Skorec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
Řádek 46: Řádek 46:


[[Kategorie:Skorcovití|*]]
[[Kategorie:Skorcovití|*]]

{{Link FA|de}}

Verze z 28. 2. 2015, 19:41

Jak číst taxoboxSkorec
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďMuscicapoidea
Čeleďskorcovití (Cinclidae)
Sundevall, 1836
Rodskorec (Cinclus)
Borkhausen, 1797
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skorec (Cinclus) je rod pěvců. Je to jediný rod čeledi skorcovitých, zahrnuje 5 druhů. Žijí v Severní a Jižní Americe, severozápadní Africe, Evropě a Asii. Délka těla je 14 - 19 cm. Obývají horské bystřiny, ve kterých loví různé drobné živočichy. Lov probíhá zvláštním způsobem, skorci totiž běhají pod vodou. Jsou na to adaptováni méně pneumatizovanou kostrou, hustým opeřením a zakrytými ušními otvory. Žijí osaměle ve vymezených revírech podél vodních toků. V Evropě včetně Česka žije jediný druh, skorec vodní (Cinclus cinclus).

Fylogeneze

Podle analýz DNA spadají skorci do kladu Muscicapoidea společně se špačky (Sturnidae), drozdci (Mimidae), drozdy (Turdidae) a lejsky (Muscicapidae).[1][2]. Nejblíže příbuznou skupinou jsou přitom drozdi.[3]

Jak ukázaly studie mitochondriální DNA, skorci se vyvinuli v eurasijské oblasti před asi 4 milióny let (dnes zde žije skorec vodní a skorec asijský). Poté odtud kolonizovali nejprve Severní Ameriku (skorec šedý) a nakonec Jižní Ameriku (skorec bělohlavý a skorec rezavohrdlý). Oba jihoamerické druhy jsou si blízce příbuzné a tvoří spolu se severoamerickým skorcem šedým sesterskou skupinu eurasijských skorců.[3]

Druhy

Literatura

  • Hudec, Karel a spol. Fauna ČSSR, Ptáci 3/I. Praha: Academia. 1983. 388 S.
  • Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha: SZN. 1. vyd. 1984. 176 S.

Reference

  1. ERICSON, Per G. P.; JOHANSSON, Ulf S. Phylogeny of Passerida (Aves: Passeriformes) based on nuclear and mitochondrial sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2003, roč. 29, s. 126-138. Dostupné online. 
  2. ZUCCON, D. a kol. Nuclear and mitochondrial sequence data reveal the major lineages of starlings, mynas and related taxa. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2006, roč. 41, s. 333-344. 
  3. a b VOELKER, Gary. Molecular phylogenetics and the historical biogeography of dippers (Cinclus). Ibis. 2002, roč. 144, čís. 4, s. 577-584.