Jednadvacet: Porovnání verzí
m fix link |
m →Popis hry: link |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Popis hry == |
== Popis hry == |
||
Hraje se s [[hrací karta|mariášovými kartami]] a oproti blackjacku a baccaratu se liší v podstatě jen v počítání bodových hodnot. Jde o poměrně jednoduchou a rychlou karetní hru, a i proto byla a je poměrně oblíbená. Jednadvacet patří mezi tradiční české hry, hraje se často dodnes. Zejména v dřívějších dobách se velmi často hrála o [[peníze]] a byla jednou z nejoblíbenějších [[ |
Hraje se s [[hrací karta|mariášovými kartami]] a oproti blackjacku a baccaratu se liší v podstatě jen v počítání bodových hodnot. Jde o poměrně jednoduchou a rychlou karetní hru, a i proto byla a je poměrně oblíbená. Jednadvacet patří mezi tradiční české hry, hraje se často dodnes. Zejména v dřívějších dobách se velmi často hrála o [[peníze]] a byla jednou z nejoblíbenějších [[Hazardní hra|hazardních her]] v českém prostředí. |
||
Hru může hrát v podstatě libovolný počet hráčů, jeden z nich je bankéř a rozdává – tato pozice se při hře většinou střídá podle dohodnutých pravidel (např. pokud se při hře vyskytne oko, stává se hráč, který ho měl, bankéřem, a podobně). Na začátku rozdá bankéř každému hráči i sobě dvě karty. Hráči kromě bankéře si karty prohlédnou a pokud chtějí, žádají ho o další, přičemž uzavírají s bankéřem výši sázky.<ref name="VEHK">{{Citace monografie |
Hru může hrát v podstatě libovolný počet hráčů, jeden z nich je bankéř a rozdává – tato pozice se při hře většinou střídá podle dohodnutých pravidel (např. pokud se při hře vyskytne oko, stává se hráč, který ho měl, bankéřem, a podobně). Na začátku rozdá bankéř každému hráči i sobě dvě karty. Hráči kromě bankéře si karty prohlédnou a pokud chtějí, žádají ho o další, přičemž uzavírají s bankéřem výši sázky.<ref name="VEHK">{{Citace monografie |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
}}</ref> V okamžiku, kdy už žádný hráč nechce další karty, odkryje své karty bankéř a rovněž si, pokud chce, přibírá karty. Poté všichni hráči odkryjí své karty a srovnají své součty bodových hodnot. |
}}</ref> V okamžiku, kdy už žádný hráč nechce další karty, odkryje své karty bankéř a rovněž si, pokud chce, přibírá karty. Poté všichni hráči odkryjí své karty a srovnají své součty bodových hodnot. |
||
Cílem hry je dosáhnout kombinace karet s co nejvyšším součtem [[bod]]ových hodnot – hráč, který má nejvyšší součet bodových hodnot vyhrává. Důležitým pravidlem je, že souhrnná bodová hodnota karet v ruce hráče nesmí překročit číslo 21. Pokud tuto hodnotu překročí, hráč ohlásí, že je ''trop'' (z [[francouzština|francouzského]] trop – příliš), či česky ''přes''<ref name="Karty">Pravidla karetních her, str.253</ref> a automaticky prohrává. |
Cílem hry je dosáhnout kombinace karet s co nejvyšším součtem [[bod]]ových hodnot – hráč, který má nejvyšší součet bodových hodnot vyhrává. Důležitým pravidlem je, že souhrnná bodová hodnota karet v ruce hráče nesmí překročit číslo 21. Pokud tuto hodnotu překročí, hráč ohlásí, že je ''trop'' (z [[francouzština|francouzského]] trop – příliš), či česky ''přes''<ref name="Karty">Pravidla karetních her, str.253</ref> a automaticky prohrává. |
||
== Hodnota karet == |
== Hodnota karet == |
||
Verze z 29. 5. 2015, 10:02
Jednadvacet (také oko bere, oko, jedenadvacet aj.) je známá karetní hra. Jde o českou modifikaci francouzské karetní hry vingt-et-un (v anglickém prostředí známo jako pontoon), z níž se vyvinuly také hry blackjack a baccarat.
Historie
Hra se začala hrát po roce 1700 ve Francii a pod různými názvy a variantami se postupně rozšířila do celého světa. Hlavní její varianta je známá v kasinech celého světa pod názvem Black Jack. O její španělské variantě se pod názvem ventiuna zmiňuje už Miguel de Cervantes y Saavedra v povídce Rohánek a Střihánek ze sbírky Příkladné novely.
Hlavním rozdílem mezi různými variantami je (krom použitého typu karet) počítání hodnot. Například v angloamerickém blackjacku (a také v původní vingt-et-un) mají například číselné karty svou nominální hodnotu, král, královna a svršek hodnotu 10 a eso zároveň hodnotu 1 a 11, podle toho, která je právě výhodnější.
Podle věstníků zakázaných hazardních her byla rozšířena i v Čechách v druhé půli 18. století. V jednom z těchto věstníků z roku 1788 je uvedena pod názvem Oko nebo Gespenst. Hra je u nás dodnes populární.[1]
Popis hry
Hraje se s mariášovými kartami a oproti blackjacku a baccaratu se liší v podstatě jen v počítání bodových hodnot. Jde o poměrně jednoduchou a rychlou karetní hru, a i proto byla a je poměrně oblíbená. Jednadvacet patří mezi tradiční české hry, hraje se často dodnes. Zejména v dřívějších dobách se velmi často hrála o peníze a byla jednou z nejoblíbenějších hazardních her v českém prostředí.
Hru může hrát v podstatě libovolný počet hráčů, jeden z nich je bankéř a rozdává – tato pozice se při hře většinou střídá podle dohodnutých pravidel (např. pokud se při hře vyskytne oko, stává se hráč, který ho měl, bankéřem, a podobně). Na začátku rozdá bankéř každému hráči i sobě dvě karty. Hráči kromě bankéře si karty prohlédnou a pokud chtějí, žádají ho o další, přičemž uzavírají s bankéřem výši sázky.[2] V okamžiku, kdy už žádný hráč nechce další karty, odkryje své karty bankéř a rovněž si, pokud chce, přibírá karty. Poté všichni hráči odkryjí své karty a srovnají své součty bodových hodnot.
Cílem hry je dosáhnout kombinace karet s co nejvyšším součtem bodových hodnot – hráč, který má nejvyšší součet bodových hodnot vyhrává. Důležitým pravidlem je, že souhrnná bodová hodnota karet v ruce hráče nesmí překročit číslo 21. Pokud tuto hodnotu překročí, hráč ohlásí, že je trop (z francouzského trop – příliš), či česky přes[1] a automaticky prohrává.
Hodnota karet
Bodové hodnoty karet jsou tyto: karty 7–10 si své hodnoty ponechávají, svršek a spodek mají hodnotu 1, král hodnotu 2 a eso hodnotu 11. Výjimkou je případ, kdy dostane hráč na samém začátku hry dvě esa, v takovém případě mají dohromady hodnotu 21 – této kombinaci se říká oko či fojer. Hráč, který má oko, získává od bankéře trojnásobek vsázky bez ohledu na karty ostatních hráčů[2]
Hrají se též varianty s odlišným počítáním karet: spodek, svršek a král za jeden až tři body.
Odkazy
Reference
- ↑ a b SVOBODA, Tomáš. Oficiální pravidla karetních her. Praha 1: Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Skupina Oko, s. 252. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Karty“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her – Hry v klubovně. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Hry s kartami, s. 359. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „VEHK“ použit vícekrát s různým obsahem