Boris Kidrič: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí na leukemii za Zemřelí na leukemii; kosmetické úpravy
Řádek 36: Řádek 36:
V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do [[Československo|Československa]]. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do [[Paříž]]e, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.
V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do [[Československo|Československa]]. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do [[Paříž]]e, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.


Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské [[Osvobodilna fronta|Osvobozenecké fronty]]. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu [[Jugoslávští partyzáni|NOV]]u ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]e v [[Jajce]].
Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské [[Osvobodilna fronta|Osvobozenecké fronty]]. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu [[Jugoslávští partyzáni|NOVu]] ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJe]] v [[Jajce]].


V květnu 1945 se stal prvním premiérem [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do [[politbyro|politbyra]] ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]].
V květnu 1945 se stal prvním premiérem [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do [[politbyro|politbyra]] ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]].
Řádek 60: Řádek 60:


{{DEFAULTSORT:Kidrič, Boris}}
{{DEFAULTSORT:Kidrič, Boris}}

[[Kategorie:Narození 1912]]
[[Kategorie:Narození 1912]]
[[Kategorie:Úmrtí 1953]]
[[Kategorie:Úmrtí 1953]]
Řádek 66: Řádek 67:
[[Kategorie:Jugoslávští politici]]
[[Kategorie:Jugoslávští politici]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí na leukemii]]
[[Kategorie:Zemřelí na leukemii]]

Verze z 31. 5. 2015, 00:40

Šablona:Infobox Politik

Boris Kidrič (10. duben 191211. duben 1953) byl slovinský komunistický politik a jeden z představitelů slovinského odbojového hnutí z období druhé světové války.

Život a politická činnost

Kidrič se narodil ve Vídni v rodině prominentního slovinského literárního kritika France Kidriće. Gymnázium absolvoval v Lublani, poté studoval chemii na Univerzitě v Lublani a v Praze.

V roce 1928 vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie a téhož roku i do Komunistické strany Jugoslávie. Po zavedení královské diktatury 6. ledna 1929 byl Kidrič – v té době student gymnázia – zatčen a odsouzen k jednoletému trestu, který vykonal v Mariboru. Po propuštění z vězení začal studovat chemii a spolu s Edvardem Kardeljem a dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a průmyslových areálů Slovinska.

V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do Československa. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do Paříže, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské Osvobozenecké fronty. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu NOVu ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání AVNOJeJajce.

V květnu 1945 se stal prvním premiérem Slovinska a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do politbyra ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu prvního pětiletého plánu.

Kidrič podlehl leukémii 11. dubna 1953 v Bělehradě.

Na památku Kidriče bylo východoslovinské město Strinišče přejmenována na Kidričevo. Do roku 1990 pak byla ve Slovinsku udělována Kidričevova cena jako ocenění podílu na vědeckém pokroku. V roce 1959 byl na jeho počest postaven pomník před budovou slovinské vlády, kde stojí doposud navzdory protestům protikomunistických skupin a obětí komunistické perzekuce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris Kidrič na anglické Wikipedii a Борис Кидрич na srbské Wikipedii.


Související články