Oligocén: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rozšíření
doplnění
Řádek 15: Řádek 15:
'''Oligocén''' (33,9 [[Annum|Ma]] - 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do [[Geologická éra|geologické éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]] a to do její nejstarší [[Geologická perioda|periody]] [[paleogén]]u. Název oligocén byl odvozen z řeckého slova "oligos" (málo) a latinského "recens" (současný).<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=oligocene&searchmode=none Etymologie slova oligocén; Etymologický slovník]</ref> Názvy se vztahovaly k výsledkům porovnání druhového zastoupení fosilií mořského planktonu s dnešním stavem.
'''Oligocén''' (33,9 [[Annum|Ma]] - 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do [[Geologická éra|geologické éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]] a to do její nejstarší [[Geologická perioda|periody]] [[paleogén]]u. Název oligocén byl odvozen z řeckého slova "oligos" (málo) a latinského "recens" (současný).<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=oligocene&searchmode=none Etymologie slova oligocén; Etymologický slovník]</ref> Názvy se vztahovaly k výsledkům porovnání druhového zastoupení fosilií mořského planktonu s dnešním stavem.


== Geologie a klima ==
Africká deska se tehdy přiblížila k [[Evropa|Evropě]], díky čemuž začaly vznikat [[Alpy]] a moře [[Tethys (moře)|Tethys]] se oddělilo od oceánu. [[Jižní Amerika]] se oddělila od [[Antarktida|Antarktidy]].
[[Soubor:Mediterranean Rupelian.jpg|náhled|vpravo|Uzavírající se oceán [[Tethys]] a ostrovní oblasti [[Paratethys|Paratethydy]] před zhruba 30 miliony let.]]
V oligocénu pokračovalo posouvání [[Africká deska|africké tektonické desky]] k severu započaté již v [[Mezozoikum|mezozoiku (druhohorách)]], což mělo za následek uzavírání oceánu [[Tethys]], postupně tedy vznikalo dnešní [[Středozemní moře]]. Horotvorné procesy v pásmu v okolí kolize africké a [[Euroasijská deska|euroasijské desky]] vedly k výzdvihu zárodků tzv. neoidních pohoří [[Alpy|Alp]], [[Pyreneje|Pyrenejí]] či [[Karpaty|Karpat]]. Tyto zdvihající se oblasti proměnily severozápadní část [[Tethys]] v řadu navzájem propojených mořských pánví se spoustou ostrovů, tedy tzv. [[Paratethys]].<ref name=chlupac>{{Citace monografie
| příjmení = Chlupáč
| jméno = Ivo
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Brzobohatý
| jméno2 = Rostislav
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Kovanda
| jméno3 = Jiří
| odkaz na autora3 =
| příjmení3 = Straník
| jméno3 = Zdeněk
| titul = Geologická minulost České republiky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2011
| kapitola = Terciér - novověk Země
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany = 297-358
| isbn = 978-80-200-1961-5
| jazyk = česky
}}</ref>


Na počátku oligocénu došlo k razantnímu ochlazení klimatu, jež mělo značné důsledky jak na tvar a rozsah pevnin, tak na živé organismy. Kvůli ochlazení totiž došlo k podstatnému poklesu hladiny moří, čímž se vynořily pevninské mosty umožňující migraci živočichů mezi doposud oddělenými pevninami. Na druhou stranu došlo k vymírání v suchozemských i mořských faunách, značných změn doznalo i rostlinstvo. Chladného výkyvu si poprvé všiml již v roce [[1909]] paleontolog [[Hans Georg Stehlin]], jenž ho nazval ''velkým přelomem''. V dalším průběhu oligocénu již k žádným tak výrazným změnám klimatu nedošlo a období se z dnešního pohledu jeví jako poměrně klidné.<ref name=chlupac/><ref>[http://www.scotese.com/climate.htm Climate history; Paleomap project]</ref>
[[Země]] se na konci této epochy začala pomalu ochlazovat.


Přestože mluvíme o výrazném ochlazení, oligocénní svět nebyl zdaleka tak chladný a suchý jako v např. v pozdějším [[pleistocén]]u, ale ani jako dnes. Na [[Antarktida|Antarktidě]] sice již vězel mohutný pevninský ledovec, nedosahoval však dnešního rozsahu a okraj kontinentu byl pokryt polární [[Tundra|tundrou]]. Na severu ještě žádná trvale zamrzlá území neexistovala a rozdíly mezi [[Podnebný pás|podnebnými pásy]] nebyly tak výrazné jako dnes.<ref name=janis>{{Citace sborníku
⚫
Po kontinentech se poprvé výrazně rozšiřuje tráva (do té doby se vzácně vyskytovala poblíž vodních ploch a toků). [[Savci]] dorůstají do obřích rozměrů asijské ''[[Paraceratherium|(Indricotherium)]]'' s hmotností až 20 tun a příbuzné koním (chalicotherium). Vyskytovali se tu i predátoři (hyaenodon, entelodon a amphicyon). {{Pahýl}}
| příjmení = Janis
| jméno = Christine
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Samozřejmí vítězové
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Gould
| jméno sestavitele = Stephen Jay
| sestavitel =
| sborník = Dějiny planety Země
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Columbus
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 1998
| isbn = 80-7176-722-0
| url =
| kapitola =
| strany = 169-217
| jazyk = česky
}}</ref>

