Navahové

Vlajka Navahů, přijatá roku 1968

Navahové (anglicky a španělsky Navajo z tewského Navahü "pláně nad roklemi", vlastním jménem Diné) je název indiánského kmene žijícího v jihozápadní části USA. Se zhruba třemi sty tisíci příslušníky jsou nejpočetnější etnickou skupinou mezi původními obyvateli Spojených států. Většina (asi 170 000) jich žije ve vlastní rezervaci nazvané Navajo Nation, zřízené roku 1868, o rozloze 64 000 kilometrů čtverečních s hlavním městem Window Rock. V poslední době se ale mnoho lidí v ekonomicky aktivním věku z rezervace stěhuje pryč, často navždy [1].

Historie

Navahové, stejně jako sousední Apačové, pocházejí z athabaské (na-dené) jazykové rodiny, žijící původně ve vnitrozemí Aljašky a v severozápadní části Kanady. Odtud se v 15. století kvůli zhoršeným klimatickým podmínkám (tzv. malá doba ledová) stěhovali k jihu a usadili se v polopouštní hornaté krajině, dnes známé jako Čtyři rohy. Zde přepadali původní kmeny tzv. Pueblových Indiánů, od nichž postupně převzali některé prvky způsobu života, zejména pěstování kukuřice a změlecká řemesla [2]. V 17. století přišli do kraje Španělé; Navahové přijali některé civilizační vymoženosti, jako chov koní a ovcí, ale v četných šarvátkách si dokázali uhájit faktickou nezávislost. To se změnilo v polovině 19. století, kdy se dostali pod nadvládu USA a byli vystaveni násilné asimilaci (zavraždění náčelníka Narbony nebo tzv. Dlouhý pochod, nucené stěhování provázené hladomorem). Přesto nebyli Navahové tolik početně zdecimováni jako bojovnější Apači.
Navahové se proslavili za druhé světové války, kdy americká armáda používala jejich řeč ke sdělování tajných informací. Umělý kód totiž Japonci dokázali odhalit, kdežto indiánský jazyk pochopitelně nikdo z nich neovládal. O práci navažských šifrantů natočil režisér John Woo v roce 2002 film Kód Navajo (film). Podíl Navahů na válečném vítězství byl odtajněn až v roce 1968 [3]. Vojenské penze spolu s nerostným bohatstvím země Navahů vedly k hospodářskému rozvoji a také k populační explozi, která je mezi severoamerickými Indiány unikátní: během 20. století se počet příslušníků kmene zvedl z 20 000 na čtvrt milionu a dále roste.Přes tato pozitiva jsou Navahové sužováni typickými problémy současných původních Američanů: vysoká míra nezaměstnanosti, kriminality a alkoholismu, předčasná úmrtí způsobená špatnou životosprávou i kontaminací životního prostředí [4]. Existují však Navahové, kteří se stali váženými osobnostmi i mezi bílými Američany: automobilový závodník Cory Witherill, herec Jay Navare, spisovatel Sherwin Bitsui nebo malíř Shonto Begay, existuje dokonce navažská punková skupina Blackfire sourozenců Benallyových.

Současnost

Navažská žena v hoganu

Ekonomika Navahů je vedle pastevectví a extenzívního zemědělství založena na těžbě uranu, ropy a uhlí, dále na turistickém ruchu (návštěvníci přicházejí jak za tradiční kulturou původních obyvatel, tak za přírodními zajímavostmi, jako je Monument Valley, Antilopí kaňon nebo Kamenná duha) a provozování kasin: americká vláda se v osmdesátých letech rozhodla pozvednout životní úroveň Indiánů tím, že jim udělila výjimku ze zákona proti hazardu; bohužel bezpracný zisk a kontakt s různými podvodníky spíše prohloubil demoralizaci domorodých obyvatel.

Tradiční kultura

Způsob života

Navahové si dokázali udržet některé prvky tradiční kultury. Patří k nim zejména tradiční obydlí zvané hogan, což je osmiúhelníkový dřevěný srub pokrytý hlínou a drnem. Jeho tvar včetně orientace vhcodu odráží navažskou mytologii a světonázor. Navahovné byli tradičně sběrači a zemědělci, menší význam měl lov králíků, jelenců, ovcí tlustorohých či vidlorohů, rybolovu se nevěnovali vůbec. Dodnes pěstují tradiční plodiny, zejména kukuřici, bavlník, fazole, dýně a tabák. Od přelomu 16. a 17. stol., kdy Navahovné získali od Španělů ovce, se věnují i pastevectví. Ovce jim poskytují hlavně vlnu, v menší míře i maso a mléko, jedná se o zvláštní plemeno navajo churro, někteří berani mají vyvinuté čtyři rohy. V menší míře chovají i kozy.

Umění a řemesla

Navaovné jsou známi jako zruční řemeslníci, na vysoké úrovni je zejména tkalcovství a stříbrotepectví. Tkaní se provádí na vertikálních stavech a je tradišně ženskou prací, podle mýtů se Navahovné naučili tkát od Pavoučí ženy, pokládané za lskavé ochranné božstvo. Stříbrotepectví je spojeno hlavně s výrobou tradičních šperků, často doplněných tyrkysem.

Duchovní kultura

Navažská originální mytologie má velký ohlas u příznivců hnutí new age [5]. Dobře známý je navažský mýtus o stvoření, v němž předkové Navahů za pomoci zvířat a duchů postupně procházejí z malého a temného Prvního světa hluboko pod zemí dalěími úrovněmi do našeho Čtvrtého světa, přičemž Třetí svět byl zničen potopou. Ze zvířecích bytostí hrají v tomto mýtu významnou roli Pavoučí žena a zlomyslný šibal )trickster) Kojot. Na mýtus o stvoření navazuje příběh o hrdinských dvojčatech, synech boha Slunce, kteří se utkali s obry a příšerami, škodícími lidem. S mytologií souvisí navažské umění kresby pískem, proslulé obrazy vysypávané z různobarevného písku jsou dodnes používané při magických a léčitelských obřadech. Pozoruhodnou úroveň má navažské léčitelství, které je tolerováno i v rámci amerického zdravotního systému, jeho podstatou je kombinace bylinných léků (např. různé druhy pelyňku, ostrožka, planá cínie, jalovec, cedr, všivec, šalvěj bílá, třapatka)a magických obřadů, které mají podobný úkol jako moderní psychoterapie.

Odkazy

Literatura

CÍLEK, Václav, STIPSITS, Alexander. Krása je rozmanitost plazů. Cesty k Navahům: vědět, odkud přicházíme. Praha: Dokořán, 2013, 299 s.

Externí odkazy

Oficiální stránky národa
Navažský internetový portál
Naučte se navažsky
Navažská literatura
Reportáž o současných Navazích-česky
Dějiny Navahů-česky