Koburkové: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}} |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
* [[1831]] - [[Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal belgickým králém jako [[Leopold I. Belgický]] |
* [[1831]] - [[Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal belgickým králém jako [[Leopold I. Belgický]] |
||
* [[1837]] - [[Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] a spoluvládcem své ženy královny [[Marie II. Portugalská|Marie II.]] |
* [[1837]] - [[Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] a spoluvládcem své ženy královny [[Marie II. Portugalská|Marie II.]] |
||
* [[1840]] - princ [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha]] se oženil s britskou královnou [[ |
* [[1840]] - princ [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha]] se oženil s britskou královnou [[Viktorie (britská královna)|Viktorií]] |
||
* [[1887]] - [[Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal bulharským knížetem [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinandem I.]] a v roce [[1908]] carem (králem). |
* [[1887]] - [[Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal bulharským knížetem [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinandem I.]] a v roce [[1908]] carem (králem). |
||
* [[1901]] - syn prince [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha|Alberta Sasko-Koburského]] a královny [[ |
* [[1901]] - syn prince [[Albert von Sachsen-Coburg und Gotha|Alberta Sasko-Koburského]] a královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] se stal britským králem jako [[Eduard VII.]] |
||
** [[1917]] - britský král Jiří V. (syn Eduarda VII.) změnil název britské linie rodu na [[Windsorská dynastie|Windsor]] |
** [[1917]] - britský král Jiří V. (syn Eduarda VII.) změnil název britské linie rodu na [[Windsorská dynastie|Windsor]] |
||
Verze z 6. 4. 2015, 14:35
Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha) nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha, dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská nebo Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Rodu se někdy říká prostě jen Gothajští. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie Wettinů, která svým původem pochází ze Saska. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ale posledním vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Filip.
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak významnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a tím i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 - Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 - Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 - princ Albert von Sachsen-Coburg und Gotha se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 - Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 - syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
Belgičtí králové
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda George Christiana Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. - (1831-1865)
- Leopold II. - (1865-1909)
- Albert I. - (1909-1934)
- Leopold III. - (1934-1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. - (1951-1993)
- Albert II. - (1993-2013), abdikoval
- Filip - (od 2013)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. - (1836-1853)
- Petr V. - (1853-1861), jeho syn
- Ludvík I. - (1861-1889), jeho bratr
- Karel I. - (1889-1908), jeho syn
- Manuel II. - (1908-1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Titulární králové Portugalska:
- Manuel II. - (1910-1932)
Britští králové
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. - (1901-1910)
- Jiří V. - (1910-1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Edvard VIII. - (1936 ), abdikoval
- Jiří VI. (1936-1952)
- Alžběta II. - (od 1952)
Bulharští carové
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001-2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. - (1887-1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. - (1918-1943)
- Simeon II. - (1943-1946), vládli za něj regenti
Titulární carové Bulharska:
- Simeon II. - (od 1946)
Rozsah vlády
Ovládaná území na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století
Související články
- Wettinové
- Sasko-kobursko-gothajské vévodství
- Seznam belgických králů
- Seznam portugalských králů
- Seznam britských králů
- Seznam bulharských carů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky rodu (de)