Heinrich Hertz: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Fyzici za použití HotCat
+ IB
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Heinrich Rudolf Hertz.jpg|thumb|Heinrich Hertz]]
[[Soubor:Autograph of Heinrich Hertz.png|thumb|Podpis]]
'''Heinrich Rudolf Hertz''' ([[22. únor]]a [[1857]] [[Hamburk]] – [[1. leden|1. ledna]] [[1894]] [[Bonn]]) byl [[Německo|německý]] [[fyzik]], který experimentálně ověřil [[James Clerk Maxwell|Maxwellovy]] a [[Michael Faraday|Faradayovy]] teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení.
'''Heinrich Rudolf Hertz''' ([[22. únor]]a [[1857]] [[Hamburk]] – [[1. leden|1. ledna]] [[1894]] [[Bonn]]) byl [[Německo|německý]] [[fyzik]], který experimentálně ověřil [[James Clerk Maxwell|Maxwellovy]] a [[Michael Faraday|Faradayovy]] teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení.
Je po něm pojmenována jednotka pro frekvenci – [[Hertz|Hz]].
Je po něm pojmenována jednotka pro frekvenci – [[Hertz|Hz]].
Řádek 17: Řádek 16:
Ve třicátých letech [[20. století]] byly jeho spisy v Německu veřejně páleny kvůli jeho [[Židé|židovskému]] otci.
Ve třicátých letech [[20. století]] byly jeho spisy v Německu veřejně páleny kvůli jeho [[Židé|židovskému]] otci.


== Odkazy ==
== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Hertz, Heinrich Rudolf}}
{{DEFAULTSORT:Hertz, Heinrich Rudolf}}



Verze z 8. 5. 2015, 16:19

Heinrich Rudolf Hertz
Narození22. února 1857
Hamburk
Úmrtí1. ledna 1894 (ve věku 36 let)
Bonn
Příčina úmrtísepse
Místo pohřbeníHřbitov v Ohlsdorfu
Alma materHumboldtova univerzita (od 1878)
Mnichovská univerzita
Technická univerzita Drážďany
Technická univerzita Mnichov
Gelehrtenschule des Johanneums
Povolánífyzik, filozof, vynálezce a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléKielská univerzita (od 1883)
Technologický institut v Karlsruhe (od 1885)
Univerzita v Bonnu (od 1889)
OceněníBressa Prize (1887)
Matteucciho medaile (1888)
La Cazeho cena Akademie věd (1889)
Rumfordova medaile (1890)
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťElisabeth Hertz
DětiMathilde Carmen Hertz
Johanna Hertz
RodičeGustav Ferdinand Hertz
PodpisHeinrich Rudolf Hertz – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Rudolf Hertz (22. února 1857 Hamburk1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik, který experimentálně ověřil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení. Je po něm pojmenována jednotka pro frekvenci – Hz.

Život

Byl synem advokáta a senátora Gustava Ferdinanda Hertze. Mládí prožil v Hamburku. Po nástupu na místní techniku se rozhodl věnovat fyzice, a proto pokračoval ve studiích v Mnichově a Berlíně. V Berlíně byl žákem profesorů Kirchhoffa a Helmholtze. V roce 1880 získal doktorát a na tři roky se stal Helmholtzovým asistentem. Poté nastoupil jako docent fyziky v Kielu a v roce 1885 jako řádný profesor v Karlsruhe. V roce 1889 se stal v Bonnu nástupcem slavného Rudolfa Clausia. Tam také působil po zbytek svého života.

Jeho nejslavnějším pokusem byl praktický důkaz šíření elektromagnetických vln z roku 1887. Přestože jejich šíření předpověděl Maxwell už v roce 1872, nebylo do té doby experimentálně prokázáno.

Hertzova aparatura se skládala z obřího induktoru s jiskřištěm v jednom rohu místnosti a oscilátoru (dvou kovových koulí vzájemně vzdálených jen pětinu milimetru s připojeným kusem drátu coby anténou) ve druhém rohu. Po spuštění induktoru se objevily jiskry i na druhé aparatuře. Tím byl poprvé dokázán přenos elektromagnetických vln bez použití vodičů. Hertz dále dokázal i možnost nové vlny odrážet a lámat, a tím prokázal, že mají stejný charakter jako světlo. Dalšími pokusy objevil fotoelektrický jev a katodové paprsky.

Sám své objevy považoval za akademickou záležitost, ale jeho pokračovatelé je postupně dovedli až do podoby dnešních sdělovacích prostředků.

Kromě elektřiny se zabýval i pružností, pevností a fluorescencí látek.

Ve třicátých letech 20. století byly jeho spisy v Německu veřejně páleny kvůli jeho židovskému otci.

Externí odkazy