.[24] V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.

Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.[25] V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.

Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.[26]

Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.

Dávky pěstounské péče

V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. 1. 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí následovně:

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující.

Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:

  • pro dítě do 6 roků 4500 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 6 do 12 let 5550 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6350 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 18 do 26 let 6600 Kč měsíčně.

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka: [27]

I. stupeň závislosti (lehká)

II. stupeň závislosti (středně těžká)

III. stupeň závislosti (těžká)

IV. stupeň závislosti (úplná)

Do 6 let 4 650 5 550 5 900 6 400
6-12 let 5 650 6 800 7 250 7 850
12-18 let 6 450 7800 8 300 8 700
18-26 let 6 750 8100 8 600 9 000

Příspěvek při ukončení pěstounské péče

Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč. [28]

Odměna pěstouna

Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci.

Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:

  • 8 000 Kč při péči o 1 dítě,
  • 12 000 Kč při péči o 2 děti,
  • 20 000 Kč,
    • při péči alespoň o 3 děti,
    • při péči alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
    • jedná-li se o osobu v evidenci, i v případě, že nepečuje o žádné dítě,
  • 24 000 Kč při péči alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV.

Za každé další dítě svěřené do péče pečující osoby se odměna pěstouna zvyšuje o 4 000 Kč. [29]

Příspěvek při převzetí dítěte

Nárok na tento jednorázový příspěvek má osoba pečující.

Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:

  • do 6 let činí 8 000 Kč,
  • od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
  • od 12 do 18 let, 10 000 Kč. [30]

Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla

Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč. [31]

Odkazy

Reference

  1. § 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz (dále též jen „o. z.“).
  2. § 962 až § 965 o. z.
  3. a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11. 
  4. § 970 o. z.
  5. § 966 odst. 2 o. z.
  6. a b c d e Srovnej ustanovení § 47 a zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi [online]. © 2010 – 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
  7. § 966 odst. 1 o. z.
  8. § 966 odst. 2 o. z.
  9. § 976 o. z.
  10. § 976 o. z.
  11. ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5. S. 61. 
  12. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. 2012. Dostupné online. 
  13. a b Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi. [online]. © 2010 – 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
  14. § 960 odst. 1 o. z.
  15. § 960 odst. 2 o. z.
  16. § 960 odst. 1 o. z.
  17. § 961 o. z.
  18. SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Palackého Univerzita, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9. 
  19. MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-304-8. S. 34-35. 
  20. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné online. 
  21. ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174. 
  22. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pěstounská péče na přechodnou dobu
  23. iHNed.cz: Čekáme, až zazvoní telefon (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)
  24. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2. S. 26. 
  25. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 38. 
  26. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 76. 
  27. § 47f, zákona č. 359/1999 Sb., občanský zákoník
  28. § 47h o. z.
  29. § 47j o. z.
  30. § 47l o. z.
  31. § 47m o. z.

Literatura

  • Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7
  • NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha: Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6