Okres: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Litva: savivaldybė je administrativní jednotka úrovně obec
→‎Okresy v Československu a Česku: doplněny informace k okupaci a r.1960
Řádek 21: Řádek 21:
Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)
Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)


=== 1938–1945 ===
=== Období nesvobody (1938-1945) ===
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území a [[Sudety]] byly připojeny k Německé říši. ''Politischer Bezirk'' se v Sudetech přejmenoval na ''Landkreis'' a ''Gerichtsbezirk'' se přejmenoval na ''Amtsgerichtsbezirk''.
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši. ''Politischer Bezirk'' se v Sudetech přejmenoval na ''Landkreis'' a ''Gerichtsbezirk'' se přejmenoval na ''Amtsgerichtsbezirk''. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správy [[Oberlandrat|Oberlandráty]], které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou.


=== Vývoj okresů po roce 1945 ===
=== Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory) ===
Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná [[samospráva]] - při [[okresní národní výbor|okresních národních výborech]] byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.
Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná [[samospráva]] - při [[okresní národní výbor|okresních národních výborech]] byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.


Od [[1. únor]]a [[1949]]<ref>Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.</ref> do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2002]] pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).
Od [[1. únor]]a [[1949]]<ref>Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.</ref> do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2002]] pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).


V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů).
Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva na okresní nejprve úrovni: přímo volená pléna [[okresní národní výbor|okresních národních výborů]] byla nahrazena nepřímo volenými [[okresní shromáždění|okresními shromážděními]] a posléze v roce 2000 zcela zrušena.


=== Vývoj okresů po roce 1993 ===
Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.<ref name="Zákon č. 320/2002 Sb.">[http://portal.gov.cz/zakon/320/2002/ Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.]</ref> Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. [[1. leden|1. ledna]] [[2003]], zrušeny [[Okresní úřad|okresní úřady]].<ref name="Zákon č. 320/2002 Sb."></ref> Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci samosprávních ([[přenesená působnost]]) územních jednotek. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u [[okresní soud|soudů]], [[policie]] (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), [[Archiv|archivů]] a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.
Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená pléna [[okresní národní výbor|okresních národních výborů]] byla nahrazena nepřímo volenými [[okresní shromáždění|okresními shromážděními]] a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.<ref name="Zákon č. 320/2002 Sb.">[http://portal.gov.cz/zakon/320/2002/ Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.]</ref> Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. [[1. leden|1. ledna]] [[2003]], zrušeny [[Okresní úřad|okresní úřady]].<ref name="Zákon č. 320/2002 Sb."></ref> Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u [[okresní soud|soudů]], [[policie]] (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), [[Archiv|archivů]] a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.


== Okresy v jiných zemích ==
== Okresy v jiných zemích ==

Verze z 18. 3. 2015, 11:40

Okresy České republiky od roku 2007

Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj. Jejich ekvivalenty existují či existovaly pod různými jmény ve státech po celém světě: Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se ale překládalo jako kraj), county v USA, borough v Británii, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku, járás v Maďarsku atd.

Historie v zemích Rakousko-Uherska

Okresní hejtmanství k roku 1900[1]

Vznik okresů

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slovensky správny okres) pro veřejnou správu a soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slovensky notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Prosincová ústava

Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví. Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

Okresy v Československu a Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na území Česka.

První republika

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

Období nesvobody (1938-1945)

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši. Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správy Oberlandráty, které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou.

Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory)

Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná samospráva - při okresních národních výborech byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.

Od 1. února 1949[2] do 31. prosince 2002 pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).

V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů).

Vývoj okresů po roce 1993

Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená pléna okresních národních výborů byla nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.[3] Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. 1. ledna 2003, zrušeny okresní úřady.[3] Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u soudů, policie (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), archivů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.

Okresy v jiných zemích

Slovensko

Podrobnější informace naleznete v článku Okresy na Slovensku.

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Německo

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy[zdroj?] (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polsko

Mapka okresů (powiaty) v Polsku.

Polsky Powiat (souvisí s polským slovem wiec (místní) sněm, související také se praslovanským větiti - rokovat, → větje sněm, srovnej se slovem sovět) je jednotka administrativního územního dělení, platná v Polsku od 15. století a dále v Republice obou národů, podřazená vojvodství (sleduj také: gmina), s voleným úřednictvem. V Království polském právo powiatů získala kastelánství: města nebo hrady, které měly svého kastelána. Hlavou powiatu se stal starosta, volený místním sněmem šlechticů.

V letech 19751998 byly powiaty v Polsku zrušeny.

Od 5. ledna roku 1999 se podle polského zákona ze dne 5. června 1998[4] platnost tohoto typu územně-administrativního dělení obnovila, byl vytvořen systém: vojvodství (NUTS 2) > powiat (NUTS 4) > gmina (NUTS 5). Bylo zřízeno 379 okresů (powiatů), z toho 65 městských (podobně jako v Německu nebo Rakousku - měst se statutem okresu, polsky „miasto na prawach powiatu“) a 314 zemských. Podle Nomenklatury územních statistických jednotek v EU odpovídá NUTS:PL úrovni NUTS 4.

Litva

Pověta[5], (česky [dle F. Š. Kotta] župa, litevsky pavietas, polsky powiat) je bývalá jednotka administrativního územního dělení, platná v Litvě (LDK) až od druhé poloviny 16. století až do 18. století. Za Lublinské unie byly okresy (pavietas, pl. pavietai) zavedeny i v Litvě (odpovídají zhruba dnešnímu pojmu apskritis). Nadřazená jednotka administrativního územního dělení byla vajvadija.[6] Kaunaský povět (Kauno pavietas) ale byl zmiňován již v roce 1486, po obnovení kaunaského hradu (ještě před tím bylo od roku 1398 kaunaské starostenství.[7]).

Francie a Belgie

Okresy existují s označením arrondissement také ve Francii a Belgii.

Anglosaské země

V USA se označují okresy jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství a odpovídají krajům). Ve Velké Británii, Kanadě se označují jako district (plurál districts).

Rusko

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny).

Reference

  1. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  2. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948.
  3. a b Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
  4. Zákon o územně administrativním dělení Polska (polsky)
  5. František Štěpán Kott: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, 1878–1893 heslo Pověta
  6. Historické administrativní dělení Litvy (LDK) (litevská Wikipedie)
  7. článek o Kaunaském povietu (litevsky)

Související články