Přívozy Pražské integrované dopravy

Označovací strojek na jízdenky na člunu Skokan na přívozu P6 v Modřanech

Přívozy v systému Pražské integrované dopravy jsou od 1. července 2005, kdy do ní byl zařazen první. Od září 2009 do PID patřilo již 6 přívozů, z toho dva celoroční a čtyři sezonní (v provozu od dubna do října), v roce 2010 byly tři ze sezonních přívozů změněny na celoroční, avšak 29. října 2011 byl sezonní přívoz v centru Prahy i celoroční přívoz na Císařskou louku zrušen. Všechny přívozy jsou provozovány na území hlavního města Prahy a na řece Vltavě, plánuje se však i zřízení příměstského přívozu na Berounce. Čtyři přívozy mají jednoduchou trasu téměř kolmou k ose řeky a s dvojicí přístavišť na březích, dva přívozy v centru města měly na trase více zastávek (přístavišť) a sloužily tak zároveň i jako vodní doprava po délce řeky, s přístavišti na protilehlých březích řeky i na ostrovech, avšak 29. října 2011 byly zrušeny a jeden z nich nahrazen kratší trasou spojující oba břehy s mezizastávkou na ostrově. Ani v jednom případě nebyl do Pražské integrované dopravy zařazen fungující dosud neintegrovaný přívoz, ve všech případech šlo o zřízení nových přívozů buď v trasách někdejších zaniklých přívozů nebo v nových trasách. Čtyři přívozy (do roku 2011 pět přívozů) provozuje společnost Pražské Benátky s. r. o. (do prosince 2011 pod názvem První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o.), jeden přívoz Vittus group s. r. o. Na financování provozu se kromě města Prahy podílejí i některé městské části. Přívozy PID mají význam hlavně pro rekreační dopravu (návaznost na cyklistické trasy, propojení sídlišť s rekreačními oblastmi, dopravní obsluha vltavských ostrovů).

Technická charakteristika

Loď Blanice na přívozu P5 na Císařský ostrov, zde pod Palackého mostem. Kapacitou 50 cestujících je největší lodí, která na pražských přívozech jezdí.

Ve všech případech jde o přívozy nepřipoutané (bez jisticích lan), provozované malými plavidly s diesel-motorovým pohonem. Některá z těchto plavidel jsou označena jako převozní loď.

Největší loď, Blanice s kapacitou 50 cestujících, byla nasazována na přívoz P5, na ostatních přívozech mají lodě kapacitu maximálně 12 cestujících. Všechny přívozy jsou pouze osobní, s bezplatnou přepravou jízdních kol a dětských kočárků. Bezbariérový přístup do plavidla je jízdním řádem garantován pouze na přívozu P3.

Organizace provozu

Označení přístavišť je různé, nejvíce jich je označeno sloupkem podobným tomuto (Výtoň, přívoz P5)

Pro všechny přívozy je vyhlášen pravidelný jízdní řád, avšak na přívozech P1 a P6 jsou bez příplatku na vyžádání (signál cestujícího) možné i plavby v mezičasech, na přívozech P2 a P3 je v případě vyššího zájmu nepřetržitý kyvadlový provoz bez ohledu na jízdní řád.

Jak celoroční, tak sezonní přívozy jsou provozovány celotýdenně. Časový rozsah provozu je u jednotlivých přívozů různý: ranní zahájení provozu je mezi 5:30 až 8:30 hodin, večerní ukončení mezi 19 a 22 hodin, nejtypičtěji ve 20 hodin. Interval podle jízdního řádu je vesměs taktový o délce 7,5, 10, 15, 20, 30 nebo 60 minut. Nejkratší interval je v sezoně na přívozu P2 (s návazností na autobusy na pravém břehu). Nejdelší, hodinový interval byl do roku 2011 na přívozu P5.

Provoz je při 1. a vyšším stupni povodňové aktivity nebo při jiných nepříznivých přírodních podmínkách přerušován. Pro jednotlivé přívozy je stanoven maximální přípustný průtok – nejnižší, 450 m³/s, je na přívozech pod Prahou (P1 a P2), průtok 500 m³/s na přívozu P4 a průtok cca 700 m³/s na třech zbývajících, nejvýše umístěných přívozech.

