Jelení jazyk celolistý: Porovnání verzí
m + odkaz na portál |
m odebrána Kategorie:Okrasné rostliny; přidána Kategorie:Trvalky za použití HotCat |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
{{Portály|Rostliny}} |
{{Portály|Rostliny}} |
||
[[Kategorie:Sleziníkovité]] |
[[Kategorie:Sleziníkovité]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Trvalky]] |
Verze z 23. 2. 2015, 08:32
Jelení jazyk celolistý | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
Oddělení | kapradiny (Polypodiophyta) |
Třída | Polypodiopsida |
Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
Čeleď | sleziníkovité (Aspleniaceae) |
Rod | jelení jazyk (Phyllitis) |
Binomické jméno | |
Phyllitis scolopendrium | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium, syn. Asplenium scolopenrium) je menší druh kapradin z čeledi sleziníkovité (Aspleniaceae), který je někdy vyčleňován jako rod Phyllitis ze širšího rodu sleziník (Asplenium).[1] Jedná se o vzácný druh kapradin, které se na našem území vyskytují efemérně pouze v oblasti Moravského krasu a moravských Karpat. Kvůli svému kritickému ohrožení je řazen na Červený seznam ohrožených druhů společně s asi 1 500 dalšími druhy cévnatých rostlin rostoucích v Česku.
Dříve byla používána jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.
Popis
Oddenek je vystoupavý až přímý se svazčitými černohnědými kořeny. Vrchol oddenku společně s řapíky a mladými listy jsou hustě pokryty tmavě rezavými plevinami. Listy jsou celistvé a celokrajné, jimiž probíhají od středního žebra téměř pravoúhle odstávající žilky. Dosahují délky 15-60 cm, šířka listů je až 8 cm. Čepel je eliptická, listová báze má srdčitý případně srdčitě ouškatý tvar, na vrcholu je zašpičatělá. Typické je zvlnění čepele na okrajích.
Výtrusnicové kupky se tvoří v červenci až listopadu[2], jsou čárkovité, přiléhají na jednotlivé žilky. Jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé, často se vyskytují střídavě delší a kratší. Ostěry jsou bočně přirostlé podél kupek, jež tak kryjí shora i zdola. Výtrusy jsou na povrchu nepravidelně zbrázděné či hrbolaté.
Stanoviště
Převážně zastíněné vlhké skály nebo vlhké listnaté lesy na sutích. Roste zejména na vápenci, na půdách rendzinového typu s bohatým obsahem humusu, ale také na nevápenných, živinami bohatších horninách. Zřídka se vyskytuje i na pískovci. Druhotně se s ním můžeme setkat na vlhkém zdivu a ve starých otevřených studnách. Jedná se o výrazně stínomilnou kapradinu s vysokými nároky na vzdušnou vlhkost.
Pěstuje se pro ozdobu ve stinných polohách.
Rozšíření
Evropa- zejména západní a jižní, dále střední, v severní oblasti spíše ojediněle (Norsko, j. Švédsko), severní Afrika, Malá a střední Asie, severní Amerika. V České republice pouze vzácně na území Moravy- oblast Moravského krasu a moravských Karpat.
Použití
Okrasná rostlina, trvalka, do výsadeb s kyselou humózní půdou, nejčastěji používána jako skalnička.
Pěstování
Při pěstování preferuje stanoviště v polostínu nebo ve stínu na kyselém humózním substrátu s dostatečnou vlhkostí. Množení dělením nebo výtrusy.[3] Byl také pěstován jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.
Odkazy
Reference
- ↑ MURAKAMI, Noriaki, Satoru Nogami, Mikio Watanabe, Kunio Iwatsuki. Phylogeny of Aspleniaceae Inferred from rbcL Nucleotide Sequences. American Fern Journal. 1999-12, roč. 89, čís. 4, s. 232-243. Dostupné online [cit. 2010-03-24]. ISSN 00028444.
- ↑ kvetenacr.cz
- ↑ Jelení jazyk | Phyllitis: pěstování [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
Literatura
- Slavík B., Štěpánková J. a kolektiv: Květena ČR 7, Nakladatelství Academia, Praha 2005, ISBN 80-200-1161-7, str. 249 - 250
- Kubát K. a kolektiv: Klíč ke květeně České republiky, Nakladatelství Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 86