Gdaňské loděnice: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Gdaňské loděnice vznikly po roce [[1945]], na ploše, kde dříve stávaly německé loděnice Jana Klawittera. Ten zde založil první loděnici v roce [[1804]], jakkoliv tradice výstavby velkých lodí v Gdaňsku sahají až do [[15. století]]. Později, od roku [[1844]], nesly loděnice název ''Kaiserliche Werft Danzig'' (Císařské loděnice Gdaňsk). Roku [[1871]] připadly loděnice [[Německé císařství|Německému císařství]] a sloužily výlučně vojenským účelům. V roce [[1890]] vznikly na 50 hektarech půdy, poblíž ''Císařských loděnic'', druhé, soukromé loděnice, jež nesly jméno německého podnikatele Ferdinanda Schichaua (německy ''Schichau Warft''). Schichau se nezaměřoval pouze na produkci bitevních lodí, ale v jeho loděnicích byly vyrobeny i lodě obchodní či výletní. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] připadnul komplex loděnic Svobodnému městu Gdaňsk, v roce [[1940]] pak [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. |
Gdaňské loděnice vznikly po roce [[1945]], na ploše, kde dříve stávaly německé loděnice Jana Klawittera. Ten zde založil první loděnici v roce [[1804]], jakkoliv tradice výstavby velkých lodí v Gdaňsku sahají až do [[15. století]]. Později, od roku [[1844]], nesly loděnice název ''Kaiserliche Werft Danzig'' (Císařské loděnice Gdaňsk). Roku [[1871]] připadly loděnice [[Německé císařství|Německému císařství]] a sloužily výlučně vojenským účelům. V roce [[1890]] vznikly na 50 hektarech půdy, poblíž ''Císařských loděnic'', druhé, soukromé loděnice, jež nesly jméno německého podnikatele Ferdinanda Schichaua (německy ''Schichau Warft''). Schichau se nezaměřoval pouze na produkci bitevních lodí, ale v jeho loděnicích byly vyrobeny i lodě obchodní či výletní. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] připadnul komplex loděnic Svobodnému městu Gdaňsk, v roce [[1940]] pak [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. |
||
Článek je volným překladem z polské Wikipedie. |
''Článek je volným překladem z polské Wikipedie.'' |
||
===Externí odkazy=== |
===Externí odkazy=== |
||
Verze z 5. 3. 2015, 22:20
Gdaňské loděnice (polsky Stocznia Gdańska, od roku 2006 Stocznia Gdańsk SA) jsou jedny z největších polských loděnic. Nachází se v Gdaňsku, na levém břehu Mrtvé Visly (uměle vytvořené rameno řeky Visly). Za dobu své činnosti vyprodukovaly gdaňské loděnice více než 1000 plně vybavených námořních plavidel, od masivních kontejnerových lodí po plachetnice. V prosinci roku 1970 zde vypukla protirežimní stávka dělníků, která byla brutálně potlačena. O necelých deset let později, v srpnu roku 1980, proběhla ve gdaňských loděnicích masivní okupační stávka dělníků, kteří zde založili první nezávislou odborovou organizaci ve východním bloku s názvem Solidarita (polsky Niezależny Samorządny Związek Zawodowy Solidarność). Vůdčí postavou se stal elektrikář z loděnic Lech Wałęsa. V roce 1996 z důvodu ekonomického úpadku vznikla společnost Gdaňské loděnice – Společnost loděnic Gdyně, a. s. (polsky Stocznia Gdańska – Grupa Stoczni Gdynia SA). Od roku 2006 nese společnost název Loděnice Gdaňsk, a. s.
Historie
Gdaňské loděnice vznikly po roce 1945, na ploše, kde dříve stávaly německé loděnice Jana Klawittera. Ten zde založil první loděnici v roce 1804, jakkoliv tradice výstavby velkých lodí v Gdaňsku sahají až do 15. století. Později, od roku 1844, nesly loděnice název Kaiserliche Werft Danzig (Císařské loděnice Gdaňsk). Roku 1871 připadly loděnice Německému císařství a sloužily výlučně vojenským účelům. V roce 1890 vznikly na 50 hektarech půdy, poblíž Císařských loděnic, druhé, soukromé loděnice, jež nesly jméno německého podnikatele Ferdinanda Schichaua (německy Schichau Warft). Schichau se nezaměřoval pouze na produkci bitevních lodí, ale v jeho loděnicích byly vyrobeny i lodě obchodní či výletní. Po vypuknutí druhé světové války připadnul komplex loděnic Svobodnému městu Gdaňsk, v roce 1940 pak nacistickému Německu.
Článek je volným překladem z polské Wikipedie.