Tarif

Integrace přívozů do PID spočívá především v platnosti tarifu PID. Na přívozech platí dlouhodobé i krátkodobé jízdenky PID, od. 1. července 2011 také SMS jízdenka. Všechny přívozy jsou v tarifním pásmu P. Nárok na bezplatnou přepravu je shodný jako v metru, tramvajích, lanové dráze a autobusech pásma P.

Seznam přívozů

Loď Josefína společnosti Vittus group v přístavišti Dvorce na přívozu P3 – jediném, který neprovozuje PVČS. Tato loď je jediná v jízdních řádech deklarovaná pro bezbariérový přístup.

Malé loďky tohoto typu provozuje PVČS na přívozech P1, P2, P4 a P6. Na fotografii člun Skokan na přívozu P6.

Přívozy jsou v rámci PID označovány jako P1 až P6, přičemž číslo přívozu odpovídá chronologickému pořadí, v jakém byly přívozy zřízeny, bez ohledu na geografické umístění. Tato označení se používají v jízdních řádech a mapách, převozní lodě ani přístaviště jimi nijak výrazně označena nejsou. V databázích jízdních řádů jsou tyto linky kódovány trojciferným číslem (P1 = 691 … P6 = 696).

Po proudu Vltavy jsou přívozy umístěny v pořadí P6, P3, P5, P4 (zrušen 2011), P2 a P1. Na Berounce má být zřízen přívoz P7.

• P1: Přívoz Zámky – Sedlec leží z přívozů PID nejníže po proudu Vltavy. V rámci PID byl zprovozněn 1. července 2005, 14 let po předchozím zániku, je celoroční a provozuje jej společnost Pražské Benátky (do prosince 2011 pod názvem PVČS).
• P2: Podbabský (Lysolajský) přívoz Podbaba – Podhoří, leží nedaleko nad sedleckým přívozem. Provoz byl slavnostně zahájen 28. června 2006 a běžný provoz začal 1. července 2006. Je celoroční a provozuje jej společnost Pražské Benátky (do prosince 2011 pod názvem PVČS). Od dubna 2010 je v letní sezoně provoz posílen druhou lodí.
• P3: 17. července 2007 byl zahájen provoz v trase Lihovar – Veslařský ostrov. Od 30. dubna 2008 bylo na pravém břehu zřízeno přístaviště Dvorce-Žluté lázně přímo v areálu lázní namísto přístaviště na Veslařském ostrově, čímž se trasa přívozu napřímila (od 1. dubna 2010 do odvolání z důvodu úpravy přístaviště Dvorce-Žluté lázně přívoz končí opět na Veslařském ostrově). Přívoz provozuje Vittus group s. r. o. Původně byl v provozu jen v letní sezoně, od jara roku 2010 provoz celoroční. Od roku 2013 je provoz opět jen sezonní.
• P4: Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov s mezizastávkami Střelecký ostrov a Slovanský ostrov, na vzdutí mezi Staroměstským a Šítkovským jezem, byl provozován od 1. srpna 2008 do 29. října 2011, a to jen v letní sezóně. Provozovala jej PVČS. Od 30. října 2011 byl přívoz zrušen, protože u něj převažoval turistický charakter přepravy a městské části se rozhodly ušetřit náklady na dopravu.
• P5: Císařská louka - Jiráskovo náměstí se mezizastávkami Výtoň a botel Admirál, byl provozován nad Šítkovským jezem od 1. srpna 2008 do 29. října 2011. Provozovala jej PVČS. Původně byl v provozu jen v letní sezoně, na jaře 2010 bylo rozhodnuto o zavedení celoročního provozu. Od 13. prosince 2011 (dle původní tiskové zprávy již od 30. října 2011) byl přívoz v této trase zrušen, protože u něj převažoval turistický charakter přepravy, a má být od 31. března 2012 nahrazen sezonním přívozem ve zkrácené a přeložené trase a s kratším intervalem, aby lépe plnil úlohu dopravního prostředku pro každodenní cestování.
• P5: Přívoz Kotevní – Císařská louka – Výtoň se sezonním provozem od dubna do října byl zřízen od 31. března 2012 náhradou za dosavadní přívoz P5.
• P6: Nádraží Modřany – Lahovičky. V provozu od 18., v pravidelném provozu od 19. září 2009, provozovatelem je společnost Pražské Benátky (do prosince 2011 pod názvem PVČS). Původně byl v provozu jen v letní sezoně, od jara 2010 byl provoz celoroční. V roce 2013 má být provoz ukončen 14. prosince a od roku 2014 je na přívozu provoz jen sezonní.

