Kakao: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Byl odstraněn popisek obrázku „Kakaový bob se semeny“ - to bylo taxonomicky nesprávné. Plod kakaovníku je bobule, nikoli bob. Kakaovými boby jsou nazývána jen semena.
Bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:
Kakaovníky pocházejí zřejmě z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], kde rostly na úbočí [[Andy|And]] v povodí řek [[Amazonka|Amazonky]] a [[Orinoco]]. Do [[Mezoamerika|Mezoameriky]] byly dopraveny starověkou [[Mayové|Mayskou civilizací]] a později rozšířeny na území [[Mexiko|Mexika]] [[Toltékové|Toltéky]] a [[Aztékové|Aztéky]].
Kakaovníky pocházejí zřejmě z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], kde rostly na úbočí [[Andy|And]] v povodí řek [[Amazonka|Amazonky]] a [[Orinoco]]. Do [[Mezoamerika|Mezoameriky]] byly dopraveny starověkou [[Mayové|Mayskou civilizací]] a později rozšířeny na území [[Mexiko|Mexika]] [[Toltékové|Toltéky]] a [[Aztékové|Aztéky]].


Kakao bylo v předkolumbovské [[Střední Amerika|střední Americe]] velmi důležitou komoditou. [[Španělsko|Španělské]] kroniky dobývání Mexika [[Hernán Cortés|Hernánem Cortézem]] udávají, že na slavnostní tabuli [[Montezuma II.|Montezumy II.]], vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než [[čokoláda|čokolády]], podávané ve [[zlato|zlatých]] pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována [[vanilka|vanilkou]] a [[koření]]m, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro [[šlechta|šlechtice]] jeho dvora.
Kakao bylo v předkolumbovské [[Střední Amerika|střední Americe]] velmi důležitou komodi slavnostní tabuli [[Montezuma II.|Montezumy II.]], vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než [[čokoláda|čokolády]], podávané ve [[zlato|zlatých]] pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována [[vanilka|vanilkou]] a [[koření]]m, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro [[šlechta|šlechtice]] jeho dvora.


Do [[Evropa|Evropy]] čokoládu přivezli [[Španělé]] a ta se rychle (již v [[16. století]]) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti [[Zadní Indie]] a [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] (především na [[Filipíny]]). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem '''černé zrno'''. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v [[18. století]] [[švédsko|švédským]] přírodovědcem [[Carl Linné|Carlem Linné]], který jej nazval ''Theobroma cacao'' neboli „potrava bohů“.
Do [[Evropa|Evropy]] čokoládu přivezli [[Španělé]] a ta se rychle (již v [[16. století]]) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti [[Zadní Indie]] a [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] (především na [[Filipíny]]). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem '''černé zrno'''. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v [[18. století]] [[švédsko|švédským]] přírodovědcem [[Carl Linné|Carlem Linné]], který jej nazval ''Theobroma cacao'' neboli „potrava bohů“.

Verze z 29. 4. 2015, 08:57

Kakaový plod se semeny – kakaovými boby
Kakaové boby

Kakao je obvyklé označení pro semena kakaovníku (Theobroma) a z nich vyrobený prášek. Kakao je důležitým vývozním artiklem mnoha rozvojových zemí a slouží především jako základ čokolády. Ve své přirozené (neslazené) formě má extrémně hořkou chuť. Kakaovníky rostou pouze ve velmi omezené geografické zóně, přibližně 10° na sever a na jih od rovníku – 70% světových plantáží kakaa se nachází v západní Africe.

Historie

Kakaovníky pocházejí zřejmě z Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Do Mezoameriky byly dopraveny starověkou Mayskou civilizací a později rozšířeny na území Mexika Toltéky a Aztéky.

Kakao bylo v předkolumbovské střední Americe velmi důležitou komodi slavnostní tabuli Montezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle (již v 16. století) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní Indie a Španělské východní Indie (především na Filipíny). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem černé zrno. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v 18. století švédským přírodovědcem Carlem Linné, který jej nazval Theobroma cacao neboli „potrava bohů“.

Zpracování kakaa

Sušení kakaových bobů

Posklizňové zpracování:

  • otevření plodů, oddělení bobů se zbytky dužniny
  • fermentace zbytků dužniny 2-8 dnů
  • sušení

Průmyslové zpracování kakaových bobů

  • čištění a třídění suroviny
  • alkalizace
  • pražení při 100-130 °C po dobu 20-120 min
  • drcení a mletí
  • oddělení tuku [1]

Užití kakaa

Kakao se šlehačkou

Nejjednodušším užitím je příprava kakaa (kakaového nápoje), který vzniká smícháním kakaového prášku, mléka a cukru a přivedením do varu.[2] Kakaový prášek se přidává do různých dalších potravin, zejména do moučníků. Z kakaa se vyrábějí i různé instantní nápoje, u kterých je však nutno si dávat pozor na jejich kvalitu, protože mnohdy obsahují velké množství cukru a jen minimum kakaa.[3] Nejdůležitější pochutinou s obsahem kakaa je čokoláda.

Vývoj ceny kakaa na komoditních burzách [4]

Kakao je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy