Karel Lustig: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Publicista -> Publicistika |
přidání odkazu na matriku narozených, editace infoboxu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
|||
{{požadavek na obrázek}} |
|||
| jméno = Karel Lustig |
|||
| obrázek = Karel Lustig (1856-1924).jpg |
|||
| ⚫ | |||
| velikost obrázku = 200 px |
|||
| popisek = ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok |
|||
| datum narození = {{Datum narození|1856|12|29}} |
|||
| místo narození = [[Kardašova Řečice]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1924|4|5|1856|12|29}} |
|||
| místo úmrtí = na cestě ze [[Soběslav|Soběslavi]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}} |
|||
| citát = |
|||
}} |
|||
| ⚫ | '''Karel Lustig''' ([[29. prosinec|29. prosince]] [[1856]] v [[Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]<ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/4736/154 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> - [[5. duben|5. dubna]] [[1924]]) byl český [[Učitel|pedagog]], ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v [[Soběslav]]i, [[spisovatel]], [[Publicistika|publicista]], spolkově i veřejně činný. |
||
== Studium a učitelská praxe == |
== Studium a učitelská praxe == |
||
Verze z 24. 5. 2015, 11:01
| Karel Lustig | |
|---|---|
.jpg) ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok | |
| Narození | 29. prosince 1856 Kardašova Řečice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. dubna 1924 (ve věku 67 let) na cestě ze Soběslavi  Československo |
| Povolání | pedagog a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Lustig (29. prosince 1856 v Kardašově Řečici[1] - 5. dubna 1924) byl český pedagog, ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, publicista, spolkově i veřejně činný.
Studium a učitelská praxe
Gymnázium absolvoval v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, potom vystudoval Učitelský ústav v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v Milevsku a Bechyni a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.
Zakladatel muzea
Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě- viz : [1]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga (při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do roku 1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.
![[1]](http://www.musobeslav.cz/sobeslav/historie/rozmberk.jpg){kind=link}
Publicista a spisovatel
V letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.
Dílo
- Z dějin Milevska, Milevsko 1890
- Žena, Soběslav 1905
- Na cestu životem (čtyři vydání)
- Dospívající mládaži, Soběslav 1911
- Stručný přehled českých dějin, Soběslav 1911
- Hrad Choustník (1922)
- (pod pseudonymem Ljubibratič) Poznání (1921)
Rodina
Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl vynálezce v oboru cukrovarnictví, (také ředitel cukrovaru v Čáslavi), průkopník letectví v Rakousku Uhersku, známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce, esperantista[2] a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista (např. v Národních listech).
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ SAMENHOF, Ludwig. Adresaro (de la esperantistoj) por 1907. [s.l.]: [s.n.], 1908. Položka č. 14488.
- Ottův slovník naučný, str. 560
- [2]
- Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
- Místopis Řečice Kardašovy I.-III., Jaromír Hrubý, Jindřichův Hradec, 1920, 1930, 1934.
- Věk Lustigů, Jiří Sláma
- Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897 - 1947, Soběslav 1947, s. 20-22.