Johanitská komenda (Malá Strana): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
fotky
m →‎Středověký komplex: odkazy a drobnost
Řádek 6: Řádek 6:
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[Vyšehradská kapitula|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[val]]em a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přistup na most nebo do johanitského areálu.
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[Vyšehradská kapitula|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[val]]em a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přistup na most nebo do johanitského areálu.


V první fázi byla zbudována (před 1182) trojlodní románská [[bazilika]] s [[transept]]em (v místech dnešního nádvoří a kostela), špitál a jižně od baziliky konvent. Postupně byla vybudována farní škola, [[lázeň]], hospodářské budovy s [[pivovar]]em, domy poddaných, zahrada, kostel sv. Prokopa a dvorec. V první polovině 14. století, snad z prostředků získaných po zrušeném řádu templářů, byla započata stavba nového velkolepého gotického kostela. Stavba však postupovala velmi pomalu a dokončen byl jen [[presbytář]], který byl jedním z míst, kde bylo roku [[1378]] vystaveno tělo císaře [[Karel IV.|Karla IV.]]
V první fázi byla zbudována (před 1182) trojlodní románská [[bazilika]] s [[transept]]em (v místech dnešního nádvoří a kostela), [[špitál]] a jižně od baziliky konvent. Postupně byla vybudována [[Farnost|farní]] škola, [[lázeň]], hospodářské budovy s [[pivovar]]em, domy poddaných, zahrada, [[kostel svatého Prokopa (Malá Strana)|kostel sv. Prokopa]] a [[dvorec]]. V první polovině 14. století, snad z prostředků získaných po zrušeném [[Řád templářů|řádu templářů]], byla započata stavba nového velkolepého gotického kostela. Stavba však postupovala velmi pomalu a dokončen byl jen [[presbytář]], který byl jedním z míst, kde bylo roku [[1378]] vystaveno tělo zemřelého císaře [[Karel IV.|Karla IV.]]


== Popis ==
== Popis ==

Verze z 19. 5. 2015, 16:36

Johanitská komenda, palác velkopřevorství (vlevo), pohled od kostelního dvouvěží

Johanitská komenda při kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze je nejstarším českým konventem řádu maltézských rytířů a sídlo jeho velkopřevorství.

Středověký komplex

Nedostavěné gotické průčelí kostela

Komenda byla založena mezi lety 11581169 českým králem Vladislavem I., který mu věnoval pozemky, na podnět vyšehradských proboštů kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní Čertovkou na východě, Velkopřevorským náměstím na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou Kounického paláce a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského hradu) obehnané valem a hradbami s věžemi a společně s protějším biskupským dvorem také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému Juditinu mostu. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přistup na most nebo do johanitského areálu.

V první fázi byla zbudována (před 1182) trojlodní románská bazilikatranseptem (v místech dnešního nádvoří a kostela), špitál a jižně od baziliky konvent. Postupně byla vybudována farní škola, lázeň, hospodářské budovy s pivovarem, domy poddaných, zahrada, kostel sv. Prokopa a dvorec. V první polovině 14. století, snad z prostředků získaných po zrušeném řádu templářů, byla započata stavba nového velkolepého gotického kostela. Stavba však postupovala velmi pomalu a dokončen byl jen presbytář, který byl jedním z míst, kde bylo roku 1378 vystaveno tělo zemřelého císaře Karla IV.

Popis

Budova konventu s převorstvím (vlevo od kostela)

Centrální stavbou komendy je kostel Panny Marie pod řetězem, který vznikl renesanční přestavbou gotického presbytáře plánovaného většího kostela. Před kostelem je nádvoří na místě lodi románské baziliky, jejíž pozůstatky jsou patrny na jižní zdi nádvoří. Směrem do ulice nádvoří uzavírá dvojice nedokončených monumentálních gotických věží s portikem, s doplňky z renesance a 19. století.

Vedle nádvoří na rohu Velkopřevorského náměstí stojí Velkopřevorský palác. Sídlo velkopřevorství je postaveno na půdorysu zřejmě původního konventu, jehož románské zdivo se uvnitř paláce ve značné míře dochovalo. Na opačné straně kostela stojí barokní novostavba převorství, konventu a alumnátu (semináře). K budovám přiléhají na východní straně zahrady.

V okolí se nacházejí pozůstatky původně podstatně rozlehlejšího areálu. Patří k nim například sousoší Jana Křtitele na Maltézském náměstí, románské okna v nádvoří domu Lázeň (Lázeňská ulice 17) nebo pozůstatek románského maltézského kostela sv. Prokopa ve sklepě zrušeného barokního kostela stejného zasvěcení (Prokopská ulice 3).

Literatura

Externí odkazy