== Život ==
⚫
Po kontinentech se poprvé výrazně rozšiřuje tráva (do té doby se vzácně vyskytovala poblíž vodních ploch a toků). [[Savci]] dorůstají do obřích rozměrů asijské ''[[Paraceratherium|(Indricotherium)]]'' s hmotností až 20 tun a příbuzné koním (chalicotherium). Vyskytovali se tu i predátoři (hyaenodon, entelodon a amphicyon).


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 13. 4. 2015, 22:54

Stratigrafie oligocénu
Epocha
Oddělení 		Věk
Stupeň 		Stáří (miliony let)
oligocén chatt 23,03 - 28,1
rupel 28,1 - 33,9

Oligocén (33,9 Ma - 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu. Název oligocén byl odvozen z řeckého slova "oligos" (málo) a latinského "recens" (současný).[1] Názvy se vztahovaly k výsledkům porovnání druhového zastoupení fosilií mořského planktonu s dnešním stavem.

Geologie a klima

Uzavírající se oceán Tethys a ostrovní oblasti Paratethydy před zhruba 30 miliony let.

V oligocénu pokračovalo posouvání africké tektonické desky k severu započaté již v mezozoiku (druhohorách), což mělo za následek uzavírání oceánu Tethys, postupně tedy vznikalo dnešní Středozemní moře. Horotvorné procesy v pásmu v okolí kolize africké a euroasijské desky vedly k výzdvihu zárodků tzv. neoidních pohoří Alp, Pyrenejí či Karpat. Tyto zdvihající se oblasti proměnily severozápadní část Tethys v řadu navzájem propojených mořských pánví se spoustou ostrovů, tedy tzv. Paratethys.[2]

Na počátku oligocénu došlo k razantnímu ochlazení klimatu, jež mělo značné důsledky jak na tvar a rozsah pevnin, tak na živé organismy. Kvůli ochlazení totiž došlo k podstatnému poklesu hladiny moří, čímž se vynořily pevninské mosty umožňující migraci živočichů mezi doposud oddělenými pevninami. Na druhou stranu došlo k vymírání v suchozemských i mořských faunách, značných změn doznalo i rostlinstvo. Chladného výkyvu si poprvé všiml již v roce 1909 paleontolog Hans Georg Stehlin, jenž ho nazval velkým přelomem. V dalším průběhu oligocénu již k žádným tak výrazným změnám klimatu nedošlo a období se z dnešního pohledu jeví jako poměrně klidné.[2][3]

Přestože mluvíme o výrazném ochlazení, oligocénní svět nebyl zdaleka tak chladný a suchý jako v např. v pozdějším pleistocénu, ale ani jako dnes. Na Antarktidě sice již vězel mohutný pevninský ledovec, nedosahoval však dnešního rozsahu a okraj kontinentu byl pokryt polární tundrou. Na severu ještě žádná trvale zamrzlá území neexistovala a rozdíly mezi podnebnými pásy nebyly tak výrazné jako dnes.[4]

Život

Po kontinentech se poprvé výrazně rozšiřuje tráva (do té doby se vzácně vyskytovala poblíž vodních ploch a toků). Savci dorůstají do obřích rozměrů asijské (Indricotherium) s hmotností až 20 tun a příbuzné koním (chalicotherium). Vyskytovali se tu i predátoři (hyaenodon, entelodon a amphicyon).

Reference

  1. ↑ Etymologie slova oligocén; Etymologický slovník
  2. ↑ a b CHLUPÁČ, Ivo; BRZOBOHATÝ, Rostislav; STRANÍK, Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1961-5. Kapitola Terciér - novověk Země, s. 297-358. 
  3. ↑ Climate history; Paleomap project
  4. ↑ JANIS, Christine. Samozřejmí vítězové. In: GOULD, Stephen Jay. Dějiny planety Země. Praha: Columbus, 1998. ISBN 80-7176-722-0. S. 169-217.
Paleogén
Předchůdce:
 34 Ma–23 Ma
Oligocén 		Nástupce:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oligocén&oldid=12457983“