Vojenská okupace: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 19. 5. 2015, 08:55

Vojenská okupace je efektivní dočasná kontrola^[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.^[2]^[3]

Takto (obvykle vojensky) ovládané území je okupované území nebo okupační zóna. Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od kolonialismu nebo anexe.^[4] Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle Zákon národů (francouzsky Droit des gens, 1758). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po napoleonských válkách a později bylo zakotveno v haagských konvencích (1907) a čtvrté ženevské úmluva (1949).

Klasifikace

Historicky lze okupaci území klasifikovat také podle toho, jestli území před okupací náleželo jinému státu:

Prvotní okupace^[zdroj?] je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
Vojenská okupace^[zdroj?] je násilný čin státu, který proti vůli jiného státu se zmocní a vojensky obsadí jeho státní území – jde o válečný akt. Okupační mocnost ustavuje okupační správu nebo kolaborační vládu, orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě druhé světové války) nebo trvalá^[zdroj⁠?] (v případě pobaltských zemí v roce 1940, kdy byly začleněny do SSSR)

Válečné právo

Od druhé poloviny 18. století mezinárodní právo odlišuje vojenskou okupaci země a získání území invazí a následnou anexí, rozdíl vyložil Emerich de Vattel v Zákoně národů (1758). Toto rozlišení se poté stalo jasným a bylo uznáno jako princip mezinárodního práva od konce napoleonských válek. Zvykové právo vojenské okupace se vyvíjelo jako část válečného práva a zakotvuje právní ochranu obyvatelstva pod vojenskou okupací nepřítele. Práva a povinnosti okupační mocnosti a právo obyvatel upravují Haagské úmluvy a čtvrtá Ženevská úmluva.

Historie

Okupačními zónami bylo po první světové válce například Porýní.^[zdroj⁠?] Po druhé světové válce byly okupační zóny zřízeny vítěznými mocnostmi v Německu a Rakousku.

Okupační mocnost označuje výkon moci státem, který obsadil území jiného státu nebo jeho část. Jeho vojenská správa zpravidla převezme úkoly exekutivy v obsazeném území, čímž omezuje suverenitu obsazené země. Podle Čtvrté Ženevské úmluvy mají okupační mocnosti a jejich vojenská správa řadu povinností vůči obyvatelstvu obsazených území.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Military occupation na anglické Wikipedii.

↑ A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.
↑ Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi
↑ Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
↑ David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Okkupace (vojenství) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.

[2] Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi

[3] Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59

[4] David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 '''Vojenská okupace''' je efektivní dočasná kontrola<ref> A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - ''Am. J. Int'l L.'', 1990, p. 47.</ref> nad cizím [[teritorium|územím]], které nepřísluší pod formální [[svrchovanost]] okupující mocnosti.<ref>Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi</ref><ref>Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59</ref>
-Takto (obvykle vojensky) ovládané území je '''okupované území''' nebo '''okupační zóna'''. Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od [[kolonialismus|kolonialismu]] nebo [[anexe]].<ref>David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. ''Journal of Peace Research'' 2010; 47; 59</ref> Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat [[Emerich de Vattel]] ve svém díle ''Zákon národů'' ({{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''Droit des gens''}}, [[1758]]). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a později bylo zakotveno v haagských konvencích ([[1907]]) a čtvrté ženevské konvenci ([[1949]]).
+Takto (obvykle vojensky) ovládané území je '''okupované území''' nebo '''okupační zóna'''. Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace, pokud není vznesen nárok trvalé svrchovanosti, odlišuje od [[kolonialismus|kolonialismu]] nebo [[anexe]].<ref>David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. ''Journal of Peace Research'' 2010; 47; 59</ref> Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat [[Emerich de Vattel]] ve svém díle ''Zákon národů'' ({{Vjazyce|fr}} {{Cizojazyčně|fr|''Droit des gens''}}, [[1758]]). Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a později bylo zakotveno v haagských konvencích ([[1907]]) a čtvrté ženevské úmluva ([[1949]]).
 == Klasifikace ==
-Historicky lze okupaci území klasifikovat také podle toho, jestli území před okupací náleželo nějakému jinému státu:
+Historicky lze okupaci území klasifikovat také podle toho, jestli území před okupací náleželo jinému státu:
-* '''Prvotní okupace''' je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
+* '''Prvotní okupace'''{{doplňte zdroj}} je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
-* '''Vojenská okupace''' je násilný čin [[stát]]u nebo entity, která proti vůli jiného státu nebo entity se zmocní a obsadí jeho/její území pomocí armády – jde o válečný akt. Okupující klika téměř vždy ustanoví [[okupační správa|okupační správu]] nebo [[kolaborační vláda|kolaborační vládu]], orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě [[Druhá světová válka|druhé světové války]]) nebo trvalá (v případě pobaltských zemí v roce [[1940]], kdy byly začleněny do SSSR)
+* '''Vojenská okupace'''{{doplňte zdroj}} je násilný čin [[stát]]u, který proti vůli jiného státu se zmocní a vojensky obsadí jeho [[státní území]] – jde o [[válečný akt]]. Okupační mocnost ustavuje [[okupační správa|okupační správu]] nebo [[kolaborační vláda|kolaborační vládu]], orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě [[Druhá světová válka|druhé světové války]]) nebo trvalá{{Fakt/dne|20150519065502}} (v případě pobaltských zemí v roce [[1940]], kdy byly začleněny do SSSR)
 == Válečné právo ==
-Od druhé poloviny [[18. století]] [[mezinárodní právo]] odlišuje vojenskou okupaci země a získání území [[invaze|invazí]] a následnou [[anexe|anexí]], rozdíl vyložil [[Emerich de Vattel]] v ''Zákoně národů'' (1758). Toto rozlišení se poté stalo jasným a bylo uznáno jako princip mezinárodního práva od konce [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Zvykové právo beligerentní okupace se vyvíjelo jako část [[válečné právo|válečného práva]] a zakotvuje právní ochranu obyvatelstva pod vojenskou okupací nepřítele.
+Od druhé poloviny [[18. století]] [[mezinárodní právo]] odlišuje vojenskou okupaci země a získání území [[invaze|invazí]] a následnou [[anexe|anexí]], rozdíl vyložil [[Emerich de Vattel]] v ''Zákoně národů'' (1758). Toto rozlišení se poté stalo jasným a bylo uznáno jako princip mezinárodního práva od konce [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Zvykové právo vojenské okupace se vyvíjelo jako část [[válečné právo|válečného práva]] a zakotvuje právní ochranu obyvatelstva pod vojenskou okupací nepřítele. Práva a povinnosti okupační mocnosti a právo obyvatel upravují [[Haagské úmluvy]] a [[čtvrtá Ženevská úmluva]].
-=== Okupační zóna ===
-Okupační zónou je území okupované vojsky cizího státu (okupační mocnosti), který požívá práva [[svrchovanost]]i.{{Fakt/dne|20121104074508}} Tento stav vyplývá obvykle z mezinárodních smluv.{{Fakt/dne|20121104074508}}
+== Historie ==
+{{Podrobně|Seznam okupací a okupovaných území}}
 Okupačními zónami bylo po první světové válce například [[Porýní]].{{Fakt/dne|20121104074508}} Po druhé světové válce byly okupační zóny zřízeny [[Spojenci (druhá světová válka)|vítěznými mocnostmi]] v [[Okupační zóny Německa|Německu]] a [[Okupační zóny Rakouska|Rakousku]].