Epistemologie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Chomsky (diskuse | příspěvky)
odstranění mé sporné editace, doplnění zdroje - jméno autora
Chomsky (diskuse | příspěvky)
doplnění jedné věty do poznámky
Řádek 56: Řádek 56:
| poznámka = Index je desátý svazek publikace
| poznámka = Index je desátý svazek publikace
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}} [https://books.google.cz/books?id=Sd2wUijnE8MC&pg=PA67&lpg=PA67&dq=epistemology+eye+does+not+see+itself&source=bl&ots=1Upl_1VBlE&sig=ung3I0cTh9pwguEKB1Gotdq8Jrg&hl=cs&sa=X&ei=j0MJVcTwN8mwUc6_gvgE&ved=0CDIQ6AEwAg#v=onepage&q=epistemology%20eye%20does%20not%20see%20itself&f=false Strana knihy na Google Books]</ref><ref group="pozn.">Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy ''Mimo dobro a zlo''.</ref>
}} [https://books.google.cz/books?id=Sd2wUijnE8MC&pg=PA67&lpg=PA67&dq=epistemology+eye+does+not+see+itself&source=bl&ots=1Upl_1VBlE&sig=ung3I0cTh9pwguEKB1Gotdq8Jrg&hl=cs&sa=X&ei=j0MJVcTwN8mwUc6_gvgE&ved=0CDIQ6AEwAg#v=onepage&q=epistemology%20eye%20does%20not%20see%20itself&f=false Strana knihy na Google Books]</ref><ref group="pozn.">Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy ''Mimo dobro a zlo''. Jinak se mu také říká [[:en:sui generis|''sui generis'']].</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 18. 3. 2015, 22:32

Gnozeologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.

Teorie poznání

Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních vědpsychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[1][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy Mimo dobro a zlo. Jinak se mu také říká sui generis.

Reference

  1. CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index. London, New York: Routledge, 1998. ISBN 0415-07310-3. S. 67. (anglicky) Index je desátý svazek publikace.  Strana knihy na Google Books

Literatura

Související články

Externí odkazy