Jefim Fištejn: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kreator007 (diskuse | příspěvky)
m + kat.
značka: možný spam
Řádek 22: Řádek 22:


[[Britské listy]] v roce 2005 kritizovaly Fištejnovu obhajobu [[Central Intelligence Agency|CIA]], když tvrdil, že USA žádné vězně nemučí. Šéfredaktor J. Čulík v té souvislosti mimo jiné napsal: ''„Jefim Fištejn ostře vystupoval v totalitní éře proti komunismu, pracoval pro Američany financovanou stanici Radio Svoboda. Po pádu komunismu se ukázalo, že zřejmě nebojoval za svobodu a demokracii, ale pouze proti komunismu.“''<ref>[http://www.blisty.cz/art/26240.html Kam až může MFD klesnout]</ref>
[[Britské listy]] v roce 2005 kritizovaly Fištejnovu obhajobu [[Central Intelligence Agency|CIA]], když tvrdil, že USA žádné vězně nemučí. Šéfredaktor J. Čulík v té souvislosti mimo jiné napsal: ''„Jefim Fištejn ostře vystupoval v totalitní éře proti komunismu, pracoval pro Američany financovanou stanici Radio Svoboda. Po pádu komunismu se ukázalo, že zřejmě nebojoval za svobodu a demokracii, ale pouze proti komunismu.“''<ref>[http://www.blisty.cz/art/26240.html Kam až může MFD klesnout]</ref>
[[Originál Fištejnova článku ]] se vztahuje k něčemu jinému, než hodnotí v Britských listech Čulík, a poukazuje na nesrovnalosti.
[http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006021017]</ref>


== Dílo (výběr) ==
== Dílo (výběr) ==

Verze z 22. 4. 2015, 21:32

Mgr. Jefim Fištejn (* 1946, Kyjev) je v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scenárista židovského původu. Nejvíce je znám pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin.

Život

Jefim Fištejn (někdy psán také jako Fistein)[1] se narodil roku 1946 v židovské rodině[2] v ukrajinském Kyjevě (někdy je jako datum narození nesprávně uváděn rok 1947[3]), tehdy součásti Sovětského svazu. V letech 1964 až 1969 vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Od roku 1969 do roku 1980 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl pronásledován a v roce 1980 donucen emigrovat do Vídně. Od roku 1981 do roku 1996 působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast (slovanské a pobaltské jazykové redakce). V posledních letech své činnosti v RSE sloužil jako zástupce programového ředitele.

V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin. Následně se opět vrátil do redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Evropa jako politický komentátor. Později v redakci opět sloužil i jako zástupce programového ředitele.

Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník rozhlasové stanice Český rozhlas 2 – Praha. Pracoval rovněž jako poradce bývalé předsedkyně Senátu Libuše Benešové.[4]

Jedná se o autora četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, dále autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům. V roce 1995 získal cenu „Stříbrná křepelka“ Nadace Českého literárního fondu.

Koncem června 2009, kdy působil mimo jiné jako komentátor komerčního zpravodajského kanálu Z1, oznámil premiér české vlády Jan Fischer, že Jefim Fistejn bude součástí týmu jeho poradců.[5]

O Fištejnovi

V roce 1996 měl premiéru dokument režisérky Ireny Pavláskové s názvem „Jefim Fištejn – Šéfredaktor nejtradičnějších českých novin.“ který se věnoval Fištejnovu působení v RSE.[6]

Kontroverze

Britské listy v roce 2005 kritizovaly Fištejnovu obhajobu CIA, když tvrdil, že USA žádné vězně nemučí. Šéfredaktor J. Čulík v té souvislosti mimo jiné napsal: „Jefim Fištejn ostře vystupoval v totalitní éře proti komunismu, pracoval pro Američany financovanou stanici Radio Svoboda. Po pádu komunismu se ukázalo, že zřejmě nebojoval za svobodu a demokracii, ale pouze proti komunismu.“[7] Originál Fištejnova článku se vztahuje k něčemu jinému, než hodnotí v Britských listech Čulík, a poukazuje na nesrovnalosti. [1]</ref>

Dílo (výběr)

Texty

  • Neurčitost hodnot jako zdroj krize veřejnoprávnosti. Text ze sborníku příspěvků ze semináře „Veřejná služba ve veřejnoprávních médiích,“ který se uskutečnil ve dnech 8.11.2002 a 9.11.2002 v Českém Krumlově.[8]
  • Věčný Žid a věčný judofob. Komentář ke konferenci „Antisemitismus v posttotalitní Evropě,“ která proběhla v Praze roku 1992.[9]

Scénáře

  • Elixír života. Muzikál. 2005.[10]

Překlady

  • Bel’kovič - Vsevolod - Michajlovič: Přítel delfín. Z rus. orig. Naš drug - delfin přel. Jefim a Věra Fištejnovi. Doslov. Vratislav Mazák. Praha : Orbis, 1975.

Stylistika a editorské práce

  • Bílá, Lucie: Jen krátká návštěva potěší. Autobiografické vzpomínky. Literární zpracování Jefim Fištejn. V Řitce : Daranus, 2007. ISBN 978-80-86983-13-4
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. [Praha] : Knihcentrum, 1998. ISBN 80-86054-59-4.
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. Druhé vydání. [Praha] : Knihcentrum, 1999. ISBN 80-86054-79-9.

Reference