V březnu 2010 rada hlavního města schválila střednědobou koncepci, podle níž přívozy P3, P5 a P6 měly být od roku 2011 provozovány celoročně, ROPID změnu provozu na celoroční vyhlásil již v dubnu 2010, takže od listopadu 2010 zůstal provoz omezen na letní sezónu jen na přívoze P4, sezóna přívozu P5 byla ukončena 12. prosince 2011.

Začátkem března 2010 rada hlavního města Prahy schválila střednědobý plán rozvoje pražských přívozů, podle nějž má být od roku 2012 obnoven kazínský přívoz jako sezonní (od dubna do října), a to v rámci Pražské integrované dopravy pod označením P7 (v materiálu rady města je označován jako přívoz Lipence – Mokropsy). Stal by se tak první příměstskou lodní linkou PID.

Sezonní přívoz P4 Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov i celoroční přívoz P5 v trase Císařská louka – Jiráskovo náměstí byly od 30. října 2011 zrušeny (resp. přívoz P5 měl být zrušen k tomuto datu, ale nakonec byl v provozu až do 12. prosince 2011). Přívoz P5 má být od 31. 3. 2012 nahrazen sezonním přívozem, který má jezdit od dubna do října v nové trase Kotevní - Císařská louka - Výtoň.

Využívanost

Počet přívozů PID a jejich vykazovaná využívanost od roku 2005 převážně stoupá:

• 2005: 1 přívoz, 21 763 přepravených osob
• 2006: 2 přívozy, 72 858 přepravených osob
• 2007: 3 přívozy, 184 165 přepravených osob
• 2008: 5 přívozů, 357 099 přepravených osob
• 2009: 6 přívozů, 339 634 přepravených osob
• 2010: 6 přívozů, 491 833 přepravených osob (od podzimu 2010 nově celoroční provoz na přívozech P3, P5 a P6)
• 2011: 6 přívozů, 641 724 přepravených osob (provoz přívozu P5 ukončen s letní sezonou)

Od roku 2007 je nejvyužívanějším přívozem podbabský přívoz P2 (v roce 2010 přepravil v průměru 586 osob denně, v roce 2011 přepravil v průměru 937 osob denně), druhým nejvyužívanějším je od roku 2008 přívoz P3 z Podolí na Zlíchov (v roce 2011 přepravil v průměru 431 osob denně), nejméně využívaný je přívoz P6 z Modřan do Lahoviček (za rok 2010 – se zahájením v dubnu a povodňovým přerušením – vykázal 12 529 cestujících, což představuje průměr 49 osob za den provozu,), za rok 2011 vykázal 17 900 cestujících, což představuje průměr 52 osob za den provozu).

