Roztok: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit|výzva pro chemiky}}
{{upravit|výzva pro chemiky}}
'''Roztok''' je Homolojní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná ([[slitiny]]) i plynná ([[vzduch]]...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Ačkoliv se rozpuštěné látky v rozpouštědle mnohdy štěpí, s rozpouštědlem chemicky nereagují. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase odstranit fyzikální cestou.
'''Roztok''' je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná ([[slitiny]]) i plynná ([[vzduch]]...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Ačkoliv se rozpuštěné látky v rozpouštědle mnohdy štěpí, s rozpouštědlem chemicky nereagují. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase odstranit fyzikální cestou.


== Chemické názvosloví ==
== Chemické názvosloví ==

Verze z 23. 3. 2015, 12:18

Roztok je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná (slitiny) i plynná (vzduch...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Ačkoliv se rozpuštěné látky v rozpouštědle mnohdy štěpí, s rozpouštědlem chemicky nereagují. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase odstranit fyzikální cestou.

Chemické názvosloví

Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky (látek) v druhém pádu. Například vodný roztok chloridu sodného.

Nasycený roztok

Je to takový roztok, který již není schopen rozpustit další látky. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí - tedy není stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkám, kde naopak klesá, patří např. hydroxid vápenatý), čehož se využívá při výrobě krystalických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), ochladí se a vyloučí se krystaly. U plynů s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. v teplejší vodě se může rozpustit méně kyslíku nebo aby se mohlo v šumivých nápojích rozpustit více CO2, stlačuje se (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO2 se prudce uvolňuje).

Související články


Externí odkazy

  • Slovníkové heslo roztok ve Wikislovníku