Alela: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
zbytečný nadpis sejmut
m →‎top: opakované slovo, tak, vytučnění
Řádek 1: Řádek 1:
'''Alela''' (resp. allela, alelomorfa) je konkrétní forma [[gen]]u. Každý gen může mít jednu nebo několikero forem: alel. Je-li alel více, jedná se o [[genetický polymorfismus]]. Obvykle se přitom jako různé alely definují jako formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná, ale i třeba z hlediska struktury genu rozsáhlá [[mutace]], která nemá za výsledek dostatečně odlišnou [[exprese genu|expresi genu]], se za novou alelu většinou nepovažuje).
'''Alela''' ('''allela''', '''alelomorfa''') je konkrétní forma [[gen]]u. Každý gen může mít jednu nebo několikero forem. Je-li alel více, jedná se o [[genetický polymorfismus]]. Obvykle se přitom jako různé alely definují formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná, ale i třeba z hlediska struktury genu rozsáhlá [[mutace]], která nemá za výsledek dostatečně odlišnou [[exprese genu|expresi genu]], se tak za novou alelu většinou nepovažuje).


== Zastoupení alel v populaci ==
== Zastoupení alel v populaci ==

Verze z 12. 4. 2015, 12:20

Alela (allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu. Každý gen může mít jednu nebo několikero forem. Je-li alel více, jedná se o genetický polymorfismus. Obvykle se přitom jako různé alely definují formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná, ale i třeba z hlediska struktury genu rozsáhlá mutace, která nemá za výsledek dostatečně odlišnou expresi genu, se tak za novou alelu většinou nepovažuje).

Zastoupení alel v populaci

Podíl zastoupení jednotlivých alel v populaci nebývá stejný a s časem se i podstatně mění. (Jedinou výjimkou by měla být ideální panmiktická populace, ovšem něco takového reálně neexistuje). Jelikož nové alely vznikají zpravidla mutací, je jejich četnost menší než alely původní a jejich fixace v populaci závisí na mnoha okolnostech. Alely s nulovým nebo negativním vlivem na fitness mají jen minimální šanci na zachování v dostatečně velké panmiktické populaci, v níž zpravidla dochází maximálně k mírnému a nevýznamnému kolísání poměru mezi jednotlivými zastoupenými alelami (výjimkou je případ, kdy změna okolních podmínek změní vliv jednotlivých alel na fitness, pak může dojít i k vymizení nově nevýhodných alel). Větší šance mají v malých populacích, kde může k jejich fixaci výrazněji přispět genetický drift nebo efekt hrdla láhve. Nové alely se ve větších populacích časem zafixují, pokud se jim podaří přestát první období, kdy je jich velmi málo a kdy jim hrozí vymizení z důvodu prosté smůly.

U různých populací téhož druhu mohou být různé poměry zastoupení mezi jednotlivými alelami. Obzvláště to platí pro případy malých oddělených populací a pro případy, kdy je vliv alely na vnější znaky u různých populací různý. Typickým příkladem je výskyt alely pro srpkovitou anemii.

Mezialelové interakce

Podrobnější informace naleznete v článku mezialelová interakce.

Mezi alelami jednoho (i vícero) různých genů mohou existovat často i nesmírně složité mezialelové interakce. Jednotlivé alely se tak mohou projevovat nezávisle, nebo mohou potlačovat, měnit, či podporovat si navzájem svůj fenotypový projev.

Externí odkazy