Trestní oznámení pro zneužívání dotací

18. června 2012 byla v pořadu České televize Reportéři ČT odvysílána reportáž, podle níž skupina bývalých převozníků společnosti Pražské Benátky (PVČS) podala na svého bývalého zaměstnavatele trestní oznámení kvůli zneužívání dotací. Mluvčí organizace ROPID v reportáži potvrdil, že s tímto dopravcem byla za primátora Pavla Béma uzavřena smlouva bez výběrového řízení a že jím vykazované náklady byly hrazeny bez kontroly, což mluvčí ROPIDu omlouval tím, že nebylo více vhodných firem a nebyly zkušenosti s podobným provozem. Za podavatele trestního oznámení v reportáži vystupoval právník Artur Ostrý a bývalí převozníci František Fiala a Ladislav Maťaše. Podle nich společnost Pražské Benátky funguje především na principu zneužívání pražských dotací. Například v kalkulaci nákladů počítá se spotřebou převozního člunu 9 litrů nafty za hodinu, zatímco podle odhadů bývalých převozníků a expertů vystupujících v reportáži činí skutečná spotřeba asi 4 až 5 litru na provozní den, tedy průměrně něco přes 1/4 litru za hodinu. Na přívozech, kde dotyční bývalí převozníci působili, bylo údajně vykázáno 43× větší množství nafty, než bylo skutečně spotřebováno. Podobné nesrovnalosti jsou prý i v nákladech na mzdy převozníků, servis lodí a údržbu nástupních mol. Podle odhadu bývalých převozníků od roku 2005 do roku 2012 bylo neoprávněně čerpáno přes 51 milionů Kč z rozpočtu města a městských částí. Provozovatel údajně odmítal řešit připomínky převozníků k nevhodným lodím a přístavištím či chybějícímu osvětlení přístavišť s poukazem na nedostatek peněz. Majitel společnosti Zdeněk Bergmann i jeho právník stejně jako bývalý primátor Pavel Bém se pro ČT odmítli vyjádřit. Mluvčí MHMP sdělila, že odbor kontrolních činností si připravuje podklady k zahájení kontroly ve společnosti Pražské Benátky. Výsledky jsou očekávány nejdříve po prázdninách 2012. Bývalí zaměstnanci jsou se společností ve sporu rovněž kvůli tomu, že za ně hradila jen část sociálního a zdravotního pojištění.

Výběrové řízení

25. listopadu 2013 zaslal ROPID notifikaci výběrového řízení na zajištění provozu přívozů v rámci PID pro období 1. září 2014 do září 2024. Zakázka má být rozdělena na dvě části: v první části jsou přívozy P1 (Sedlec – Zámky) a P2 (V Podbabě – Podhoří), ve druhé části přívozy P3 (Lihovar – Veslařský ostrov), P5 (Kotevní – Císařská louka – Výtoň) a P6 (Lahovičky – Nádraží Modřany), odhadovaná celková cena zakázky je 57,2 milionu Kč.

Neintegrované přívozy v obvodu PID

V územím obsluhovaném Pražskou integrovanou dopravou se nachází i několik přívozů, které do ní začleněny nejsou.

Na Vltavě se jedná o tyto přívozy: celoroční přívoz Vrané nad Vltavou – Strnady, vyhlídkový turistický přívoz v Praze kolem Karlova mostu, celoroční přívoz Klecánky – Roztoky, celoroční Máslovice, Dol – Libčice nad Vltavou a celoroční Lužec - Bukol. Ještě kolem roku 2007 byl v provozu i přívoz na Císařskou louku přes rameno smíchovského přístavu, tato trasa je od jara 2012 zahrnuta do nové trasy přívozu P5.

Na Berounce donedávna byl provozován sezonní přívoz Kazín - Dolní Mokropsy, který od roku 2008 není v provozu, v roce 2010 se v plánech města Prahy objevil záměr na jeho obnovení v rámci PID.

U hranice území obsluhovaného PID nachází jediný dosud fungující přívoz na Sázavě, sezonní v trase Zlenice (obec Lštění) – Hláska (obec Senohraby). Ještě v roce 2001 byl v provozu i sezonní přívoz u Žampachu (spojující části osady spadající do Jílového u Prahy a do Kamenného Přívozu).

Související články

• Přívozy na Vltavě
• Pražská integrovaná doprava

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přívozy Pražské integrované dopravy na Wikimedia Commons
• Přívozy v PID (od 19. 9. 2009), ROPID
• Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze (DP Kontakt 2/2007, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007)
• Jan Tošovský: Přívozy na území obsluhovaném PID (Dopravní měsíčník, č. 46, září 2001)
• České přívozy – výpis z dokumentů p. Ladislava Ryšánka, převozníka ve Vraném nad Vltavou