Čejka chocholatá: Porovnání verzí
Doplnění článku |
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Zavalitý pták velikosti [[holub]]a, o délce těla 28–31 cm, rozpětí [[křídlo|křídel]] 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hbw">Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7</ref> |
Zavalitý pták velikosti [[holub]]a, o délce těla 28–31 cm, rozpětí [[křídlo|křídel]] 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hbw">Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7</ref> |
||
===Hlas=== |
=== Hlas === |
||
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. |
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. |
||
== Rozšíření == |
== Rozšíření == |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající [[Evropa|Evropu]], část [[Asie]] ([[Turecko]], jižní a východní [[Sibiř]], [[Mongolsko]], [[Čína|Čínu]]) a severozápad [[Afrika|Afriky]]. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.<ref name="hudec"/> |
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající [[Evropa|Evropu]], část [[Asie]] ([[Turecko]], jižní a východní [[Sibiř]], [[Mongolsko]], [[Čína|Čínu]]) a severozápad [[Afrika|Afriky]]. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.<ref name="hudec"/> |
||
===Výskyt v ČR=== |
=== Výskyt v ČR === |
||
V [[Česko|ČR]] hnízdí na většině území, hlavně v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou se početnost snižuje. Po nárůstu stavů koncem 50. let 20. století, spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce snižuje. Zatímco ještě v 80. letech v ČR hnízdilo 20 000–40 000 párů, v letech 1995–97 se počet hnízdících párů odhadoval na 7000–10 000.<ref name="hudec"/><ref>http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách [[Česká společnost ornitologická|České společnosti ornitologické]]</ref> |
V [[Česko|ČR]] hnízdí na většině území, hlavně v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou se početnost snižuje. Po nárůstu stavů koncem 50. let 20. století, spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce snižuje. Zatímco ještě v 80. letech v ČR hnízdilo 20 000–40 000 párů, v letech 1995–97 se počet hnízdících párů odhadoval na 7000–10 000.<ref name="hudec"/><ref>http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách [[Česká společnost ornitologická|České společnosti ornitologické]]</ref> |
||
Řádek 50: | Řádek 50: | ||
== Ocenění == |
== Ocenění == |
||
* [[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 1995 |
* [[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 1995 |
||
==Odkazy== |
== Odkazy == |
||
===Reference=== |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
===Literatura=== |
=== Literatura === |
||
* Dungel J., Hudec K.:''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha, 2001. |
* Dungel J., Hudec K.:''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha, 2001. |
||
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998. |
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998. |
||
Řádek 68: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:Kulíkovití]] |
[[Kategorie:Kulíkovití]] |
||
{{Link GA|de}} |
Verze z 25. 2. 2015, 20:47
Čejka chocholatá | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Podřád | bahňáci (Charadrii) |
Čeleď | kulíkovití (Charadriidae) |
Rod | čejka (Vanellus) |
Binomické jméno | |
Vanellus vanellus Linnaeus, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je monotypický druh bahňáka z čeledi kulíkovitých (Charadriidae).
Popis
Zavalitý pták velikosti holuba, o délce těla 28–31 cm, rozpětí křídel 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.[1][2][3]
Hlas
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků.
Rozšíření
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající Evropu, část Asie (Turecko, jižní a východní Sibiř, Mongolsko, Čínu) a severozápad Afriky. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.[1]
Výskyt v ČR
V ČR hnízdí na většině území, hlavně v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou se početnost snižuje. Po nárůstu stavů koncem 50. let 20. století, spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce snižuje. Zatímco ještě v 80. letech v ČR hnízdilo 20 000–40 000 párů, v letech 1995–97 se počet hnízdících párů odhadoval na 7000–10 000.[1][4]
Přílet na hnízdiště začíná již v únoru, vrcholí v březnu a končí v průběhu dubna, odlet probíhá od srpna do prosince.[1]
Prostředí
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou mokřadní louky a pole, zároveň preferuje spíše otevřená prostranství s nepříliš hustou vegetací.
Hnízdění
Žije v monogamii, občas se vyskytují i případy polygynie (1 samec a 3 samice). Hnízdí obvykle ve společenstvích několika párů, z nichž si každý hájí svůj hnízdní revír. Tok probíhá nejprve v letu, kdy je doprovázen výraznými hlasovými projevy, později se přesouvá na zem, kde dochází k hrabání několika mělkých jamek o průměru zhruba 12 cm představujících základy hnízdních kotlinek. Hnízdo je na málo zarostlých nebo vysečených místech, obvykle nehojně vystláno stébly a suchými rostlinami.
Hnízdí jen jednou ročně od února do června, v případě zničení snůšky jsou velmi častá náhradní hnízdění. Samice snáší zpravidla 4 žlutohnědá nebo olivově žlutohnědá, červenohnědě až černě skvrnitá vejce o rozměrech 46,64 x 33,32 mm a průměrné hmotnosti 23,45 g. Snášena jsou denně, obden nebo s přestávkou jednoho i více dnů, sezení začíná od snesení posledního nebo předposledního vejce. Inkubace trvá zpravidla 24 dnů, za špatného počasí i déle. Sedí oba ptáci, samice více než samec. V ČR bylo ze 188 snůšek zničeno 34 (18 %), z toho 10 polními pracemi a 9 zaplavením, u zbylých nebyla příčina zjištěna. Mláďata opouštějí hnízdo během 1–2 dnů a zahřívána i krmena jsou oběma rodiči. V případě ohrožení se tisknou k zemi a spoléhají na maskovací zbarvení. Snůšku i mláďata chrání také dospělí ptáci vytrvalými střemhlavými nálety doprovázenými hlasitým křikem. Tento způsob aktivní ochrany se jeví jako efektivní zvláště v místech s větším množstvím párů, kde se s jeho pomocí daří odehnat i větší šelmy. Vzletnosti dosahují ve stáří 33 dnů, rodiny se poté slučují do hejn. Pohlavní dospělosti dosahují ve stáří 1 roku. Nejvyšší známý věk u kroužkovaného ptáka přesahuje 16 let.[1]
Potrava
Potravu tvoří hlavně hmyz a jeho larvy, dále pavouci, korýši, měkkýši a jiní drobní živočichové, v nepatrné míře též části rostlin.
Ocenění
- Česká společnost ornitologická – Pták roku 1995
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7
- ↑ http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách České společnosti ornitologické
Literatura
- Dungel J., Hudec K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
- Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.